Obava z jaderné války s Ruskem je lichá

21. 5. 2022

čas čtení 5 minut
Je přirozené, že se obáváme hrozby jaderné války, zejména s ohledem na rétoriku, která zaznívá z Ruska. Zde je má analýza z pohledu výzkumu autoritářských režimů, výsledků války a mezinárodního vyjednávání, píše Olga Chyž, politoložka na univerzitě v Torontu.

Závěr je, že hrozba eskalace jaderných zbraní je nízká, ať už tato válka pro Rusko dopadne jakkoli.

Putin NENÍ zahnán do kouta. NEpotřebuje ústupovou cestu, aby si zachoval tvář. NECHYSTÁ se vyrazit  a vybombardovat svět - a to ani v případě, že ukrajinské síly vyženou jeho vojska  z celé Ukrajiny, včetně Donbasu a Krymu.

A to proto, že válka na Ukrajině NENÍ jeho okamžikem smrti, NENÍ provazem, na kterém bude viset, a NEVEDE k jeho odstranění od moci, ať už se stane cokoli. Abyste to pochopili, musíte rozumět vnitřnímu fungování Putinova režimu a teorii mezinárodních vztahů.


 
Každý vůdce zůstává u moci tak dlouho, dokud si udrží podporu své vítězné koalice. V demokraciích je touto koalicí minimální počet voličů, který zaručuje vítězství ve volbách. V autokraciích na voličích nezáleží a vítězná koalice se skládá z nejvyšších elit.

Putinova vítězná koalice se skládá z hrstky důstojníků FSB/SBU a nejvyšších vojenských představitelů - lidí, kteří mu pomohli k moci a kterým se odvděčil tím, že jim ponechal/poskytl jim nejvyšší funkce ve své vládě.


Putin zůstane u moci tak dlouho, dokud si dokáže udržet podporu této skupiny lidí. Tuto podporu si udržuje poskytováním kombinace soukromé renty a politiky, kterou podporují. Jak tedy výsledek této války ovlivní Putinovu podporu? Neovlivní.

Jeho vnitřní okruh stojí za touto válkou na 100 % - tato skupina lidí je politicky konzervativní, protizápadní a protidemokratická. Válku využívají k tomu, aby ovládli poslední nezávislá média a politickou opozici.

Sankce a ekonomika je nezajímají. Podle jejich názoru Rusku prospěje jen to, že se stane soběstačnějším. Nová železná opona je jejich splněným snem.

Co se stane s podporou této skupiny, pokud Rusko prohraje válku? Nic. Ať se stane cokoli, výsledek bude vnímán jako čestná remíza v boji s NATO.

NATO si možná nemyslí, že je ve válce s Ruskem - protože na Ukrajině nejsou žádní vojáci NATO - avšak Rusko zcela určitě zastává názor, že bojuje proti NATO.

Co by Putin udělal v případě katastrofální porážky na Ukrajině? Podívejme se, máme historický precedens. První čečenská válka byla fiaskem: Ruské síly utrpěly obrovské ztráty a rozhodující porážku v bitvě o Groznyj proti přesile protivníka.

Co se stalo s Jelcinem, který byl v té době prezidentem? Znovu zvítězil ve volbách.  (Vyhrál ty volby férově? Ne, ale Putinovi není cizí ani potlačování voleb, kontrola médií a zatýkání politické opozice.)

Jde o to, že Putin nepotřebuje v této válce vyhrát, nebo si dokonce vést přiměřeně dobře, aby zůstal u moci.  Pro něj tato válka ani není skutečnou válkou - je to vedlejší mise, "speciální operace",  jen hra s rizikem, hra, kterou hraje pro zábavu.

Sázky pro něj nejsou skutečné -  Putin nepřikládá lidskému životu žádnou hodnotu. Oběti pro něj znamenají jen méně hladových krků.

Kdyby šlo o skutečnou sázku, modernizoval by svou armádu. Místo toho vyhodil Serďukova, který se o modernizaci armády skutečně snažil, a nahradil ho Šojguem, podržtaškou, jehož jediným talentem je rozdělovat rentu.

Kdyby byl v sázce Putinův vlastní osud, dosadil by do čela skutečné generály (místo aby sám řídil bitvy mikroúkoly až do hodnosti velitele brigády).

Teď vám chce namluvit, že by v případě porážky mohl použít atomové zbraně? Samozřejmě, že chce. Je to vyjednávací strategie. Vyžívá se v masové hysterii na Západě, směje se redakčním komentářům v New York Times,  které šíří jeho argumenty.

Blafování je při mezinárodním vyjednávání hlavní náplní hry. Putin se nechystá rozpoutat jaderný Armageddon. Ne kvůli sankcím. Ne kvůli útočným zbraním. Ne kvůli letadlům.

Neustálé vyhrožování ho však nic nestojí: spoléhá na masovou hysterii a strach na Západě, které mu pomůžou vymoci si příjemné ústupky, například větší kus černomořského pobřeží výměnou za příměří.

2
Vytisknout
3557

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2022