Ukrajina: Sedm důvodů, proč Putin už nedělá pokroky

3. 8. 2022

čas čtení 8 minut
Ruské jednotky zatím nejsou schopny zahájit skutečnou ofenzívu. Místo toho Ukrajina zaznamenala malé úspěchy před Chersonem. Přesto má Putinova armáda vojensky stále hodně v rukávu. Je ale v podstatných bodech oslabena, napsal Alfred Hackensberger.

Před týdnem ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil svržení vlády v Kyjevě jako nový válečný cíl. O několik dní později zveřejnil místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv novou mapu Ukrajiny, která se z velké části připadla Ruské federaci. Je dobře známo, že Moskva propagandě rozumí a od začátku války zesílila svou rétoriku.

Ale Lavrovova změna režimu a Medveděvova hodina zeměpisu ukazují, jak moc se kremelské vedení odchýlilo od reality. Protože bojiště na Ukrajině nenaznačuje všemocné Rusko, které by mohlo jednat, jak uzná za vhodné. Naopak: Po více než pěti měsících války dostává obraz mocné Ruské federace stále větší trhliny.

Před válkou byla ruská armáda považována za druhou nejsilnější na světě. Ale invaze na Ukrajinu odhaluje děsivé nedostatky, o kterých by jen málokdo věřil, že jsou možné. Kreml navíc zdaleka nedosahuje svých vyhlášených válečných cílů. Prezident Vladimir Putin před pár dny opakovaně pohrozil novými útoky na "nové cíle" a "novými zbraněmi".

Samozřejmě by raději otočil vývoj ve prospěch Ruska dnes než zítra. Ale velká moskevská armáda nebyla za pět měsíců schopna skutečně úspěšné ofenzívy. A vše nasvědčuje tomu, že se jí to v nejbližší době nepodaří. Již nyní se množí hlasy, které vidí Rusko na cestě k prohře. Má to sedm důvodů:

1. Armáda bez vedení

Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Washington odhaduje celkem 15 000 zabitých ruských vojáků a 45 000 zraněných. Pro srovnání, USA ztratily v Afghánistánu za více než dvě desetiletí 2 300 mužů. 21 000 bylo zraněno. Pro ruskou armádu je téměř nemožné najít rovnocenné náhrady. Padlí byli většinou profesionální vojáci s dlouholetou praxí.

V chudých oblastech Ruska je nyní třeba nové vojáky lákat bonusy – pokud nebudou okamžitě násilně naverbováni, jak naznačují zprávy. Mezi zabitými v prvních měsících války byly tisíce důstojníků, které každá armáda potřebuje, aby fungovala hladce. Tuto propast nikdo nedokáže v krátké době uzavřít.

Ať už obrněné divize, pěchota nebo dělostřelectvo – ruským jednotkám na Ukrajině chybí zkušení velitelé. Není to žádné tajemství: Pokud jsou ztráty jednotek nahrazovány příliš unáhleně a nezkušeným personálem, bojové schopnosti a morálka trpí ještě více.

2. Nedostatek vzdušné nadvlády

Ruskému letectvu se nepodařilo získat vzdušnou nadvládu. To je základní požadavek pro útočnou válku, která má být úspěšná. K tomu by musela být ukrajinská protivzdušná obrana výrazně oslabena. Ale to se nestalo. Samotná ruská protivzdušná obrana se navíc ukazuje jako neúplná. Zejména účinnost tolik vychvalovaného obranného systému S-400, který si mimo jiné zakoupila Indie a Turecko, se zdá být přeceňována.

Ukázal to nedávný ukrajinský raketový útok na ruskou vojenskou základnu v Chersonu. Velitelské stanoviště dvanácti důstojníků bylo zničeno spolu se systémem S-400, který je měl chránit. Velký otazník je také nad dálkovými bombardéry TU-160. Proč už Rusko nenasadilo "bílou labuť", jak se největší a nejrychlejší nadzvukový bombardovací letoun v současnosti nazývá? Prezident Putin by toho mohl skutečně využít k zahájení nové úrovně eskalace, kterou hrozí.

3. Nedostatek přesnosti

Nad Bachmutem, malým městem na Donbasu, několik minut kroužilo ruské válečné letadlo. Poté tři rakety zasáhly obytný dům, obchodní centrum a ulici. Vojenská základna v bezprostřední blízkosti dopadů však poškozena nebyla. Buď pilotovi chyběly zkušenosti, nebo na palubě nebyl zbraňový systém, který by dokázal navést střely přesně na cíl.

Nízká míra zásahů ruské armády je vidět na celé Ukrajině. Často se zdá, že cíle jsou náhodně vybrané - doslova bez jakéhokoli smyslu nebo účelu. Nedávno zanechaly ruské bomby obrovské krátery v ulicích a polích mnoha měst a vesnic na Donbasu. Široko daleko ale nebylo vidět ani ten nejmenší kontrolní bod.

Může být toto nákladné plýtvání zdroji způsobeno nedostatkem informací? Spíše ne. Rusko má průzkumná letadla a vojenské družice ve vesmíru. Může sledovat dění na Ukrajině z výšky, podobně jako Spojené státy. Ano, vojenská efektivita vypadá jinak.

4. Použití nepřesných střel

Podle ukrajinských zdrojů Rusko vystřelilo více než 3 000 řízených střel. To by mělo spotřebovat asi 60 % přesných "inteligentních" raket. Ruská armáda se proto uchyluje k nepřesným, takzvaným "hloupým" projektilům. Mnoho z nich pochází ze sovětské éry. Dělostřelectvo je také obvykle "hloupé", protože svůj účinek neprojevuje přesností, ale hmotností salvy.

Ruská děla prý vystřelí až 60 000 granátů denně. Hloupé projektily mají pro chytře provedenou ofenzívu jen omezené využití. Dokážou všechno srovnat se zemí, jak to poslední dva měsíce dělají ruské jednotky na Donbasu. Město za městem je ničeno. Ale bez přesnosti může trvat týdny, než uvidíte úspěch.

5. Příliš mnoho ztracených tanků

V březnu se několik tankových kolon valilo směrem ke Kyjevu z různých směrů. Byly rychle zastaveny díky protitankovým zbraním ze Západu. "Vystřel a zapomeň", dá se říct o americké zbrani Javelin. Tato protitanková střela sleduje teplo motoru, má senzory, které předpovídají, kde bude tank za pár sekund, a zasáhne tam, kde je pancíř nejtenčí.

Ruská armáda prý už ztratila kolem 1 000 tanků – a každý den přibývají nové. Tím byla vyřízena ústřední složka ruského válčení. Konvenční role tanku jako hnací síly ofenzivy se stala zastaralou. Navzdory tomu velení ruské armády zatím nepřišlo s alternativou.

6. Špatná logistika

Od začátku invaze byla hlavním problémem ruské armády logistika. Zaopatření pro vojáky často selhávalo a mnozí museli žebrat. Chybělo palivo a náhradní pneumatiky. Na rozbité náklaďáky a obrněná vozidla, která je měla hlídat, se prostě zapomnělo. Dnes se zdá, že struktury byly vylepšeny. Zásobování se však nadále centralizuje podle statických armádních norem.

Nepružný systém, který rozpoznává změny, jen když není jiná cesta. Ukazuje to více než 50 ruských muničních skladů a velitelských stanovišť, které Ukrajinci zapálili americkým vícenásobným raketovým systémem Himar. Ruské jednotky skladují svou munici v centrálním skladišti na úseku fronty. Teprve když vybuchne, přesune se o 50 kilometrů dále za frontu – což zase znamená, že dělostřelectvo již nemůže být dostatečně rychle zásobováno. Decentralizované, menší sklady podél fronty, jak to dělají Ukrajinci, se zdá být pro liknavý aparát ruské armády nemožné. Navíc ruské vlaky a konvoje kamionů jezdí vždy po stejných trasách – dokud se do nich nestřílí. V Chersonu ruští vojáci postavili nový pontonový most hned vedle zničeného mostu pro auta. Samozřejmě se dá také kdykoliv bombardovat. Ale příkaz je příkaz – ať už to dává smysl nebo ne.

7. Nedostatečná koordinace

Moderní armáda se dnes vyznačuje bezproblémovou souhrou různých jednotek. Průzkum pracuje ruku v ruce s dělostřelectvem, pěchotou a letectvem. Systém NATO je toho dobrým příkladem. Vozidla, zbraně a letadla spolu komunikují v reálném čase. Turecko tento systém převedlo na svou armádu. Ve válkách v Sýrii, Libyi a Náhorním Karabachu Ankara předvedla, jak se dnes bojuje. Jde o inteligentní souhru dronů, vrtulníků, stíhaček a pěchoty. Rusko toho není technicky ani organizačně schopné.

Zdroj v němčině: ZDE

2
Vytisknout
7262

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2022