Mohla by antropogenní změna klimatu vést k celosvětovému kolapsu společnosti nebo dokonce k vyhynutí lidstva?

4. 8. 2022

čas čtení 3 minuty

Tento týden zveřejněná analýza tvrdí, že nejhorší důsledky nezvládnuté klimatické krize - civilizační kolaps nebo dokonce vyhynutí lidstva - jsou nebezpečně neprozkoumané scénáře, které vyžadují další studium.

Klimatologové Luke Kemp, Chi Xu, Joanna Depledge a Timothy M. Lenton ve svém pohledu zveřejněném v Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že lidstvo se musí připravit na to, co nazývají "klimatickou koncovkou", píše Brett Wilkins.

 

Přestože klimatologové tvrdí, že takové katastrofické důsledky jsou nepravděpodobné, autoři článku varují, že "čelit budoucnosti zrychlující se změny klimatu a zároveň být slepý k nejhorším scénářům je v lepším případě naivní management rizik a v horším případě fatální pošetilost".

"Existuje dostatek důkazů o tom, že změna klimatu by se mohla stát katastrofou. Do takové 'koncové hry' bychom se mohli dostat i při mírném oteplování," varují. "Pochopení extrémních rizik je důležité pro důkladné rozhodování, od příprav až po zvažování nouzových reakcí."

"To vyžaduje zkoumání nejen scénářů vyšších teplot, ale také potenciálu dopadů změny klimatu k systémovým rizikům a dalším kaskádám," dodávají autoři. "Naznačujeme, že nastal čas seriózně prozkoumat způsoby, jak rozšířit naše výzkumné obzory tak, aby zahrnovaly i tuto oblast."

Vědci navrhují realizaci výzkumného programu, který se snaží odpovědět na čtyři hlavní otázky:

    Jaký je potenciál klimatických změn k masovému vymírání?

    Jaké jsou mechanismy, které by mohly vést k masové úmrtnosti a nemocnosti lidí?

    Jaká je zranitelnost lidských společností vůči kaskádám rizik vyvolaných klimatem, jako jsou konflikty, politická nestabilita a systémová finanční rizika?

    Jak lze tyto různorodé důkazy - spolu s dalšími globálními nebezpečími - užitečně syntetizovat do "integrovaného hodnocení katastrof"?

"Znalost nejhorších případů může přimět k akci, podobně jako myšlenka "jaderné zimy" v roce 1983 podnítila zájem veřejnosti a úsilí o jaderné odzbrojení," uvádí se v analýze. "Zkoumání závažných rizik a scénářů vyšších teplot by mohlo upevnit závazek k dodržení ochranného pásma 1,5 °C až 2 °C", které je podle Pařížské klimatické dohody nezbytné k zabránění nevratné klimatické katastrofě.

"Myslím si, že je rozumným řízením rizik přemýšlet o pravděpodobných nejhorších scénářích a děláme to, když jde o každou jinou situaci, rozhodně bychom to měli dělat, když jde o osud planety a živočišných druhů," řekl BBC hlavní autor studie a výzkumník z univerzity v Cambridge v Anglii Luke Kemp.

V samostatném rozhovoru pro deník The Guardian Kemp uvedl, že "cesty ke katastrofám se neomezují pouze na přímé dopady vysokých teplot, jako jsou extrémní klimatické jevy. Vedlejší účinky, jako jsou finanční krize, konflikty a nové epidemie nemocí, mohou vyvolat další katastrofy."

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

-1
Vytisknout
5747

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2022