Na každý složitý problém existuje jedno jednoduché... a fatálně špatné řešení. Otázka restrikce zbraní v ČR není výjimkou

10. 1. 2024

Tato naivní představa o životě beze zbraní by byla smysluplná za několika podmínek.

a) Naše společnost právě začíná existovat na zelené louce a můžeme se rozhodnout, zda ji budeme mít se zbraněmi anebo bez nich.

b) Svět je zcela bezpečný a nehrozí nám žádné nebezpečí zvenčí, zbraně jsou zbytečné a ošklivé fuj, používané pouze zaostalými násilnými tupci, kteří jsou izolovaní ve své od nás vzdálené oboře, bez možnosti ji opustit a použít zbraně jinde.

Není zde prostor na obsáhlou analýzu, ale i jen několik málo důvodů (dva), které uvedu, stačí samy o sobě na to, aby alibistická iluzivní řešení byla poslána kam patří. (Do luhů a hájů, kde pomocí nich budou někteří dávat na odiv svou etickou vyspělost a narcistické Já, schopné snadno vyřešit všechny problémy země, si díky tomu vystaví ještě vyšší piedestal.) Jiným možným argumentům typu “většina obětí střelby v Praze byla usmrcena krátkou zbraní a ne tou samonabíjecí dlouhou” nebo “vrah používal poloautomatickou dlouhou zbraň s vysoce účinnou municí s takovými intervaly mezi výstřely, že by je bez problémů dokázal učinit i loveckou puškou, která má stejně či dokonce ještě více účinnou munici” se zabývat nebudu, i když rovněž ukazují na fakt, že omezení jednoho typu zbraní nic neřeší.

a) Pokud zakážeme vlastnictví některých druhů zbraní, stane se jen to, že nemalá část těchto zbraní se “ztratí” nebo bude “odcizena”, jedná se totiž pro majitele o přestupek s marginálním finančním postihem. Najde se mnoho těch (bohužel zejména s problematičtějšími osobnostními profily), co tuhle cestu risknou, nebudou tím příliš riskovat. Tyto zbraně nakonec mohou snadno skončit na černém trhu. Při současném celkovém počtu těchto zbraní by i zlomek z nich byl bezprecedentním přívalem na trh s fatálními následky pro bezpečnost obyvatel. Obchodování s těmito zbraněmi nemá formální omezení a evidenci, jaká je u jejich legálně držených sourozenců. Nebudou při balistice ukazovat na majitele, budou ve vakuu, kde nikdo nebude vědět, kdo vystřelil, kdo “ztracenou” nebo “ukradenou” zbraň “našel” či koupil. Tyto z evidence nepřiřaditelné zbraně mají samozřejmě vyšší cenu než ty legální. I mafie a galerka právě tyhle zbraně chtějí. Rádi s nimi střílí, umí si je dokonce snadno upravit na plně automatické. Násilnický psychopatický Rambo, co věří, že po podobném masakru dokáže zmizet a nebude dopaden, právě takovou nelegální zbraň chce. Legální mu je pro tento typ zločinů na nic. Zvětšování počtu tohoto nedostatkového zboží (nelegálních zbraní) ale neprospěje nikomu. 

Nemohu se zbavit dojmu, že někteří nechápou rozdílnost naší situace od situace v USA a přenáší svoje levicové opovržení Amerikou (často na zcela reálném základě) do řešení našich lokálních problémů, které mají ale zcela jiné parametry a tedy i řešení. Vykřikují, že jednoduchá plošná restrikce je bez rizik a to že na ni nedochází je dílem ideologických oponentů a tajemných spiklenců, co nás naopak chtějí zbraněmi zahltit. (Nic identického jako NRA u nás nepůsobí.) 

Lidé co chtějí zákazem zbraní vylepšit ČR by se identicky měli soustředit na zákaz automobilů, protože při nehodách je usmrceno příliš mnoho lidí. I procentuálně, vztaženo na jejich počet, zabíjejí ještě daleko více než legální zbraně.

b) Naše armáda má cca 30 tisíc vojáků. Za našimi hranicemi je psychopatický zcela zrůdný nepřítel nenávidící naši civilizaci, grázl a bezcitný gauner schopný všeho. Bez milosti zbytečně zabíjí i stovky tisíc svých vlastní lidi, z toho se dá odvodit, čím jsme pro něj my. Je schopen zprovoznit milionové plenící hordy s automatickými zbraněmi, cvičí je k tomu už od škol a dokonce i školek. To nedělal ani ten pán s úzkým knírkem. Někteří nás, v nedostatku představivosti, rádi vidí jako doživotně zajištěné ze strany NATO, ale jiní dobře chápou, že např. po Trumpově vítězství a dalším proruském rozložení některých evropských partnerů může být společná obrana během mžiku zcela v rozkladu a těch 30 tisíc vojáků bude vše, co bude k dispozici. Pak bude pozdě cvičit desetitisíce lidí v základním zacházení se zbraní. Nepřítel našeho světa právě teď masakruje nevinnou zemi jen proto, že ta dále nechce patřit k jeho oligarchickému bordelu. Nejde mu to jak si představoval i proto, že tam kam vtrhnul je bohužel pro něj ještě hodně lidí, co to se zbraní díky armádnímu výcviku umí. 

My takovou zemí už nejsme, my povinnou “vojnu” nechceme, nechceme dávat měsíce svého života ve prospěch naší kolektivní obrany, tedy výcviku, po kterém přidělenou zbraň sice odevzdáme, ale zkušenosti s ní si necháme a budeme je moci v případě napadení použít. Naše malá armáda ale v případě některých možných budoucích konfliktů nebude stačit. Logickým se tedy jeví nechat prověřené lidi se vztahem ke zbraním tyto zbraně vlastnit a cvičit se s nimi. Samozřejmě po pečlivém psychologickém přezkoumání, zda krom mentální nemoci žadatel nevykazuje patologické známky antidemokratického či nebezpečného konspiračního smýšlení. (BIS by musela aktivně vytvářet databázi těch, co takoví jsou.) Vychovávat si tu ozbrojenou Putinovu pátou kolonu smysl z hlediska obrany státu totiž nedává, stejně jako zákaz poloautomatických zbraní všem. Asi nikdy nebudeme mít povinnost mít svůj bunkr a zbraň jako někteří Švýcaři, ale i malá část populace ochotná se dobrovolně a samostatně bez státních výdajů vycvičit s poloautomaty se bude v budoucím světě bohužel hodit. Přechod od poloautomatů k plně vojenským verzím těchto zbraní je velmi snadný.  Platí totiž, i přes evoluční skok na současném bojišti (drony atd.), že noha pěšáka a jeho zbraň je stále ještě fatálně důležitou součástí síly, která chce zvítězit.

Existuje rovněž nemálo obyvatel, co se na scénář napadení země chtějí připravit a neumožnit to by vedlo ke zbytečné frustraci a nákupu nelegálních zbraní, které by pak pro některé majitele mohli mít širší pole použití v kriminální oblasti, s dalšími důsledky z toho plynoucími. (Majitele policie nedohledá jako u legální zbraně.) Ukrajinské bojiště za humny bude patrně bohužel nabízet možnosti nákupu těchto zbraní ještě velmi dlouho, zejména pokud by Ukrajina prohrála, byla v nějakém stupni rozkladu (a tím spojenou zvýšenou korupcí) a její obyvatelstvo bylo, v pochopitelné frustraci ze zrady zemí na západě, ochotné k čemukoliv. 

Je fair přiznat, že se nedá vyloučit, že za plošnou neregulaci zbraní ještě někdy zaplatíme dalšími psychopatickými střelci, obzvlášť pokud nic neuděláme s jejich líhní na internetu a podceníme psychologická vyšetření žadatelů o zbrojní průkazy. Ale stejně jako auto používáme, i když hrozí smrt při nehodě, musíme i zbraně nechat v našem prostředí, protože je to potřebné z hlediska naší budoucí obrany. Rizika opaku (neschopnost se bránit) jsou totiž značně převyšující rizika ze zachování současného stavu.  Představy salónních pacifistů zejména na levici o tom, jak naše malá profesionální armáda pokrývá všechna budoucí světová rizika a my tak můžeme bezpečně existovat beze zbraní s populací, pro kterou jsou zbraně jen jedno velké fuj, s kterým se slušný člověk nešpiní, jsou jen naivní utopií těch, co jednou po zásluze skončí porobeni primitivními hordami z východu, co právě teď mučí, znásilňují a vraždí kousek na východ od nás. Tyhle hordy se podobnými pseudoetickými postoji rozhodně zabývat nebudou. 

Doporučil bych tedy pro ukazování morální a etické nadřazenosti používat jinou oblast než zbraně, nepřináší to totiž v současné situaci České republiky žádné bezpečnostní výhody a rizika z toho plynoucí jsou naopak výrazná. Problémem na prvním místě není zbraň, problém je hlavně psychopat co s ní míří. Když psychopatovi seberete zbraň, nestane se nic. Olga Hepnarová žádnou nepotřebovala. Když opilý řidič zabije chodce, řešením není zákaz aut, ale eliminace opilců za jejich volanty, tam je ten skutečný problém. Řešit ho selektivně je sice náročnější než hloupým plošným zákazem, ale to nás od skutečného řešení odradit nesmí, to populisticky líbivé totiž často napáchá víc škody než užitku, jak jsem se snažil vysvětlit. Křičet, že pokud vláda teď nezakáže poloautomatické zbraně, je ona vina příští střelbou, je nebetyčná hloupost ignorantů, kterým patologická nenávist k ní zcela otupila mozek, možná je tomu totiž přesně naopak.

Existují totiž vyústění, kde právě plošný hon na zbraně v konečném důsledku znamená větší počet hůře objasnitelných kriminálních činů. Konspirační tupci např. po logické a etické prosbě ministra Rakušana o absenci ohňostrojů na Silvestra se totiž začali předhánět v tom, kolik si, i při “fyjalové bídě”, která je jinak zcela ničí, koupí petard, aby ukázali, že oni se soucitem s pozůstalými komandovat nedají. Pokud nechceme společnost, kde budou nelegálně ozbrojeni nakonec zejména lidé s tímto nastavením, musíme postupovat inteligentně, neideologicky a selektivně, ne plošně. V budoucnosti, která je za dveřmi, z toho budeme profitovat všichni. (Tedy až na ty, co se na naše podrobení Rusku či jiné diktatuře nadšeně těší.)

Přemýšlejte prosím než svými černobílými ideologickými řešeními naděláte víc škody než užitku. Kritizujte vládu tam kde si to zaslouží, ne tam se chová patrně správně, protože nedělá zbrklá populistická a nefunkční plošná řešení, která by jste si přáli. Přemýšlejte i nad tím kdo se vlastně může chtít stát v této zemi politikem, když ví že bude v této tribální rozdělené společnosti kritizován, brutálně nenáviděn a osočován vždy za vše a je tedy vlastně už úplně jedno jak dobře někdy reálně funguje. Zásah v Praze přece spíše ukázal že něco funguje lépe než jsme mysleli, že máme obětavé, poměrně vybavené a připravené policisty, ochotné když jde do tuhého skutečně pomáhat a chránit a na sebe nemyslet. To se nestalo samo od sebe. Přesto i jejich kritika převažuje, včetně té zcela lživé konspirační na sociálních sítích. Představte si právě toho policistu co na FF UK byl a nasazoval život, i když má třeba doma rodinu a děti. Pak si představte jak se cítí když si přečte (od lidí nemajících vůbec potuchy o jeho práci) jak to vlastně úplně celé zvoral. Jak byste se na jeho místě zachovali v podobné situaci příště? Ano, kritiku druhých lidí, obzvlášť z druhých kmenů než je ten náš, milujeme, považujeme ji za bezpečné a snadné potěšení, ale ve skutečnosti kolektivně posbírané střepy veškeré té neoprávněné kritiky se nám v budoucnu sečtou a vrátí jako bumerang. 

Použijte prosím tento text i k zamyšlení nad tím, jestli za všech okolností je vždy třeba mít nějaký jasný názor i když situaci nerozumím a problematiku neznám.