Channel 4 News: Při Valném shromáždění OSN všemu dominuje válka
23. 9. 2026
čas čtení
15 minut
Moderátorka z New Yorku, Channel 4 News, středa 23. září 2026, 19 hodin: Rusko bombarduje ukrajinské hlavní město Kyjev poté, co Donald Trump prohlásil, že spolu s prezidentem Zelenským hledají způsob, jak válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí mi sdělil, že stále věří, že dohoda je na dosah, i když to vzhledem k dnešním útokům tak nevypadá:
"Vítáme snahy prezidenta Trumpa o ukončení této války. Jediným člověkem na světě, který může tento konflikt ukončit, je prezident Trump."
Dobrý večer z Valného shromáždění OSN v New Yorku, v den, který ovládl globální konflikt.
Donald Trump včera v sále prohlásil, že se stále považuje za prezidenta míru a že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou by mohla být na dosah. V den, kdy Moskva vyslala světu své poselství – za bílého dne zaútočila na Kyjev a města v Doněcké oblasti, přičemž zabila nejméně sedm lidí jen několik hodin před zasedáním Rady bezpečnosti OSN – to však tak nevypadá. Ministr uvedl, že Rusko nepozastaví vojenské operace, ať si Evropa přeje cokoli. A pak Írán, jehož reakce na Trumpa téměř nonšalantně zvažovala možnost totálního zničení; jeho prezident přijel do New Yorku s vzdornou odpovědí, že se nevzdá.
50 zemí v OSN i Evropská unie podepsaly prohlášení podporující výzvu Ukrajiny, aby Rusko přistoupilo k okamžitému a bezpodmínečnému příměří. Spojené státy však mezi nimi nebyly. Prezident Zelenskyj, který právě teď pronáší projev před delegáty, dříve vyzval spojence, aby vyvinuli větší tlak na Moskvu, aby usedla k jednacímu stolu. To vše v době, kdy bylo panorama Kyjeva zahaleno kouřem poté, co Rusko bombardovalo centrum města během rušné ranní dopravní špičky.
Trump: "Zatímco jiní o míru mluvili, já jsem mír nastolil".
Donald Trump stále trvá na tom, že je prezidentem míru.
Trump: "Závazek k míru. Obnovení míru. Mír."
Tento týden však jeho poselství zaznělo na Valném shromáždění OSN, kde dominovaly otázky války.
Ale pokud Trump tím, že nastolil vyhlídku na brzkou dohodu, chtěl světu sdělit, že dokáže ovládat Vladimira Putina, vypadá takhle ta kontrola? Rusko dnes ráno za bílého dne bombardovalo ukrajinské hlavní město Kyjev. Údery dronů donutily občany k útěku. To rozhodně není signál k uklidnění situace, zatímco se Rada bezpečnosti OSN chystala na zasedání v New Yorku. Ještě před tímto zasedáním však přišla reakce Íránu na amerického prezidenta poté, co Trump nonšalantně uvažoval:
Trump: "Mám zničit Islámskou republiku?"
Zda by měl, podle jeho slov, uvrhnout Írán do pekla.
Pezeškian: "Včera nás americký prezident označil za teroristy. My jsme však byli oběťmi terorismu. A já pocházím z Íránu, kde, pravda, bombardovali školu."
Íránský prezident Masoud Pezeškian přišel vybaven fotografiemi některých školaček zabitých při tom americkém útoku. Zatímco americká delegace na protest opustila sál, Pezeškian prohlásil, že Írán chce jednat o míru, ale nevzdá se.
"Dokázali jsme, že se nebojíme bojovat, a budeme bránit náš milovaný Írán, naši vlast, až do posledního dechu."
Tento projev znamenal, že poprvé v 80leté historii OSN dostal vůdce země, která je aktivně ve válce s USA, povolení promluvit v New Yorku pod ochranou americké tajné služby.
A nyní na Ukrajinu, kde evropští ministři zahraničí stáli bok po boku se svým kyjevským protějškem Andrijem Sybihou před zasedáním Rady bezpečnosti OSN.
Pane ministře, mohu se vás zeptat na dnešní útoky v Kyjevě? Jaký vzkaz podle vás Rusko těmito útoky vysílá?
"Bohužel nás Rusko nyní útočí každý den, a to velmi intenzivně. Energetické sítě, civilní objekty. Máme mnoho obětí, proto musíme uzavřít ukrajinský vzdušný prostor."
Donald Trump prohlásil, že dohoda je na dosah. Vzhledem k dnešním útokům to tak ale nevypadá.
"No, vítáme snahy prezidenta Trumpa o ukončení této války. Jediným člověkem na světě, který může tento konflikt ukončit, je prezident Trump, a my v něj věříme."
Je ale Trump na jejich straně? Včera při setkání s Vladimirem Zelenským prezident naznačil, že bývalý britský premiér Keir Starmer byl k Vladimíru Putinovi až příliš krutý.
Trump: „Ale musím říct, že rétorika vašeho posledního premiéra byla příliš tvrdá. Viděl jsem ten dialog a ten dialog je… Je příliš nepříjemný.“
A co nový britský premiér? Andy Burnham se včera večer rozhodně nezdrženlivě vyjádřil, zamířil se na ruské dezinformace a také obvinil Putina z válečných zločinů.
Burnham:"Měli bychom však Rusko kritizovat tentokrát i pokaždé. Každý v této místnosti ví, že útoky na civilní infrastrukturu jsou mezinárodním právem výslovně zakázány."
A přesto tu stojíme a oznamujeme finanční prostředky na zmírnění dopadů těchto válečných zločinů. Burnham poukázal na absurditu toho, že to vychází z úst člena Rady bezpečnosti OSN.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov byl pozván, aby zasedl nejen na tomto místě, ale i naproti americkému ministru zahraničí Marcovi Rubiovi na summitu, na kterém francouzský prezident Emmanuel Macron využil své poslední vystoupení na pódiu k výzvě světovým lídrům, aby upřednostnili mezinárodní řád před tím, co popsal jako zákon džungle. Ale koho tím myslí?
Pane prezidente Macrone, které země upadly do zákona džungle? O kterých zemích jste mluvil?
(Mlčí)
Nepochybně má na mysli některá jména, která by raději nevyslovil nahlas. 5 000 mil daleko stále visí kouř nad Kyjevem a hodnoty instituce určené k udržování mezinárodního míru nemohou být vzdálenější.
Moderátor v Londýně: Před chvílí jsem hovořil s Davidem Milibandem, který je šéfem Mezinárodního záchranného výboru a působil jako ministr zahraničí za vlády Gordona Browna. Nadhodil jsem mu, že, jak řekl prezident Macron, mezinárodní instituce v současné době prohrávají s „zákonem džungle“.
David Milliband: Ano, proto tomu říkám éra beztrestnosti. Probíhá 65 válek. To je více než kdykoli od druhé světové války. Již před začátkem války v Íránu v únoru potřebovalo humanitární pomoc 300 milionů lidí. Statistiky tedy ukazují, že žijeme v době, kdy síla nahrazuje právo. A to je velmi, velmi nebezpečné.
Moderátor: Člověk, který to nejvíce podkopává, je Donald Trump. A viděli jsme, jak si s ním Andy Burnham rozuměl a nedocházelo k žádným dramatům, ale v jistém smyslu se tak nějak, víte, podřídil myšlence přezkoumání otázky osrovů Chagos a pomoci na Blízkém východě spolu se Saúdskou Arábií. Je to správný způsob, jak jednat s lidmi, kteří se snaží podkopávat mezinárodní řád založený na pravidlech?
David Milliband: No, myslím si, že britský premiér během těch dvou dnů, co tu byl, působil poměrně odhodlaně a jasně. Nemá absolutně žádný smysl vyvolávat spor jen pro spor samotný.
Myslím, že jednou zajímavou věcí na tomto týdnu je, že je předčasné hovořit o středních mocnostech, jinými slovy o zemích mimo Čínu a USA, které dávají najevo svou sílu. Myslím, že je správné hovořit o tom, jak se střední mocnosti připravují na náročné desetiletí, v němž supervelmoci nebudou hrát v globálním systému tu stabilizující roli, kterou po druhé světové válce nepochybně sehrála Amerika. A tato role musí být nahrazena, protože v současné době to vypadá spíše na prázdnotu v mezinárodním vedení než na to, že by byla zaplněna.
Moderátor: Když se zamyslíte nad dvěma konflikty, které Británii znepokojují nejvíce – Ukrajinou a Íránem –, pomáhá vůbec takovéto mezinárodní setkání? Má to nějaký smysl?
David Milliband: No, myslím si, že pokud budeme čekat pouze na mezinárodní setkání, abychom se zapojili do diplomacie, pak hluboce selháváme. Tato setkání mohou pomoci, ale pomohou pouze tehdy, jsou-li lidé ochotni jednat. A tak si myslím, že teprve praxe ukáže, jak to dopadne. Myslím, že musíme neustále poukazovat na to, že náklady na svět, kde platí „právo silnějšího“, jsou skutečně velmi, velmi vysoké.
Moderátor: Když mluvíte o středních mocnostech a jejich výhledu do budoucna, je zřejmé, že velkou nastupující hrozbou jsou důsledky umělé inteligence. Slyšeli jsme, jak Trump tak nějak bagatelizuje hrozby umělé inteligence, a Číňané se rozhodně nechtějí zapojit do mezinárodní regulace. Jaká je tedy situace pro země jako Británie?
David Milliband: Za prvé, západní mocnosti mimo Ameriku – tedy všechny evropské země, Japonsko atd. – dohromady představují větší trh než americký trh. Západ, tedy politický Západ mimo Spojené státy, má tedy ekonomickou sílu. Zadruhé, v neděli bylo vydáno důležité prohlášení pod vedením Finska a Norska, do kterého se však zapojily i země jako Jihoafrická republika a Spojené arabské emiráty, tedy země daleko za hranicemi tradičního Západu, v němž se uvádí, že modely na hranici legality a nelegality musí být řádně regulovány. Nemohou je regulovat pouze samotné technologické společnosti. Je ještě předčasné tvrdit, že střední mocnosti mají vliv na technologickou scénu, ale rozhodně ukazují, že ti, kdo chtějí proniknout a působit v jejich jurisdikcích, budou muset naslouchat tomu, co tyto vlády říkají.
Moderátor: Pokud jde o důsledky války, jimiž jsou uprchlíci, a právě tím se vaše organizace zabývá, neprohráváte v této diskusi? Víte, politická scéna se ubírá směrem proti migrantům, proti uprchlíkům, je mnohem uzavřenější. Jak s tím hodláte bojovat?
Moderátorka z New Yorku: Zatímco jsme byli ve vysílání, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění. Ruskou válku proti své zemi označil za absurdní a nekonečnou a řekl, že když Rusko mělo peníze, vždy diplomacii odmítalo.
Moderátorka: Dnes odpoledne Lotyšsko společně s Litvou a Estonskem vyzvalo Evropskou unii, aby podpořila jejich obranu proti dronům vzhledem k rostoucím obavám z přeshraničních hrozeb ze strany Ruské federace. Hovořila jsem s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkevicsem a vzhledem k nejnovějším prohlášením prezidenta Trumpa jsem se ho zeptal, jak si představuje ukončení války.
Edgars Rinkevics: Problémem není Ukrajina, problémem nejsou Spojené státy, problémem není Evropa, problémem je Rusko. A Rusko, jak se domnívám, chce využít tento podzim a tuto zimu k postupu na Ukrajině, k bombardování klíčové infrastruktury, energetické infrastruktury a pravděpodobně k tomu, aby z nadcházející zimy vytěžilo co nejvíce. A teprve poté se pravděpodobně může zahájit mírový proces.
Moderátorka: To mi zní, jako by tu byla mezera, protože pokud prezident Putin plánuje postupovat rychleji a důrazněji během podzimu, naznačuje mi to, že se k vyjednanému řešení ani zdaleka nepřibližuje.
V tuto chvíli mnoho ruských představitelů, včetně prezidenta Putina, prohlásilo, že nechtějí vyjednávat, dokud nebudou splněny určité podmínky. Jednou z nich, o které se mluví, je zastavení ofenzivy. A to je červená čára. Je to správné pro ukrajinské spojence?
Edgars Rinkevics: Myslím, že pro Ukrajinu to ani není červená čára, protože podle mě je pro ukrajinskou veřejnost, pro mnoho ukrajinských příznivců, prostě nemožné uznat, že by se například vzdali území, které skutečně ovládají. Domnívám se však, že stále panuje přesvědčení, že to můžeme vyhrát, alespoň co se týče Donbasu.
Moderátorka: Mohou vyhrát vojensky? Jaký máte názor na to, kam se situace ubírá?
Edgars Rinkevics: Nejsem vojenský expert, ale podle toho, co slyším od vojenských expertů, se Rusům na frontě nedaří moc dobře. A nějak doufají, že donutí ukrajinskou veřejnost, aby vyvinula tlak na ukrajinskou vládu a ta ustoupila.
Edgars Rinkevics: Mluvíme o testu článku 5. Určitě tam je, ale mám pocit, že testování NATO je cílem číslo 2, zatímco boj proti těmto zemím a snaha vytlačit je z pozice podpory Ukrajiny je cílem číslo 1. A právě to nyní pozorujeme.
Edgars Rinkevics: Nemám žádné pochybnosti o tom, že pokud bude článek 5 otestován, získáme podporu všech 31 spojenců v NATO. Zároveň si ale myslím, že skutečné potíže nastanou, až bude třeba definovat, kdy se v této situaci článek 5 uplatní. Kromě toho může hybridní útok vést k uplatnění článku 5 až později a věřím, že nakonec se nám podaří takový zdroj najít.
304
Diskuse