Svoboda je dnes mnohdy pouze zdánlivá

17. 10. 2012 / Lucie Doleželová

čas čtení 3 minuty

Když čtu názor paní Blanky Köhlerové, jako bych slyšela mou matku, které je přes šedesát, a coby důchodkyně pracuje ostošest. S ostatními seniorkami se navzájem neustále straší, jak jim jednoho dne peníze nebudou stačit. A vyzvedávají ty samé "jistoty" jako paní Köhlerová. Ano, tato skupina lidí jaksi nevidí druhou stránku věci. Ale nevidí ji ani paní Hanzlová, když za vrchol svobody považuje, že si můžeme protestovat, proti čemu chceme.

Jednak říkat úplně vše nemůžeme, jak mi potvrdila nejmenovaná úřednice,když mi vydávala S-kartu. Pokud by mi totiž svůj názor sdělila, druhý den tam prý už nebude sedět. Myslím, že mnoho lidí to má v zaměstnání podobné. Na druhou stranu naše svobody, ač opřené o ústavu a zákony, ve společnosti stojí jaksi "na písku". Komunismus a centrální plánování se u nás zhroutily z historických důvodů a nebyl myslím nikdo, kdo by je tenkrát zachraňoval. Ano, náš společensko-ekonomický systém se rychle přetočil do kapitalistického, ale mnohem více, než v zemích na západ od našich hranic. Pod hesly liberálního trhu jsme vylili s vaničkou i dítě.

Kdo žil déle na Západě tak si jistě všiml, že některé věci tam lidé ani politici nedělají, neboť je to společensky neúnosné. A tím mám na mysli obyčejné chování lidí a nebo rozhodování ve vládě. Mluvím o jakémsi "morálním základu nebo premise společnosti" (už tady dlouho nikdo nemoralizoval, tak to zkusím). V tom základu je obsažena i důvěra ke státu, kterou naše mladá generace, díky současníkům a jejich "příkladným" činům, úplně postrádá. A tak se budou chovat tak, aby stát pokud možno nepotřebovali. Senioři naopak na sociální stát vzpomínají. Dnešní politici v jeho zdrojích vidí (vedle eurofondů) poslední zdroje k privatizaci nebo k ucpávání děr v rozpočtu. Jak prozíravé do budoucnosti. Ano, pokud role a zdroje států slábnou všude v Evropě, budou to nadnárodní podniky a banky, které budou mít rozhodující slovo ve vládnutí. Tomu se dá/má zamezit volbou komunistů?

K volbám jsem šla. Nechtělo se mi, jako spoustě jiných. Po prolistování volebních lístků bylo jasné, že volím prof. Potůčka. Přeci nebudu volit "zkompromitovanou" ODS, jiná alternativa pro mne nebyla. Ale že vyhraje ing. Dolejš, jsem opravdu nečekala. Tak, a teď jsem naštvaná, a mohu si nahlas protestovat, svobodně. Ale měli by litovat všichni, kdo v den voleb zůstali doma, neboť tím se o svobodnou volbu právě připravili. Že bychom se poučili do příštích parlamentních voleb? Asi je málo novinářů, kteří by lidem otvírali oči a pomáhali jim se orientovat, namísto aby přiživovali rozpočet listu na nesmyslných kauzách.

0
Vytisknout
13576

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2012