Americký generál Hodges: "Rusko uznává jedině sílu"

18. 7. 2018

čas čtení 7 minut
Během jednoho týdne americký prezident zaútočil na NATO a nadbíhal Vladimiru Putinovi. Penzionovaný generál U.S. Army Ben Hodges sdělil Deutsche Welle, že Trump, který se odcizuje americkým spojencům, "znepokojuje každého vojenského profesionála", kterého zná.


Po vojenské zkušenosti v Koreji, Iráku a Afghánistánu generálporučík Frederick "Ben" Hodges odsloužil své poslední nasazení jako velitel americké armády v Evropě, před svým penzionováním v prosinci 2017. Nyní žije v německém Frankfurtu a pracuje pro thinktank Center for European Policy Analysis (CEPA).

DW: Co jste si vzal ze setkání Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Helskinkách? Sdílíte to, co se zdá být obecným názorem: Že šlo o diplomatickou katastrofu, která podkopává multilaterální aliance jako NATO?

Hodges: Zdráhám se říci, že cokoliv je katastrofa, tak rychle poté, co se to stalo. Vyžádá si trochu času, než se věci usadí. Jistěže všechny zprávy, které jsem viděl, indikují, že nikdo nebyl potěšen, kromě Rusů. Myslím, že z té pozitivní stránky alespoň nepřišlo nějaké oznámení typu: Můžete si s Ukrajinou a Gruzií dělat, co se vám zlíbí. Není tu známka, že by to proběhlo jako v 18. století, kdy velmoci navzájem obchodovaly s prostorem. Myslím, že v tomto smyslu je tu jisté ulehčení.

Myslím ale, že to bude pro Trumpa obrovský problém v USA, protože tolik Republikánů také přišlo s velmi silnou kritikou, že se vyhnul celé té věci s ruským vměšováním do amerických voleb. Neodsoudil to, nevolal Putina k odpovědnosti, což, myslím, je nevysvětlitelné.

Trump zahájil evropskou cestu kritizováním spojenců v NATO a skončil tím, že nedokázal kritizovat Putina. Co bychom z toho měli vyčíst?

Především NATO - které není perfektní, vždy existuje spousta práce, kterou je třeba udělat - je stále nejúspěšnější aliancí ve světových dějinách. Aliance to předtím zvládla v těžkých časech, ale vždycky to bylo proto, že národy sdílely společné zájmy a hodnoty, a otázka se nikdy netýkala toho, zda USA vždy poskytne vedení. Poprvé v mém životě to americký prezident zpochybnil, což mě opravdu znepokojuje. To co je nové je, že prezident je tak otevřeně neuctivý a znevažuje naše nejdůležitější spojence, že to znepokojuje všechny vojenské profesionály, které znám.

Za druhé, nemyslím, že si prezident váží aliancí a mezinárodních organizací. Myslím, že to je nešťastné, protože pro USA je aliance zásadní součástí celkové strategie národní bezpečnosti. 30 000 vojáků v Německu tam není proto, aby bránili Německo, je to součást našeho celkového příspěvku ke kolektivní bezpečnosti. A upřímně řečeno, Německo je pro USA nezbytným spojencem, kvůli přístupu, který nám tolik poskytuje. Jde o naši předsunutou přítomnost a zpravodajskou spolupráci. Vždy jsem věřil, že Německo je spojenec, s nímž by měly USA nejintenzívněji spolupracovat. Fakt, že si prezident vybral ke kritice německou kancléřku, byl podle mého strašný omyl.

Ale řada analytiků a konzervativních německých politiků sdílí Trumpovu kritiku, že by Německo mělo více utrácet za obranu.

Ano, když to vše bylo řečeno, zatímco většina států začala dělat více ve smyslu sdílení obranného břemene, myslím, že prezident k tomu přitáhl velkou pozornost a pravděpodobně k tomu přidal určitou hybnost, což je třeba. Takže myslím, že by za to zasloužil určitý kredit. Upřímně řečeno, polovina USA nechápe, proč evropské země nedělají více. Ale nelíbí se mi způsob, jakým to bylo provedeno - myslím, že to z dlouhodobého hlediska škodí.

Řadu Trumpových tvrzení - o výdajích NATO a plynovodu Nord Stream 2 - sdílejí bezpečnostní analytici. Takže je to jen Trumpův styl, co lidi popuzuje?

Nechci říci, že je to jen otázka stylu - to minimalizuje škodu, kterou Trump způsobil těmto vztahům. Styl je součástí, ale to mnohem horší, je to neúcta k našim spojencům a tomu, co to znamená být spojencem. Německo dělá tolik, aby pomohlo alianci a USA, co se nevejde do zmiňovaných 2 % HDP. Opravdu se mi nelíbí ta 2 % jako jediné měřítko. Rozumím tomu, proč tohle měřítko máme, ale myslím, že nastal čas pro sofistikovanější přístup ke sdílení obranného břemene. To, co aliance od Německa potřebuje, se úplně nevejde do zmíněných 2 %.

Někteří lidé v Německu jsou poněkud nedůvěřiví vůči NATO a studenoválečnické rétorice antagonismu vůčii Rusku. Nejsou Trumpovými příznivci, ale určitě si nepřejí ani konflikt s Ruskem. Myslíte, že je něco pravdy na myšlence, že ruskou hrozbu zveličujeme?

Ne, absolutně nikoliv. Po 400 let Rusko vždycky používalo každý prvek své moci, ať už ekonomický, diplomatický, nebo vojenský, aby dosáhlo toho, co si přálo. Musíme v tomto být realističtí: Rusko uznává jedině sílu. Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, do Gruzie, Rusko vyhrožuje Pobaltí a hovoří o Rumunsku, Dánsku a Švédsku jako o cílech jaderných úderů - to je skutečná hrozba.

Ovšem, neexistuje dlouhá řada ruských tanků stojících na hranici s běžícími motory a čekajících na zahájení pozemní invaze. Neočekávám to, ačkoliv si uchovali tuto schopnost v kombinaci s kybernetickým válčením, dezinformacemi a vyhrožováním jadernými zbraněmi. Za druhé: Všichni, včetně USA, jsme v posledních letech významně odzbrojili, protože jsme si mysleli, že se Rusko stává naším partnerem. Poslední americký tank se vrátil z Německa domů před pěti lety. Bundeswehr byl takřka úplně odzbrojen - a nyní se kvůli tomu, co udělalo Rusko, každý snaží znova vybudovat dostatečné kapacity za účelem odstrašení.

Takže v tomto kontextu, nakolik znepokojující byl tento summit a zjevný vliv, který má Putin na Trumpa?

Fakt, že se setkali, není špatný. Ve skutečnosti čím je situace napjatější, tím více chcete, aby se lidé setkávali a zajistili, že nedojde k nedorozumění. Problémem je, že tolik lidí nemá důvěru v to, co prezident Trump dělá nebo říká. Jednání pro jednání ničemu nepomáhá, pokud nemáte jasno ohledně očekávání a pokud na Rusko nevyvinete nátlak. Znovu, Rusové uznávají jedině sílu - a myslím, že právě teď alince nevypadá silná - a prezident také ne.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10145

Diskuse

Obsah vydání | 24. 7. 2018