Náš kult osobnosti zastiňuje reálný život

26. 7. 2019

čas čtení 2 minuty
Redukováním politiky na posedlost celebritami - od Johnsona přes Trumpa až ke Corbynovi - nás média zavádějí a matou, píše George Monbiot.


Jaký typ lidí byste očekávali, že noviny nejčastěji zpovídají? Možná ty, kdo mají nejvíc co říci, nebo ty s nejbohatšími a nejpodivnějšími zkušenostmi. Jsou to filozofové, detektivové nebo lékaři ve válečných zónách, uprchlíci, polárníci, děti ulice, hasiči, aktivisté, spisovatelé, atd.? Ne Jsou to herci. Neprováděl jsem empirickou studii, ale odhaduji, že třetina až polovina hlavních interview v novinách se týká lidí, kteří se živí tím, že přijmou osobnost někoho jiného a hovoří slovy někoho jiného.

Jde o tak bizarní fenomén, že kdyby na nás nedopadal postupně, nepochybně bychom jej shledali zneklidňujícím. Zdá se mi symbolicky významný pro způsob, jak média pracují. Jejich problém je hlubší než lživé zprávy. To co nabízejí jsou zprávy o falešném světě.

Je to ješě horší, pokud stejné rámcování uplatňujete na politiku. Brexit, který zřejmě změní životy všech v Británii, byl zredukován na příběh o tom, zda si Theresa Mayová udrží práci. Komu na tom záleží? Teď už možná ani Therese Mayové.

Ani Mayová, ani Corbyn neunesou váhu kultu osobnosti, který se média kolem nich snaží vybudovat. Obě strany zápasí s masivními problémy a závisí na práci stovek lidí formulujících politiku, taktiku a prezentaci. Avšak tyto ohromné a složité věci jsou zredukovány na drama osobního soupeření. Každý se stává hercem. Realita je nahrazena reprezentací.

Selhání mediální imaginace a perspektivy není jen únavné: Je i nebezpečné. Existuje zvláštní druh politiky postavené zcela na osobách. Je to politika, v níž jsou dokazování a analýza nahrazeny symboly, hesly a senzací. Říkáme jí fašismus. Pokud konstruujete politické narativy kolem psychodramat politiků, otevíráte bránu těm, kdo dokážou tuto hru hrát účinněji.

Tento styl psaní už vedl k vzestupu lidí, kteří sice nejsou fašisty, ale mají demagogické sklony. Jonson, Farage a Rees-Mogg jsou hvězdami realitních šou, stejně jako Trump. V mediálním cirkuse dostávají hvězdné role klauni. A klauni v politice jsou nebezpeční.

Takřka všechna nejdůležitější témata zůstávají mimo světla reflektorů. Environmentální katastrofa, nerovnost, sociální vyloučení, podkopávání demokracie penězi - to vše se na tisících publikovaných stránek vyskytuje spíše výjimečně. Ve světě předvádění jsme posedlí trivialitami.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7916

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2019