Učení za klima je učením pro budoucnost
5. 3. 2020 / Jiří Karen
Klimatická krize způsobená lidskou činností je...13. 2. 2020
Doktorka Annabel Smithová ze School of Agriculture and Food Sciences při University of Queensland a profesorka Yvonne Buckleyová ze School of Biological Sciences tamtéž a z Trinity College v Dublinu studovaly jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), aby zjistily, jak se stal jedním z nejrozšířenějších rostlinných druhů světa.
Jitrocel pocházející z Evropy se široce rozšířil po celé planetě. Globální tým 48 ekologů založil 53 monitorovacích stanovišť v 21 zemích, označil tisíce individuálních rostlin, sledoval jejich smrt a růst nových, počítal květy a semena a studoval DNA, aby zjistil, kolik individuálních rostlin bylo historicky rozšířeno mimo Evropu.
To co tým zjistil odporuje existujícím zásadám vědecké ekologie.
Jedna z teorií popisuje, jak genetická diverzita neboli variace genů uložených v DNA je způsobena změnami ve velikosti populace. Menší populace se vyznačují sklonem k menší genetické diverzitě, zatímco velké ji mívají větší.
Výzkumný tým však zjistil, že úspěch jitrocele je založen na mnoha rozšířeních mimo původní oblast výskytu, což rychle přispělo k růstu genetické diverzity. V danou chvíli probíhá introdukce v Austrálii, na Novém Zélandu, v Severní Americe, Japonsku a v Jižní Africe. Tito "vystěhovalci" v novém prostředí získali větší kapacitu pro adaptaci.
V Evropě jitrocel hraje podle pravidel, ale s proniknutím mimo Evropu už nezáleží na tom, v jakém typu prostředí žil - takřka vždy se vyznačuje vysokou genetickou diverzitou a vysokou adaptabilitou, upozorňuje Buckleyová.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse