Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého způsobují více než jen klimatickou krizi - mohou přímo poškodit našit schopnost myslet

27. 4. 2020

Nový výzkum zjistil, že očekávaný nárůst koncentrací CO2 v našich domácnostech a na pracovištích kolem roku 2100 může vést k omezení lidských poznávacích schopností.

Jak bude 21. století pokračovat, rostoucí koncentrace oxidu uhličitého způsobí ve městech a v budovách takové úrovně koncentrací plynu, že mohou významně omezit naši základní schopnost rozhodování a složité strategické myšlení. Zjistila to nová studie University of Colorado v Boulderu.

Koncem století mohou být lidé uvnitř budov vystaveni koncentracím oxidu uhličitého až 1 400 ppm - více než trojnásobným oproti dnešním koncentracím venku a mnohem více, než s čím se kdy lidé setkali. (Nejspíše s výjimkou osádek ponorek během 1. a 2. světové války - pozn. KD.)

Hlavní autor studie Kris Karnauskas upozorňuje: "Ovlivňuje to každého - od malých dětí namačkaných ve třídách přes vědce, lidi z byznysu a politiky až k obyčejným lidem v jejich domech a bytech."

Shelly Millerová, spoluautorka studie, dodává, že "ventilace typicky moduluje úroveň CO2 v budovách, ale existují situace, kdy je tu příliš mnoho lidí a nedostatek čerstvého vzduchu k naředění CO2". Oxid uhličitý se také během delších období může hromadit ve špatně větraných prostorách, jako během noci v ložnicích.

Jednoduše řečeno, když vdechujeme vzduch s vysokou koncentrací oxidu uhličitého, roste také koncentrace plynu v naší krvi a omezuje množství kyslíku, které je dopraveno do mozku. Studie ukazují, že to může vyvolat ospalost a úzkost a vyřadit poznávací funkce.

Všichni ten pocit známe: Sedíte příliš dlouho v přeplněné posluchárně nebo konferenční místnosti a mnozí z vás se začnou cítit ospalí nebo znudění. Obecně jsou koncentrace oxidu uhličitého uvnitř budov vyšší než venku. A venkovní koncentrace v urbánních oblastech vyšší než v přírodě. Koncentrace oxidu uhličitého v budovách jsou výsledkem jak plynu, který je jinak v rovnováze s venkovním, tak toho, který produkují obyvatelé při dýchání.

Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého rostou od průmyslové revoluce a v roce 2019 dosáhly až 414 ppm (na pozorovatelně americké NOAA na havajské Mauna Loa). V probíhajícím scénáři, kdy lidé na Zemi neomezí emise oxidu uhličitého, Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá venkovní koncentrace 930 ppm k roku 2100. A urbánní oblasti typicky mají koncentrace o zhruba 100 ppm vyšší než průměrné.

Karnauskas s kolegy vyvinuli důsledný přístup, který bere v úvahu předpovídané venkovní koncentrace oxidu a vliv lokalizovaných městských emisí, model vztahu venkovních a vnitřních emisí a dopad na lidské poznávací schopnosti. Zjistili, že pokud koncentrace venku vzrostou na 930 ppm, posune to koncentrace v budovách na škodlivou úroveň 1 400 ppm.

"Na této úrovni některé studie demonstrovaly přesvědčivé důkazy o významném zhoršení poznávacích funkcí," říká Anna Schapirová, profesorka psychologie na University of Pennsylvania a další ze spoluautorek studie. "Ačkoliv literatura obsahuje některá navzájem si odporující zjištění a je třeba mnohem více výzkumů, zdá se, že kognitivní domény vysoké úrovně jako rozhodovací a plánovací jsou rostoucími koncentracemi oxidu uhličitého zvlášť zranitelné."

Ve skutečnosti na úrovni 1 400 ppm mohou koncentrace CO2 snížit naše základní rozhodovací schopnosti o 25 % a komplexní strategické myšlení o zhruba 50 %, zjistili autoři.

Kognitivní dopady rostoucí hladiny oxidu uhličitého reprezentují to, čemu vědci říkají "přímé" účinky koncentrací plynu, podobně jako acidifikace oceánu. V obou případech škody způsobuje samotný nárůst hladiny CO2, nikoliv oteplení, které patří k dalším dopadům rostoucích koncentrací oxidu uhličitého.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3835

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2020