Zneužijí Babiš a kamarádi koronavirové pandemie k sežrání konkurenčních podniků?

25. 4. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 11 minut
"Zestátňování nebo injekce do velkých soukromých společností se má provádět po detailním rozboru a se souhlasem parlamentu," požaduje seskupení KoroNERV-20 ve svém prohlášení, které publikujeme níže.

Člen seskupení KoroNERV-20 Bohumil Kartous k tomu píše toto:

“Každá krize přináší příležitosti, to je jistě pravda. Ne všechny je ale radno naplňovat. Například potřebu vlastníků některých dlouhodobě neúspěšných firem zneužít situace a nechat si od státu zaplatit ztrátu, jež nebyla primárně způsobena nouzovým stavem. Za jisté situace je nepochybně důležité, aby stát ochránil společnosti, jejichž pád by ohrozil některé důležité společenské funkce a potenciálně společnost destabilizoval. Ani v případě ČSA, natož v případě firmy Leo Express, o nichž se v této souvislosti hovoří, k žádnému ohrožení české společnosti nedojde. Je žel smutným faktem, že tyto společnosti budou muset zbankrotovat. Pokud se stát rozhoduje tomu bránit kompenzací ztrát vlastníkům, doporučuji - v nadsázce - všem ostatním podnikatelům, aby žádali o totéž. Preventivně by bylo dobré, aby žádali okamžitě.”

Mně připadá prohlášení KoroNERVU příliš upjatě pravicově ideologické, píše Jan Čulík.  Jako by jeho signatáři nevnímali nynější drasticky změněnou situaci.  V dnešní situaci kolapsu celé ekonomiky, pokud se nebude dotovat obrovskými státními finančními částkami, je opravdu docela komická obava členů KoroNERVU, že takové státní dotace v nynější krizi, kterou svět nezaznamenal snad nikdy (mezinárodní ekonomické instituce varují, že takovou krizi jsme nezažili stovky let), bude Evropské unii vadit, pokud bude česká vláda dotovat státní podniky!

Mezinárodní debata je trochu jiná. Shodou okolností se o krizi debatovalo v domácím britském rozhlase v pořadech Any Questions a Any Answers v sobotu v poledne, kdy se poukazovalo na rozumný postoj vlád, jako je vláda německá či novozélandská, že ty poskytují ohroženým podnikům celoplošné dotace a platí platy jejich v karanténě držených zaměstnanců, aniž by řešily, zda někdo třeba nějaké dotace krade - protože daleko důležitější je plošná záchrana ekonomiky.

V tomto smyslu je opravdu možná docela pošetilé se starat, zda se na případné plošné státní dotaci - která je pro záchranu ekonomiky opravdu nutná - sveze i nějaký krachující podnik, nebo se budeme hádat o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly, totiž zda podnik před pandemií už krachoval samovolně, nebo nekrachoval? A neměla by sanace krachujících podniků a pomoc k tomu, aby začaly vydělávat, být součástí každé rozumné a zdravé ekonomické politiky?

V té britské rozhlasové diskusi se mimo jiné doporučovalo i to - a podpořili to i konzervativní poslanci! že ony obrovské peníze, které stát nyní dává podnikům, by se měly proměnit v zaměstnanecké akcie, aby podniky nebyly zestátněny, ale dostaly se do rukou svých zaměstnanců. Kdo to navrhne v České republice?

Toto provolání skupiny KoroNERV20 je zřejmě motivováno obavou, že koronavirové pandemie zneužijí nejmocnější oligarchové v České republice, kamarádi Andreje Babiše, kteří dostanou přednostně dotace a ty jim umožní sežrat krachující konkurenci.


Doufejme, že bude Evropská unie dostatečně silná na to, aby v oligarchizaci české společnosti zabránila i Babišovi.

KoroNERV-20: Zestátňování nebo injekce do velkých soukromých společností se má provádět po detailním rozboru a se souhlasem parlamentu


Praha, 24. 4. 2020 – Při rozhodování o znárodňování nebo majetkovém vstupu do velkých soukromých společností postižených pandemií Covid-19 by měl být stát dle návrhu občanské iniciativy KoroNERV-20 velmi uvážlivý až zdrženlivý a postupovat se souhlasem parlamentu. „Stát by měl být aktivní pouze u systémově významných a pro Českou republiku strategických podniků, jejichž selhání by ovlivnilo významnou část ekonomiky. Vyvlastnění bereme až jako poslední krok,“ říkají členové skupiny.


„Rekapitalizace je nástroj, ke kterému mohou vlády sahat výjimečně. Měla by být jasně stanovena pravidla a exitní strategie. Peníze daňových poplatníků by měly být vynakládány pouze na záchranu strategických podniků, které byly zdravé ještě před krizí,“ upozornila za KoroNERV-20 Danuše Nerudová.


„Třeba dopravce Leo Express je učebnicový příklad toho, kam stát vstupovat nemá. Je v poklesu, trvale ztrátový. Nesystémová, nestrategická společnost, která byla v problémech i dříve. Proč by tedy měl stát kupovat podobné nerentabilní firmy s malým podílem na trhu? Kdyby to bylo nějaké rodinné stříbro, tak by to mělo smysl, ale tohle ne,“ uvedl Jiří Hlavenka, jeden z členů KoroNERV-20.


Členové KoroNERV-20 doporučují následující:

  • Zachraňovat soukromé podniky v problémech, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu.

  • Majetkový vstup by měl být až poslední možné řešení, tedy až se vyčerpají možnosti podpory poptávky, úhrady fixních nákladů ze strany státu nebo konvertibilní dlužní instrumenty poskytnuté státem (převoditelné do kapitálu, třeba formou warrantů nebo prioritních akcií).

  • Poskytnout finanční injekci tam, kde by případná insolvence rozlila nedůvěru nebo platební neschopnost do významné části ekonomiky, nebo kdyby insolvence mohla ohrozit bankovní sektor.

  • Zapojit se až po kontrole, že si podnik nebo jeho hlavní akcionáři skutečně nejsou schopni pomoct sami – např. finanční podporou z jiného podniku ze stejného uskupení, poskytnutím záruky bance pro bankovní úvěr, odprodejem nepotřebného majetku, či části podniku, restrukturalizací, zefektivněním provozu, zrušením, či prodejem nerentabilních činností.

  • U strategických podniků sestavit plán pro řešení krize a ozdravný plán a nechat je schválit parlamentem a na základě nich pak postupovat.

  • Brát v úvahu další aspekty, např. tržní postavení v ČR i v zahraničí. Nedoporučujeme záchranou podniku posílit tržní postavení jednoho vedoucího subjektu nebo více subjektů v oligopolním postavení. Sledovat jedinečnost produktu/služby a jeho konkurenceschopnost na zahraničních trzích.

  • Případnou nabídku záchrany předložit parlamentu tak rychle jako odborové organizaci nebo věřitelům. Protože pravděpodobně případná státní pomoc může být časově vázána déle než je horizont této vlády, doporučujeme k takové pomoci najít širokou politickou podporu a tu následně stvrdit formou zákona přijatém v Poslanecké sněmovně i Senátu.

  • Nepočítat jen s jednorázovou částkou podpory, ale předpokládat úhradu fixních nákladů v dalších několika měsících až letech.

  • Nevstupovat do podniků, které byly v problémech již před krizí. Např. v Německu požadují, aby se nezachraňoval podnik, který ke konci roku 2019 splňoval podmínky EU „undertakings in difficulty“. Nepomáhat tzv. zombie společnostem se záporným kapitálem, s dlouhodobě zápornou EBITDA, mizivými maržemi, prací ve mzdě. To by jen brzdilo a bránilo potřebné strukturální změně ekonomiky a jejím rozvoji, efektivnějšímu využití zdrojů a zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti na světovém trhu.  Doporučení: ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku. Řešení je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS.

  • V materiálu pro vládu a parlament se musí objevit časový plán kroků a plnění podmínek pro vstup státu. Plán musí také obsahovat časový horizont pro následný prodej. To vše proto, aby se ze záchran nestal tzv. bianko šek.

  • Vláda by měla předložit parlamentu legislativní definici „strategické společnosti“ či „strategického zájmu“, která by dostatečně obecně vydefinovala, co „strategické“ znamená.

  • Při konečném rozhodování se také podívat do historie Evropy v posledních 30 letech, zdali se podobný podnik již někde znárodňoval. Využít výhody historické zkušenosti, porovnat náklady státu s benefity pro domácí ekonomiku.

  • Myslet také na Evropskou komisi a případné řízení o nepovolené státní pomoci.

  • Držet se analogie řešení krize finančních institucí (Zákon č. 374/2015 Sb. Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

  • V případě selhání instituce by vždy měla být primárně zvážena možnost jejího řešení formou likvidace, případně insolvence, a to před použitím samotných nástrojů pro řešení krize.

  • Dalším z nástrojů pro řešení krize je zavedení správy pro řešení krize. Její princip spočívá v pozastavení výkonu oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu selhavší subjektu a nahrazení těchto orgánů jinou osobou, tzv. osobou pro správu aktiv. Tato osoba není v rámci svého jednání svázána povinnostmi, které pro vedoucí orgány vyplývají ze zakladatelské listiny instituce či obdobného dokumentu.

  • Zvažovat reakci finančních trhů.


Členové platformy KORONERV-20 nabízí, že mohou při takovém rozhodování poskytnout svoji expertizu.


Co je KoroNERV-20?

 

KoroNERV-20 vznikl jako svépomocná neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem je zmenšit dopady pandemie Covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma a pro bono.

 

Poznatky a výstupy z diskusí uplatňují jednotliví členové buď přímo v rámci své profesionální či občanské činnosti, v různých oficiálních poradních sborech nebo je zasílají přímo kompetentním členům vlády ČR a dalším orgánům. KoroNERV-20 může také publikovat zprávy, jako je tato.

 

Členové KoroNERV-20 k 24. dubnu 2020

Mariana Čapková, sociální ekonomka, zastupitelka HMP

Radim Dohnal, ekonom, M&A poradce

Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik

Marta Gellová, ekonomická diplomatka, EFPA ČR

Mojmír Hampl, ekonom, bývalý viceguvernér ČNB

 

David Havlíček, ekonom, CFO EGAP

Jiří Hlavenka, podnikatel, investor

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Bob Kartous, VŠEM, autor knihy No Future

Petr Kolouch, ředitel pražské záchranné služby

Pavel Krejča, PR manažer


Jan Kvaček, ekonom a demograf, ředitel Nemocnice Na Bulovce

Michal Mejstřík, ekonom, profesor Univerzity Karlovy

Daniel Münich, ekonom, výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI

Jiří Nekovář, ekonom, daňový expert, poradce

Danuše Nerudová, ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity


Jan Procházka, ekonom, předseda představenstva EGAP

Tomáš Sedláček, ekonom, makrostratég ČSOB

Petr Smejkal, lékař, epidemiolog, IKEM

Petr Stuchlík, investor, finančník

Pavel Vyhnánek, ekonom, náměstek primátora HMP


Petr Zahradník, ekonom, expert na EU

Tereza Zavadilová, ekonomická novinářka

Lenka Zlámalová, ekonomická novinářka

Lukáš Zrůst, insolvenční správce se zvláštním oprávněním

Adam Zvonař, tajemník KoroNERV-20

 

Součástí jednotlivých pracovních skupin mohou být i jiní občané. Ve výstupu takové pracovní skupiny jsou poté uvedeni.


Kontakt pro média: Pavel Krejča, +420 777 648 186, pavel.krejca@relativepr.cz, info@koronerv-20.cz, www.koronerv-20.cz.

0
Vytisknout
8521

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2020