Premiér obecného ohrožení

4. 9. 2020 / Karel Dolejší

Česko "zvládlo" koronavirus natolik skvěle, že se jím v minulých dnech nakazili i hlavní hygienička nebo ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zatímco ministr zdravotnictví kvůli kontaktu s hygieničkou Rážovou skončil v karanténě, obdobně exponovaný premiér se chová, jako by se nechumelilo.

Připomeňme: Jde o téhož premiéra, který se o prázdninách nestyděl položit evropským kolegům otázku, co že je to ten právní stát, který si po něm troufají požadovat.

Právní stát je ovšem zvrhlý západní vynález, který stanoví, že i výkon nejvyšší exekutivní funkce ve státě je vždy podřízen zákonům a kontrolován nezávislou justicí. Jinak řečeno, zákony platí, platí pro všechny - a justice je od toho, aby dohlížela i na ty nejmocnější. Včetně těch, kteří se odmítají omlouvat za prokázané lži a pomluvy nejvyšších státních představitelů.

Východňárskou politickou gultúru naproti tomu spolehlivě poznáte podle toho, že vládce na základě prachobyčejné libovůle stanoví svým poddaným všelijaká možná i nemožná omezení, zatímco sám se žádnými pravidly zásadně neřídí, jelikož se nad ně cítí vysoce povznesen. Střet zájmů neřeší, nikdy neodstoupí, na novináře si objednává vrahy, na soudce zřídí stranickou kontrolu, nepříjemně svobodomyslné univerzity zruší. Jednoducho Visegrád.

Tak se stane, že premiér země se ve zmíněných poměrech dopouští veřejného ohrožení, ale takřka všem to připadá celkem v pořádku. Pro ministry zákon jakoby ještě občas platí. Pro předsedu vlády v holdingu nikoliv.

***

Staří Řekové měli za to, že k lidským dílům vždy nezbytně patří omezenost. Každá lidská věc měla podle nich své přirozené hranice, za něž neradno postupovat. Pokud si to lidé neuvědomí a zajdou dále, než je zdrávo, přijde božský trest. Ať už se to týká nedodržení ideální velikosti svobodné obce (polis) nebo individuálních činů překračujících svou vnitřní míru. Obojí je projevem hybris - arogantní, do nebe volající pýchy, k níž se Češi možná nejspíš významově blíží zaužívaným jidiš výrazem chucpe.

Samozřejmě, že Babiš už velmi dlouho vězí v hybris až po uši. Ale bohužel se to netýká jen jeho, coby jakési karikatury antického individuálního hrdiny.

V hybris kvůli němu vězí celá česká polis, která tím, že se proti samovládci nedokáže účinně postavit, podle staré řecké víry přivolává na sebe trest bohů.

Ale hybris možná nakonec trpí celý evropský projekt, který se patrně nikdy neměl rozšiřovat o kulturně a politicky zaostalé středoevropské národy, v nichž asynchronní modernizace plus dekády marinování v jazykovém nacionalismu zanechaly ještě tak schopnost přednést ve sněmu státoprávní ohrazení - ve veřejném životě jsou však vesměs netvůrčí a neplodné.

Pokud ovšem platí poslední odstavec, dříve či později se někdejší hranice demokracie a právního státu na západ od Aše tím či oním způsobem "samovolně" obnoví.

1
Vytisknout
5036

Diskuse

Obsah vydání | 8. 9. 2020