Život v době pandemie: jednejte ihned s nástroji, které máte k dispozici

15. 10. 2020

Reakce jednotlivých států na koronavirovou pandemii se různí. Spousta zemí znovu otevírá pracoviště, školy a uvolňuje zákazy společenského setkávání – a zároveň se snaží adaptovat na novou ekonomickou situaci. Jiné země se pokoušejí potlačit přenos těžkého respiračního onemocnění (Covid-19) opětovným zavíráním podniků, průmyslových odvětví a škol. Mezitím se čeká na vakcínu a další léčebné metody, píší v časopise The Lancet Juliet Bedford, Delia Enria, Johan Giesecke a další.

Strategická a technická poradní skupina pro infekční nemoci (STAG-IH), která je nezávislou poradní skupinou pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), analyzovala informace ze zemí z celého světa. Dospěla k názoru, že nejspolehlivějším přístupem je zavádění dlouhodobé strategie se zaměřením na prevenci zesílení přenosu, ochranu rizikových skupin – a na podporu výzkumu s cílem lepšího porozumění viru, choroby samotné a reakcí infikovaných lidí na ni.

Důkazy ukazují, že děti se infikují stejně jako dospělí, většinou s nezávažnými klinickými projevy. Mnoho aspektů Covidu-19 však dosud není plně objasněno, například míra imunity a imunitní reakce, celé spektrum onemocnění včetně dlouhodobých následků, možnost opakované infekce apod. Je tu možnost, že se virus stane endemickým. Dokud nebudeme vědět více o imunitní reakci na Covid-19, není záhodno prezentovat soudné předpovědi.

Nezdá se, že by se Covid-19 choval epidemiologicky jako virus chřipky: nadále se obnovuje v klastrech a dalších ohniscích – a ne vždy ve vlnách s rapidním komunitním přenosem. Díky přesnější a epidemiologicky založené reakci na ochranu veřejného zdraví zahrnující aktivní vyhledávání případů, trasování kontaktů a strategickou testovací kapacitu mohou být ohniska nákazy způsobená novým koronavirem potlačena. Komunitní šíření lze přitom snížit na zvládnutelnou úroveň.

Některé země v Asii a Evropě (například Jižní Korea, Japonsko, Hongkong, Singapur, Vietnam a Německo) prokázaly, že tento přístup udržuje přenos infekce na trvale nižší a bezpečnější úrovni než v zemích, kde tento přístup nedodržují. Těm prvním se podařilo zabránit zahlcení zdravotnického sektoru a snížit celkovou mortalitu.

Tento přístup je založen na třech principech: porozumění, důvěře a účasti všech skupin obyvatelstva; snížený přenos Covidu-19 pomocí základních epidemiologických intervencí a zásahů v oblasti veřejného zdraví. Uznává, že jakákoli potenciální vakcína a léčba budou pouze součástí komplexního řešení. Nejlépe budou fungovat ve spojení s dlouhodobou strategií na ochranu veřejného zdraví.

Složky takto epidemiologicky založené intervence na ochranu veřejného zdraví jsou odborníkům v oblasti veřejného zdraví známé. Nicméně byly opomíjeny nebo byly v některých zemích špatně pochopeny, a to jak politickými lídry, tak širokou veřejností.

Spolu s touto komplexní odpovědí je třeba neustále posuzovat situaci – co se obnovení mezinárodního cestování týče. Většina zemí se zaměřila na mezinárodní cestování jako na riziko pro (opětovné) šíření Covidu-19 a používá různé strategie na zmírnění těchto úskalí (kupříkladu testování zahraničních cestujících a dobrovolnou nebo povinnou izolaci po příjezdu). Přesto neexistuje optimální způsob, jak šíření viru zabránit, bez ohledu na to, jak striktně jsou karanténní opatření a testování realizovány – vzhledem na inkubační dobu Covidu-19 (2–14 dní), spektrum choroby (bez klinických příznaků nebo jen s mírnými příznaky u mnoha infikovaných), počet dní mezi nakažením a dnem, kdy se jedinec dozví o své nákaze prostřednictvím testu, apod.

 

Celý text v angličtině ZDE

 

 

0
Vytisknout
1954

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2020