29. 7. 2021
Nová studie monitorující
vitální funkce planety
zjistila, že mnoho klíčových ukazatelů globální klimatické
krize se zhoršuje a s
oteplováním planety
se blíží ke klíčovým
bodům zvratu nebo je překračuje. Ve studii se uvádí, že 16 z 31 sledovaných životních
ukazatelů planety, včetně
koncentrace skleníkových
plynů, množství tepla v oceánech
a ledové masy, dosahuje nových znepokojujících rekordů.
"Přibývá
důkazů, že se blížíme k bodům zvratu nebo jsme je již překročili," uvedl ve svém prohlášení ekolog z Oregonské
státní univerzity William Ripple, který je spoluautorem
nového výzkumu, informuje list Guardian.
"Aktualizované vitální ukazatele planety do značné míry odrážejí důsledky nepřetržitého pokračování v téže trajektorii,"
řekl Ripple a dodal, že
"hlavním poučením z pandemie covidu je, že ani kolosální
snížení
dopravy a spotřeby zdaleka nestačí
a že je naopak zapotřebí transformačních systémových změn."
Pandemie sice zastavila ekonomiku a změnila způsob, jakým lidé přemýšlejí o práci, škole
a cestování, ale ke snížení celkových globálních emisí uhlíku
přispěla jen málo. Spotřeba fosilních paliv v roce 2020 mírně
poklesla, ale autoři zprávy zveřejněné v časopise BioScience uvádějí, že oxid uhličitý, metan a oxid dusný
"zaznamenaly v letech 2020 a 2021 nové rekordy v koncentracích
v atmosféře".
V dubnu 2021 dosáhla
koncentrace oxidu uhličitého
416 částic na milion, což je nejvyšší průměrná měsíční koncentrace, jaká kdy byla zaznamenána. Všech pět
nejteplejších let v
historii nastalo od roku 2015, přičemž rok 2020 byl druhým nejteplejším rokem v historii.
Studie rovněž zjistila, že počet přežvýkavců, kteří
jsou významným zdrojem plynů ohřívajících planetu, nyní činí více
než 4 miliardy. Jejich
celková hmotnost je větší než
hmotnost všech lidí a divoce žijících zvířat dohromady. Míra úbytku lesů v brazilské Amazonii se v letech 2019 i 2020 zvýšila a v roce 2020 dosáhla dvanáctiletého
maxima - 1,11 milionu hektarů odlesněných
ploch.
Okyselování oceánů se blíží historickému rekordu a v kombinaci s vyšší teplotou oceánů ohrožuje korálové útesy, na
kterých je závislých více než půl miliardy lidí, pokud jde o potraviny, příjmy z turistiky a
ochranu před bouřemi.
Ve studii se však
objevilo i několik pozitivních
bodů, včetně rekordně nízkých dotací
na fosilní paliva a
rekordně vysokého odklonu od fosilních paliv.
Autoři píší,
že ke změně
průběhu klimatické nouze je třeba provést hluboké
změny. Svět podle nich musí
vytvořit globální cenu uhlíku, která
bude spojena se sociálně spravedlivým fondem pro
financování opatření
na zmírnění
dopadů změny klimatu
a přizpůsobení se této změně
v rozvojových zemích.
Autoři také
zdůrazňují potřebu postupného
ukončení, případného
zákazu fosilních paliv a vytvoření globálních strategických klimatických
rezerv na ochranu a obnovu přírodních lapačů uhlíku a biologické rozmanitosti. Vzdělávání v oblasti klimatu by podle
nich mělo být také součástí školních osnov na celém
světě.
"Politická agenda zaměřená na zmírnění klimatické krize nebo jakéhokoli jiného hrozícího bodu zvratu by se neměla zaměřovat na zmírnění symptomů, ale na řešení jejich hlavní příčiny: nadměrného využívání přírodních zdrojů," uvádí se ve zprávě. Autoři píší, že pouze takto budou lidé schopni "zajistit dlouhodobou udržitelnost lidské civilizace a dát budoucím generacím možnost prospívat".
Celá článek v angličtině ZDE
Diskuse