Separatističtí vůdci žádají Rusko o vojenskou sílu k odražení "agrese" na Ukrajině

24. 2. 2022

čas čtení 9 minut
Oficiální žádost připravuje půdu pro to, aby Vladimir Putin nařídil vojákům překročit hranice, zatímco Kyjev mobilizuje rezervy a doporučuje přibližně 3 milionům lidí opustit Rusko

Kreml uvedl, že obdržel oficiální žádost o vojenskou pomoc od vůdců dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny, což připravuje půdu pro to, aby Rusko v nejbližší době vyslalo do země rozsáhlé nasazení vojáků.

Separatističtí vůdci požádali Rusko o "pomoc při odražení agrese ukrajinských ozbrojených sil, aby se zabránilo civilním obětem a humanitární katastrofě v Donbasu," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Vladimir Putin v úterý obdržel parlamentní povolení k nasazení svých sil na Ukrajině, ale tvrdil, že tam své vojáky zatím nevyslal. Více než 60 % ruských pozemních sil je rozmístěno v blízkosti ukrajinských hranic a hrozí potenciální plošná invaze, která by mohla obsadit hlavní město země Kyjev.

 

Nebylo bezprostředně jasné, zda žádosti o vojenskou pomoc spustí větší ruský útok. Zdá se však, že ruské síly se v nejbližších hodinách chystají oficiálně vstoupit do Doněcké a Luhanské oblasti a poprvé od začátku bojů v roce 2014 region formálně obsadit.

Ve středu večer ukrajinský ministr zahraničí Dymtro Kubela varoval, že tato žádost je další eskalací, a vyzval k naléhavému zasedání Rady bezpečnosti OSN.

"Jsme potenciálně blízko nějaké akci," uvedl ve čtvrtek večer mluvčí Pentagonu John Kirby a dodal: "Ruské jednotky se nadále shromažďují blíže k hranicím." Kirby uvedl, že Putin "se bude muset zodpovídat ruským maminkám a tatínkům za své vojáky, kteří se domů nevrátí živí nebo se vrátí zranění".

Na otázku, zda se ruské jednotky přesouvají do dalších oblastí Ukrajiny, Kirby odpověděl: "Mimo tuto oblast, kterou jsme viděli, ne, ale nemůžeme s velkou konkrétností potvrdit počty a formace."

Ukrajina již dříve vyhlásila výjimečný stav, mobilizovala zálohy a téměř 3 milionům svých občanů řekla, aby opustili Rusko, protože USA varovaly, že Putin shromáždil téměř 100% sil potřebných k zahájení rozsáhlé invaze do země.

Zatímco ruští diplomaté evakuovali své velvyslanectví v hlavním městě, ukrajinská vláda konstatovala, že ve středu došlo k masivnímu kybernetickému útoku, jehož terčem byla ministerstva a banky. Úředníci varovali, že Rusko by mohlo použít prvky hybridní války k zasetí zmatku před zahájením plošného vojenského útoku.

Podle několika zpráv z médií, Bílý dům varoval prozápadní vládu Volodymyra Zelenského, aby v příštích 48 hodinách očekávala rozsáhlou ofenzívu. Zvláště ohroženo je město Charkov na severovýchodě země, 40 km od hranic s Ruskem, uvedla CNN s odvoláním na americké zpravodajské služby.

"Posunuli svou připravenost tak, že jsou doslova hotovi vyrazit, pokud dostanou rozkaz začít hned," řekl novinářům vysoký představitel americké obrany. "Dnes hodnotíme, že Putin přesunul už téměř 100 % všech jednotek, které jsme předpokládali, že přesune," uvedl činitel a dodal, že 80 % těchto sil je v bojové pohotovosti. "Mají v plánu využít zálohy a svou obdobu národní gardy. Z toho by vyplývalo, že zde mají dlouhodobé cíle."

Američtí, britští a ukrajinští představitelé se  shodují, že Putin musí v nejbližších dnech jednat, jinak riskuje vyčerpání svých jednotek čekajících na hranicích.

Poslední ze série masivních kybernetických útoků vedených proti zemi začal ve chvíli, kdy Ukrajina od čtvrtka vyhlásila výjimečný stav, který úřadům umožňuje zavést zákaz vycházení a omezení pohybu, blokovat shromáždění a zakázat politické strany a organizace "v zájmu národní bezpečnosti a veřejného pořádku".

Zelenskyj byl skeptický vůči dřívějším varováním USA a stěžoval si na vyvolávání paniky, ale po ruském postupu na východní území ovládané Moskvou vzala jeho vláda hrozbu totální ofenzívy velmi vážně.

A vláda také povolala 36 000 vojenských záložníků a přijala nový zákon, který Ukrajincům umožňuje nosit osobní střelné zbraně. Mnozí Ukrajinci stáli fronty na nákup pušek AR-15 a odstřelovacích pušek v místních obchodech se zbraněmi. V Kyjevě bylo jen málo známek paniky, obchody a kavárny byly normálně otevřené.

Tyto události se odehrály v době, kdy země EU schválily nové přísné sankce proti ruským představitelům a "propagandistům" , zmrazení majetku a zákaz cestování pro ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, pro mluvčí ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou a pro 351 poslanců Dumy, kteří hlasovali pro uznání Ruskem ovládaných území na východě Ukrajiny. Ve Washingtonu Joe Biden prohlásil, že povoluje sankce proti společnosti, která postavila plynovod Nord Stream z Ruska do Německa, den poté, co Německo tento projekt na dobu neurčitou pozastavilo.

Zdá se však, že Rusko diplomatický tlak ze zahraničí nechává v klidu. Ve středu v OSN obvinil velvyslanec Vasilij Něbenzja plamenných projevem Ukrajinu z genocidy a porušování lidských práv obyvatel Donbasu, což bylo všeobecně odsouzeno jako nepravdivé tvrzení.

Rusko ve středu zahájilo evakuaci svého velvyslanectví v Kyjevě, aby "ochránilo životy a bezpečnost [diplomatů]". Diplomaté byli natočeni, jak rychle odcházejí se svými zavazadly k čekajícím autům, a z areálu byl pozorován kouř pálení citlivých dokumentů. Ruská vlajka byla spuštěna.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany, aby se zdrželi cest do Ruska, a ty, kteří  v zemi jsou, aby ji co nejdříve opustili "kvůli zvýšené ruské agresi".

Varovalo také, že v případě větší diplomatické roztržky bude mít omezené zdroje na pomoc těm Ukrajincům, kteří v Rusku zůstanou. "Zdůrazňujeme, že ignorování našich doporučení výrazně zkomplikuje zajištění řádné ochrany ukrajinských občanů v Ruské federaci," uvedlo.

Ukrajinci tvoří nejpočetnější diasporu v Rusku, kde mnozí z nich mají rodinné příslušníky a cestují tam za prací. Podle Putinova projevu z roku 2019 žijí v Rusku odhadem 3 miliony ukrajinských občanů.

Andrij Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany, uvedl, že Putin se bude muset v příštích dnech rozhodnout, zda zaútočí na Ukrajinu. "Existují dva scénáře. První, že se zapojí do nějaké akce. Druhý je, že přistoupí ke strategické pauze. Zatím je to padesát na padesát."

Řekl, že ruští vojáci shromáždění v Bělorusku na hranicích s Ukrajinou spí ve stanových táborech a jsou "doslova unavení". Čím déle zůstávají ve vyčkávacích pozicích, tím méně jsou efektivní, řekl. "Buď Moskva něco zahájí, nebo je vystřídá," dodal.

Zagorodňuk řekl, že je skeptický k tomu, že by útok začal v nejbližších hodinách. Uvedl, že ruské taktické prapory ještě nejsou v "bojové sestavě". Uvedl však, že Moskva je schopna kdykoli zahájit raketové údery na Kyjev, přičemž hlavním cílem je ministerstvo obrany a další vládní budovy a možné jsou i speciální operace.

"Potenciálně mohou ruské rakety Iskander zasáhnout hlavní město. Nejsou však příliš přesné. Hrozí nebezpečí civilních obětí a mohlo by to mít katastrofální následky," varoval.

Denis Pušilin, vůdce Ruskem ovládaného území v Doněcku, ve středu uvedl, že okamžitě nenařídí útok na ukrajinské pozice na frontové linii, ale nevyloučil ani "vojenské řešení" rozšíření hranic svého regionu.

Pušilin, který vystoupil po boku šéfa ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, uvedl, že Rusko a jeho klientský stát zatím nejsou ve fázi "vojenského řešení [rozšíření] hranic regionu".

Nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajina připravovala nějakou ofenzivu. Mohla by to však být pro Rusko záminka k formálnímu útoku na ukrajinské jednotky, které podle Pušilina mohou "kdykoli přejít do ofenzívy".

"Zatím jsme v této věci nic neudělali," řekl Pušilin s odkazem na otázku hranic. "Nevzali jsme to do rukou."

Ve středu Putin přednesl videoprojev v souvislosti s Dnem obránců vlasti, státním svátkem, který je uznáním pro příslušníky armády a při němž většina ruských mužů dostává dárky.

V projevu pochválil Putin bojovou připravenost ruské armády, která má podle západních odhadů na hranicích s Ukrajinou 190 000 vojáků.

"Naše země je vždy otevřena přímému a čestnému dialogu, hledání diplomatických řešení nejsložitějších problémů," řekl Putin.

Dodal však: "Zájmy Ruska, bezpečnost našich občanů, jsou pro nás neoddiskutovatelné."

Tyto výroky příliš nerozptýlily obavy, že se Rusko připravuje na úder proti Ukrajině. V úterý večer obdržel Putin od Rady federace formální povolení k nasazení své armády v zahraničí a prohlásil, že uzná územní nároky separatistických území na jihovýchodě Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost války v blízké budoucnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

3
Vytisknout
6191

Diskuse

Obsah vydání | 25. 2. 2022