Rusko vtrhlo na Ukrajinu, Putin vyhlásil válku s cílem "demilitarizovat" tuto zemi
24. 2. 2022
Explosions rang out in the capital Kyiv and other cities after Russian President Vladimir Putin authorized a special military operation into Ukraine’s east https://t.co/cuJZ7mqpvS pic.twitter.com/aJpzFELUck
— Reuters (@Reuters) February 24, 2022
Ruské síly rozpoutaly útok na Ukrajinu na příkaz Vladimira Putina, který za úsvitu oznámil "zvláštní vojenskou operaci", uprostřed varování světových lídrů, že by to mohlo vyvolat největší válku v Evropě od roku 1945.
Rozsah ruského útoku se zdá být masivní. Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že země byla napadena křižujícími a balistickými raketami, přičemž se zdá, že Rusko se zaměřilo na infrastrukturu v blízkosti velkých měst, jako je Kyjev, Charkov, Mariupol a Dněpr.
Výbuchy dělostřeleckých raket rozzářily noční oblohu, když začalo ostřelování poblíž Mariupolu, ukázalo video. Vysoce postavený poradce ukrajinského ministerstva vnitra uvedl, že se zdá, že ruské jednotky se mohou brzy přesunout na Charkov, který je vzdálen nedaleko od hranic. Místní obyvatelé v Kyjevě hledali bezpečí v protiatomových krytech, protože za městem byly slyšet výbuchy.
Nad hlavním městem se rozezněly sirény a obyvatelé Charkova se ukryli v městském metru, což jsou scény, které v těchto městech nebyly k vidění od roku 1941.
"Putin právě zahájil plnou invazi na Ukrajinu," řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Mírumilovná ukrajinská města jsou pod údery. Jedná se o agresivní válku. Ukrajina se bude bránit a zvítězí. Svět může a musí Putina zastavit. Čas jednat je nyní."
Ve snaze ospravedlnit útok Putin prohlásil, že "na našich historických územích se vytváří nepřátelské protiruské prostředí".
"Přijali jsme rozhodnutí provést speciální vojenskou operaci," uvedl v prohlášení, které se rovnalo vyhlášení války. Tvrdil, že jde o "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny, čímž zopakoval téma kremelské propagandy, lživé tvrzení, že kyjevskou vládu ovládá krajní pravice.
"Nemáme v úmyslu okupovat Ukrajinu," řekl a pro ostatní národy měl mrazivé varování.
"Každému, kdo by uvažoval o vměšování zvenčí: pokud to uděláte, budete čelit důsledkům větším, než jakým jste kdy v historii čelili. Všechna příslušná rozhodnutí byla přijata. Doufám, že mě slyšíte," řekl.
Ruská média uvedla, že vyhlášení války mohlo být předem nahrané. Ruský prezident měl na sobě stejnou kravatu a seděl u stejného stolu, když v pondělí oznamoval uznání území kontrolovaných Ruskem.
V době, kdy byla Putinova slova vysílána a kdy byly hlášeny první detonace, probíhalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, kterému předsedalo právě Rusko, jež má rotující předsednictví. Zahájil ho generální tajemník OSN António Guterres, který vystoupil s přímou výzvou: "Prezidente Putine - zastavte útok svých vojsk na Ukrajinu. Dejte šanci míru. Zemřelo již příliš mnoho lidí."
Joe Biden vydal písemné prohlášení, v němž uvedl: "Všichni jsme si vědomi toho, že se jedná o konflikt s Ukrajinou: "Modlitby celého světa jsou dnes večer s lidmi na Ukrajině, kteří trpí nevyprovokovaným a neoprávněným útokem ruských vojenských sil. Prezident Putin se rozhodl pro promyšlenou válku, která přinese katastrofální ztráty na životech a lidské utrpení," uvedl Biden. "Za smrt a zkázu, kterou tento útok přinese, je odpovědné pouze Rusko. Spojené státy a jejich spojenci a partneři budou reagovat jednotně a rozhodně. Svět bude Rusko volat k odpovědnosti."
Invazi odsoudili i další světoví lídři. "Jsem zděšen strašlivými událostmi na Ukrajině a hovořil jsem s prezidentem Zelenským, abychom projednali další kroky. Prezident Putin si zahájením tohoto nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a ničení. Spojené království a naši spojenci budou reagovat rozhodným způsobem," uvedl Boris Johnson.
"Budeme hnát Kreml k odpovědnosti," napsala Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, která jen několik hodin před útokem oznámila nové sankce proti Moskvě.
Scéna pro ofenzívu byla připravena ve čtvrtek večer poté, co představitelé dvou Ruskem kontrolovaných území na východě Ukrajiny zaslali Moskvě oficiální žádost o vojenskou pomoc, která by "pomohla odrazit agresi ukrajinských ozbrojených sil, aby se zabránilo civilním obětem a humanitární katastrofě v Donbasu".
V reakci na to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj použil videoposelství, v němž se obrátil na ruskou veřejnost s žádostí o pomoc poté, co byl pokus o rozhovor s Putinem neúspěšný. "Chtějí "Rusové války? Velmi rád bych na tuto otázku odpověděl. Ale odpověď je na vás," řekl.
Slíbil také, že bude zemi bránit, a řekl: "Pokud se někdo pokusí vzít nám naši zemi, naši svobodu, naše životy, životy našich dětí, budeme se bránit. Tím, že zaútočíme, uvidíte naše tváře, ne naše záda, ale naše tváře."
Vojenští analytici uvedli, že očekávají, že Putin vyšle své síly s cílem dobýt nebo obklíčit hlavní město Kyjev. Ve čtvrtek večer se v ruských státních médiích objevily zprávy, že výsadkové jednotky obsadily letiště v Boryspilu u Kyjeva.
Ruská armáda tvrdila, že všechny ukrajinské letecké základny byly vyřazeny z provozu při palbě raket, která zahájila ruskou invazi.
Z blízkosti hlavních letišť u Charkova a dalších měst na východě země byl pozorován stoupající dým. Zdá se však, že Rusko zasáhlo také letiště v Chersonu a až na západě v Ivano-Frankivsku, který se nachází blíže k hranicím s Polskem.
Naznačilo také, že jeho síly vstoupily na Ukrajinu, a tvrdí, že ukrajinské pohraniční síly "nekladou ruským jednotkám žádný odpor".
Jedny z prvních výbuchů poté, co Putin operaci oznámil, byly slyšet poblíž Kramatorska, sídla operačního centra ukrajinské armády poblíž Ruskem kontrolovaných území na jihovýchodě Ukrajiny. Zdálo se, že Rusko se při svých ranních úderech ve čtvrtek ráno zaměřilo na vojenskou infrastrukturu. Výbuchy byly hlášeny také u vojenských velitelství a u vojenských skladů.
"#Ruské výsadkové síly se pokoušejí převzít kontrolu nad letištěm v #Kyjevě, aby... přilétly jednotky k obsazení" města, napsal americký senátor Marco Rubio, člen senátního výběrového výboru pro zpravodajské služby. "Nyní probíhá obojživelný útok na klíčové přístavní město #Mariupol Pozemní síly se nyní přesouvají z Běloruska,Krymu a z #Ruska."
Dramatická eskalace představuje druhý případ, kdy Moskva zahájila významný vojenský vpád na Ukrajinu od roku 1991, kdy země získala nezávislost na Sovětském svazu. V roce 2014 Putin nařídil tajným ruským vojákům, aby se zmocnili Krymského poloostrova, který Moskva následně anektovala.
Čtvrtečnímu útoku předcházel masivní, nepřetržitý kybernetický útok, který byl zaměřen na ukrajinská ministerstva a banky, což je forma hybridní války s cílem zasít zmatek.
V předchozích týdnech Putin nahromadil v blízkosti ukrajinských hranic odhadem 190 000 vojáků, zatímco evropští představitelé pendlovali mezi Kyjevem a Moskvou a hledali diplomatické řešení.
Ruská armáda tvrdila, že se nezaměřuje na populační centra. "Vysoce přesné zbraně vyřazují vojenskou infrastrukturu, zařízení protivzdušné obrany, vojenská letiště a letectvo ukrajinské armády," uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení, které přinesla agentura Ria Novosti.
Vojenští analytici však zpochybnili, zda Rusko dokáže bombardování ustát, a domnívali se, že je pravděpodobná pozemní invaze.
"Rusko disponuje velmi účinnou leteckou, námořní a pozemní palebnou kapacitou, ale chybí mu velké zásoby přesně naváděné munice, a proto se zdá, že pozemní ofenziva začala brzy po prvních úderech. Rusko má všechny důvody k tomu, aby postupovalo co nejrychleji," napsal Rob Lee, vedoucí pracovník programu Eurasie Institutu pro výzkum zahraniční politiky.
Ruský rubl klesl na rekordně nízkou úroveň od roku 2016, když Putin oznámil vojenskou operaci. Na ruském akciovém trhu bylo zastaveno obchodování.
Diskuse