"Bylo to všechno zbytečné": Číňané sčítají náklady na Siovo rychlé rozhodnutí zrušit lockdown

30. 1. 2023

čas čtení 8 minut
 
Po třech letech lockdownu byla Čína na náhlou "svobodu" špatně připravena. Nyní, kdy podle některých odhadů zemřel až 1 milion lidí, roste hněv čínské veřejnosti.

Když si Sunny vzpomene na březen loňského roku, nad prožitým utrpením se zkroušeně zasměje. Devatenáctiletá studentka ze Šanghaje strávila ten měsíc zavřená na koleji, nemohla si nakoupit základní věci ani vyprat oblečení, dokonce se dva týdny nesměla sprchovat kvůli obavám z COVIDu. V dubnu se celé město uzavřelo.

Byl to začátek chaosu roku 2022, kdy se místní čínské úřady zoufale snažily dodržet nařízení prezidenta Si Ťin-pchinga o nulovém výskytu COVIDu a zároveň čelit dosud nejvirulentnějšímu kmeni viru: omikronu. "Všichni panikařili, nikdo nebyl připraven," říká.

 
Do konce roku byl lockdown zrušen. Sunny říká, že se jí okamžitě "ulevilo", že lockdown skončil, ale její pocity se brzy změnily v hněv, když vyšlo najevo, že čínská vláda otevřela zemi, i když věděla, že není připravená. "Měla jsem pocit, že to všechno bylo zbytečné," říká Sunny.

Za poslední dva měsíce se virus rychle šířil po celé Číně. Každý den bylo v nemocnicích zaznamenáno až 10 000 kritických případů. Márnice byly přeplněné, lékárny hlásily nedostatek základních léků a dodávky antivirotik vázly kvůli zdlouhavým jednáním se zahraničními dodavateli. Lidé na internetu i v ulicích hovořili o tom, že téměř všichni jejich známí dostali COVID a že jejich starší příbuzní umírají.

Sunnin dědeček byl mezi těmi, kteří v této vlně zemřeli. "Bylo ráno, máma vešla do mého pokoje a řekla: Tvůj dědeček je na pohotovosti," vzpomíná. "O několik hodin později zemřel. Babička se rozplakala a řekla, že ji tu zanechal."

Siův neobyčejný úkrok vzad zanechal analytiky znepokojené a zmatené. Čína nebyla jedinou zemí, která zvolila strategii nulového COVIDu, a rozhodně nebyla jedinou, která ji najednou rychle zrušila. Byla však poslední a odborníci na globální zdraví tvrdí, že mohla vzít v úvahu spoustu poučení - především se ujistit, že očkování a zdravotnické zdroje jsou na vysoké úrovni předtím, než tsunami nákaz udeří.

"Všechny vlády se musely v určité fázi rozhodnout, že lockdown zruší, nebo budou riskovat, že následky lockdownu daleko převýší problémy COVIDu," říká profesorka Emma McBrydeová, epidemioložka z James Cook University v Townsville v australském Queenslandu.

"Většina modelů naznačuje, že by bylo lepší, kdyby se zdravotnický systém otevíral pomalu. I když by se počet nakažených lidí příliš nezměnil, mohlo by to znamenat záchranu některých životů, pokud by zdravotnický systém mohl dobře fungovat."

Si však rychle otevřel brány dokořán. Až do dne zrušení lockdownu místní samosprávy stále vyvíjely a prosazovaly opatření a infrastrukturu nulového COVIDu. Město Čchung-čching budovalo karanténní centrum s 21 000 lůžky.

Odborníci na zdravotnictví a čínskou politiku uvedli, že se domnívají, že se místní úřady dostaly do úzkých. Jakékoli přípravy na ukončení politiky lockdownu by byly považovány za vyslovení nedůvěry politice i Siovi - za akt politické sebevraždy.

Když byl tedy lockdown zrušen, nebyl dostatek lékařů, zdravotních sester, lůžek intenzivní péče, léků proti horečce ani antivirotik a míra a možnosti očkování byly nedostatečné. Podle údajů čínské vlády bylo prvních 55 000 úmrtí zaznamenaných v této vlně v průměrném věku kolem 80 let. V Číně jsou zranitelní starší lidé také nejčastěji neočkovaní.

"Mám pocit, že v této kritické oblasti neexistuje žádná strategie," říká o čínských vakcínách profesor William Hurst, zástupce ředitele Centra pro geopolitiku na univerzitě v Cambridge. "Překvapuje mě, jak rychle postupují, ale ještě více mě překvapuje zjevný nedostatek pozornosti k základním opatřením u vakcín."

Čínský spisovatel Mu-žung Süe-cchun, který dělal rozhovory s obyvateli Wuhanu při prvním lockdownu v roce 2020, říká, že náhlý obrat Číny "byl unáhleným rozhodnutím jednoho muže" učiněným bez konzultací. "Během 24 hodin jsme byli svědky naprostého obratu - netušili jsme, co se za těch 24 hodin stalo, co změnilo Si Ťin-pchingův názor, proč došlo ke změně o 180 stupňů z jednoho extrému do druhého."

O vlivu listopadových protestů proti lockdownu na jeho rozhodnutí se hodně diskutuje. Někteří odborníci říkají, že případů už bylo pravděpodobně tolik - čísla jsou skrytá -, že si Si prostě uvědomil, že tato politika musí skončit. V jiných teoriích se objevují finanční úvahy, protože čínská ekonomika byla přísným lockdownem otřesena.

Čchen Tao-jin, bývalý docent politologie na Šanghajské univerzitě politických věd a práva, řekl, že Si pravděpodobně jednal, když cítil, že ekonomická situace již není udržitelná. "Když vůdce jedná z rozmaru, neexistuje žádná předvídatelnost a žádná jistota."

Jedním z často sdílených podezření je, že Si chtěl urychlit hospodářské oživení rychlým vybudováním stádní imunity jednou masivní vlnou. Tuto teorii podpořily čínské zdravotnické orgány, které minulý týden prohlásily, že 80 % populace už bylo nakaženo, a proto je možnost druhé vlny "velmi malá". Někteří zdravotničtí odborníci před tímto předpokladem varovali.

Ochrana životů nikdy nebyla důvodem lockdownu v Číně. Tím byla moc. Nyní to vidí i Číňané.

"Zdálo se, že u původního kmene a kmene Delta se objevuje stádní imunita, ale u kmene omkron vzniká  mnohem méně," říká McBryde.

Jiné země, včetně Velké Británie, již dříve vkládaly naděje do stádní imunity a profesor Čch' Čchun-chu-ej, ředitel centra pro globální zdraví na Oregonské univerzitě, říká, že na snaze o stádní imunitu není ve své podstatě nic špatného, pokud se to dělá správně. "V ideálním případě, pokud se k obratu  o 180 stupňů, musíte být připraveni ... a cílem by měla být minimalizace úmrtí a závažných příznaků."

"To byl běžný problém zemí, které praktikovaly přísný lockdown - byly příliš sebevědomé ... a nedostatečně připravené." V jednom z příkladů Tchaj-wan vzal na vědomí zhroucení nemocničního systému v Hongkongu a byl připraven v době příchodu omikronu lépe.

Odhady počtu obětí covidu v Číně se pohybují od oficiálního počtu asi 75 000 až po více než milion. Obrázek je zamlžený kvůli nedostatečné transparentnosti, rigidním definicím při přisuzování úmrtí v souvislosti s COVIDem a selhání sběru dat.

V případě hromadných úmrtí se rodiny často potýkají s tím, že jejich příbuzní jsou redukováni na statistiku. V Číně se této laskavosti dostalo jen málokomu.

Mezi desítkami Číňanů  je i paní Čchen, mladá obyvatelka Šanghaje, která vypráví o příteli, který zemřel na COVID, třicetiletém učiteli, kterého popisuje jako "lidský poklad".

Melody, Číňanka žijící v zahraničí, píše o svém "obětavém a velkorysém" strýci. Poté, co se loni zotavil z mrtvice, zemřel doma, podle ní na COVID. "Udivuje mě, že ty tři roky COVIDu nebyly využity k humánní strategii zrušení lockdownu. Ukazuje mi to: ochrana životů nikdy nebyla důvodem přísného lockdownu v Číně. Tím byla moc. Nyní to vidí i Číňané."

Po celé Číně truchlí statisíce rodin. Mnozí ztratili důvěru ve vládu. Zdá se, že tato epizoda Siovu moc neovlivnila, ale pošramotila jeho pověst. Dvaatřicetiletý muž v Kantonu říká, že kdysi byl vlastenec, ale nyní je rozčarovaný. "Možná bych měl poděkovat COVIDu, že mě přiměl jasně prohlédnout celý tenhle politický a ekonomický systém."

Sunny byla skeptická už dříve, ale říká, že i její babička, která vždy věřila, že vláda pracuje pro lidi, si na ni nyní stěžuje. "Je to tak nějak v naší kultuře, že prostě snášíme těžkosti, které na nás přicházejí," říká.

"Ale uvědomujeme si, jak moc se náš život může změnit z rozmaru politiků, a jsme naštvaní. V tomto boji šlo o politiku a moc, ale vždycky na to doplatí řadoví Číňané."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4807

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2023