Putin těží z drtivé převahy nad NATO v taktických jaderných zbraních. S myšlenkou na svobodné Bělorusko se nadlouho rozlučme

25. 3. 2023 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Vladimir Putin oznámil rozmístění taktických jaderných zbraní na území Běloruska, "po vzájemné dohodě" s Alexandrem Lukašenkem. 

Jakkoliv ruský prezident prezentoval svůj krok coby údajně "symetrický" k počínání USA, ve skutečnosti v kategorii taktických jaderných zbraní v Evropě už dlouho žádná symetrie neexistuje. Spojené státy skladují na starém kontinentě 200 kusů zastaralých gravitačních bomb B-61, jejíž první exempláře vstoupily do výzbroje U.S. Air Force v roce 1966. Naproti tomu Rusko disponuje 2 000 kusy moderních taktických jaderných hlavic, většinou na výkonných nosičích - i když zatím jen malá část nosičů spadá do kategorie "hypersonických".

Západní Evropě stejně jako třeba Polsku může být ovšem vcelku jedno, zda na ně ruské taktické jaderné zbraně míří z Kaliningradské oblasti (jako dosud) nebo z Běloruska (od této chvíle). Velký rozdíl v tom není. Problém nespočívá ani tak v tom, kde Rusové tyto zbraně rozmístili, jako že jsou výkonnější a je jich desetkrát více, než srovnatelných zbraní v americkém arzenálu.

Francie a Británie se sice řadí k jaderným mocnostem, avšak své taktické jaderné zbraně vyřadily z výzbroje po skončení první studené války.

***

Horší zprávu než ve vojenské, kde se toho zase tolik nemění, po mém soudu dostáváme v politické rovině. Jde o signál, že se Rusko za žádných okolností nehodlá vzdát de facto anektovaného území Běloruska, s nímž na papíře tvoří společný "unijní stát". Dostat Rusy odsud by teď znamenalo riziko jaderné konfrontace, i kdyby je jednou měly vyhánět Polskem podporované oddíly běloruských partyzánů - a ani jedna noha neběloruského ozbrojence by přitom nepřekročila západní hranici země.

Kromě zopakování podprahového upozornění informovaných na jadernou převahu Ruska nad NATO v Evropě ukazuje tedy Putinovo vystoupení také na naprostou beznadějnost vyhlídek běloruské opozice - přinejmenším do doby, dokud se v Rusku drží u moci stávající režim.

Uvažovat o nějakém symetrickém opatření na straně Západu v tuto chvíli naprosto nedává smysl. NATO musí nejprve zmodernizovat a výrazně rozšířit vlastní arzenál taktických jaderných zbraní, aby vůbec dosáhlo alespoň přibližné parity, než bude možno případně plánovat jakákoliv reciproční opatření.

Rusko tedy nepřevyšuje NATO jen v počtech dostupných dělostřeleckých granátů, které si může dovolit vyrobit a vystřílet za den na frontě, nebo třeba v počtech (stále) bojeschopných tanků. Dokonce ještě drtivěji vede v dlouho podceňované kategorii taktických (či také "nestrategických") jaderných zbraní s obvyklým tritolovým ekvivalentem do 50 kt.

Avšak nezoufejme si, že na nás míří jaderné hlavice z Kaliningradu a teď už i z Běloruska, odkud se ostatně už léta při manévrech Zapad nacvičovalo jejich odpalování - hádejte, kterým směrem.

Sice vás taková jaderná hlavice může ve zlomku sekundy sežehnout na škvarek nebo dokonce i beze stopy odpařit, takže namísto lidského těla zůstane jen stín vypálený na zdi - ale na druhé straně vás přece slabé a lépe zvládnutelné Rusko vůbec neohrožuje tak vážně, jako postoje bigotních amerických voličů k Michelangelovi nebo třeba k potratům. Že ano?

3
Vytisknout
7533

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2023