Sedm set poslanců a česká revoluce v režii Turka a Konečné

10. 6. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 7 minut

Svůj komentář k nedělním Otázkám V. Moravce nemohu začít jinak než výsledky unijních voleb. A konkrétně jedním číslem: 1,86. To je totiž podpora, kterou ve volbách získal pan Zaorálek a jeho „socdem“. Musím tím začít proto, že Zaorálek v neděli v České televizi, ale do značné míry i v pátek v Radiožurnálu v debatě lídrů, diktoval agendu pořadu a svými rétorickými tirádami se pasoval do role centrálního mozku lidstva.

Mám-li pokračovat tím, že budu psát o debaklech, musím pokračovat piráty (6,2 procent). Debakl utrpěla SPD (5,73 procent). Ale i STAN (8,7 procent). Vlastně celá vládní koalice. Nejvíce však utrpěli piráti. Největší překvapení voleb není ale debakl vládních stran, nýbrž úspěch podivných mimoparlamentních uskupení pod vedením pana Turka (ve štábu byl údajně gratulovat Václav Klaus st.) a paní Konečné, celkem přes 20 procent. Další velké překvapení je asi také poměrně vysoká volební účast. Ale kdo vlastně přišel k volbám? Možná hodně těch, kteří nikdy nevolí a jsou politicky negramotní.

Uvnitř koalice Spolu (22,27 procent), když vezmeme relativní sílu všech tří partnerů, se podařilo uspět kandidátům TOP09. TOP09 má tak v mandátech paritu s ODS, tedy dva mandáty. Ostrouhali lidovci s jedním mandátem. Možná by to pro Spolu měl být budíček, že vládní kámošení nemůže zabránit kroužkovacímu bratrovražednému boji. V minulých sněmovních volbách na tom brutálně vydělali lidovci (za 3 procenta přes 20 mandátů). Příště už to může být jinak. Na druhou stranu je třeba říci, že na to, jak je vláda údajně nepopulární, koalice Spolu dosáhla dobrého výsledku. Naopak piráti podle mě šeredně doplatili na to, že nejsou v opozici. A doplatila na to celá země, protože tu žádná prodemokratická, prozápadní opozice není a nebyla.

Ano, ještě jsem nezmínil ANO. ANO vyhrálo s výsledkem 26,14 procent. Ve sněmovních volbách by to byl debakl. Velká část voličů ANO zřejmě k volbám nepřišla. Možná i volili pana Turka nebo paní Konečnou. Na podrobnější data jsem velmi zvědav. Tak jako tak je třeba se vrátit právě k Turkovi a Konečné. Proč vlastně uspěli? Podle mě jde o toxickou náladu pěstovanou ve společnosti většinou politiků a médií. Suverenita, národní zájmy, auta na benzín, prostě Česko jako ostrov. Ostrov, který bude diktovat oceánu v jeho okolí. My máme benzínová auta a budou je mít všichni, copak Unie, Čína, USA nevědí, co my chceme? My změníme Unii. Ne, celý svět! A proto je tam Turek a Konečná. Naštěstí nezmění nic, jen si pořádně vydělají.

V Unii podle předběžných výsledků získaly prounijní strany jasnou většinu: lidovci 184 mandátů, socialisté 139, liberálové 80 (patří tam i ANO a je jistě zajímavou otázkou, jak vlastně budou poslanci ANO hlasovat ve srovnání s většinou liberálů), zelení 52 (zelení utrpěli velký debakl, ale pořád mají v Unii více než dvojnásobek mandátů vzhledem k celé ČR). Celkem jde o 455 mandátů z celkových 720, což je přes 63 procent. Zbytek parlamentu je navíc roztříštěný. Jsem zvědavý třeba na to, jak vlastně bude paní Konečná se svým hnědým nacionalismem zapadat do frakce radikální levice (celkem 36 mandátů).

Vraťme se ale ještě na chvíli k nedělním Otázkám V. Moravce. Témata a způsob vedení debaty do značné míry diktoval už zmíněný pan Zaorálek. Pan Vondráček z ANO z toho měl legraci a v zásadě se mu líbilo, když Zaorálek plival své tirády o globální politice, které vykreslovaly zejména ukrajinskou politiku Fialovy vlády a celé Unie jako nekompetentní a hloupou. Prý potřebujeme novou politiku a nové lidi. Třeba někdo pana Zaorálka navrhne na šéfa Evropské komise. Proč ne?

V Radiožurnálu paní Gregorová z pirátů, jediná úspěšná z jejich kandidátky, sdělila, že piráti budou na místo českého komisaře prosazovat pana Kolaju, který nezvládl ani být zvolen jako poslanec. Do toho mi krásně zapadá tvrzení paní Pekarové, předsedkyně Sněmovny a TOP09, ve zmíněném nedělním pořadu, že nominace kandidáta na nového českého komisaře je věcí koalice PirSTAN. Žasl jsem nad tím, když to pořád opakovala. PirSTAN přece neexistuje. STAN chce mít jako komisařku paní Nerudovou. Piráti pana Kolaju. Nevadí, paní Pekarová prostě věří v neexistující entity a předhazuje to veřejnosti jako samozřejmé pravdy.

Kromě toho jsme museli v nedělních Otázkách V. Moravce vytrpět téměř hystericky pojaté téma možného teroristického útoku v Praze. Samozřejmě ruské útoky v Unii jsou velmi vážné téma. Pan Zaorálek nás ujistit, že si toho musíme uvědomit, co nám hrozí. Co s tím, to ale neřekl. Zdálo se však, že každou chvíli začne mluvit o tom, jak je třeba dohodnout se s Putinem. Prý je třeba umět jednat, vláda neumí jednat, nikdo neumí jednat a nechápe nic kromě Zaorálka. Zaorálek zase umí získat necelá dvě procenta podpory. Komu čest, tomu čest. Ale v tématu bezpečnosti excelovala také paní Pekarová, která nám sdělila, že Evropa má být velmoc, ne kořist. Hezká fráze. K tomu by ale bylo zapotřebí federalizovat se. Pan Vondra a paní Vrecionová ze společné kandidátky TOP09 a ODS nám v tom jistě pomohou.

Když pominu dlouhou debatu o vyšetřování masakru na filozofické fakultě v Praze, což je téma, které nadiktoval pořadu opět Zaorálek, za zmínku stojí snad ještě poznámky pana Vondráčka na účet Unie. Zejména ta o migračním paktu, který prý nechce migraci bránit, ale dělá z nelegální migrace migraci legální. Vondráček jako mnoho českých politiků vnucuje veřejnosti zcela nerealistické nesmysly, například ten o tom, že lze Unii uzavřít tak, aby tu nebyla žádná nelegální migrace. V tom, ale nejen v tom, byl realistický Zaorálek, když zdůrazňoval, že k řešení migrace potřebujeme mluvit s Afrikou, kde má stále větší vliv Rusko a kde se s námi asi nikdo bavit už nebude (měl-li na mysli, že by Česko samo vyřešilo jednáním s africkými zeměmi unijní problémy s migrací, měl jistě pravdu). Vondráček a jemu podobní by se měli podívat na jižní hranici USA, silné federální supervelmoci.

A kdo jsme vlastně ti „my“? Dokážeme konečně jednou myslet na to, že to je těch 720 poslanců v unijním parlamentu? Zástupců ČR je tam 21. Turek a Konečná nic nezmění, nebudou ani součástí většiny. Ale vyšlo jim to, prachy jsou na cestě. A teď mohou zase na pět let zmizet z veřejného prostoru a užívat si veřejných peněz.



4
Vytisknout
5380

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2024