Stupidita vzpomínání na hrůzy, ne na jejich řešení

3. 6. 2026 / Boris Cvek

čas čtení < 1 minuta
30750
Musím říci, že jakmile uslyším v rádiu nějakou zprávu o vzpomínkových akcích na hrůzy války, nacismu, komunismu, jímá mne nevolnost a musím hned přepnout na jinou stanici. Zkusím vysvětlit, co se mi děje v mysli.

Představte si město, kterým se prohnala strašná povodeň. Lidé, kteří přežili, vědomi si vážnosti toho, co se stalo – ztratili své nejbližší, mnozí z nich jsou zmrzačení, mají zmrzačené děti atd. – postaví hráze, aby se to už nemohlo opakovat. Ty hráze časem reziví a puchří.

Co dělají jejich potomci, když se blíží další strašná povodeň? Obsedantně vzpomínají na ty hrůzy. Dělají pochody, tryzny, řeční a vyzývají k odvaze, angažovanosti, mravním hodnotám. Hráze nikoho nezajímají. Vůbec. Ani na vteřinu.

Bůh by nám jistě opustil leccos, Putin nám ale stupiditu neodpustí.

0
Vytisknout
344

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2026