Od výhrůžek válkou po „obrovskou lásku“: nevyzpytatelný Trump ovládl závěrečné hodiny summitu NATO

9. 7. 2026

čas čtení 6 minut
  
Vedoucí představitelé aliance, kteří se obávali nejhoršího, budou novou podporu amerického prezidenta pro článek 5 oslavovat jako klíčové vítězství

Nepředvídatelný a místy vznětlivý Donald Trump prohlásil, že na summitu NATO pocítil „obrovskou lásku“ ze strany západních lídrů, a to jen několik hodin poté, co je ostře kritizoval za jejich výdaje na obranu a za to, že nepomáhají USA při útoku na Írán.

Rozporuplná sdělení amerického prezidenta ovládla závěrečné hodiny dvoudenního setkání v turecké Ankaře, počínaje tím, že veřejně označil íránské vedení za „odpad“ a znovu požadoval kontrolu nad Grónskem.


Následně však na soukromém setkání 32 lídrů NATO v pozdních dopoledních hodinách zvolil mírnější tón, přičemž se nezmínil ani o Grónsku, ani o dřívější kritice, a místo toho spojencům sdělil, že „chceme zůstat s vámi“.

„Bylo to skvělé setkání, v té místnosti panovala spousta lásky a jednoty,“ řekl Trump krátce poté na bilaterálním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během něhož překvapivě nabídl Ukrajině licenci na výrobu protiletadlových raket Patriot.

Trump na závěr uspořádal nesouvislou tiskovou konferenci, která se tématům NATO věnovala jen okrajově, ale na níž pochválil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, vychvaloval americkou ekonomiku a prohlásil, že je „číslo jedna na TikToku“.

Přesto bude tento posun od rozhněvaného kritika k zastánci NATO – „Pokud existuje jedno slovo, které z dnešního dne vyplývá, je to sjednocení,“ řekl Trump na závěrečné tiskové konferenci – oslavován jako vítězství pro alianci, jejíž stabilita byla zpochybňována.

Závěrečné prohlášení summitu, podepsané Trumpem a 31 dalšími lídry aliance, potvrdilo „neochvějný závazek“ členských zemí k článku 5, který stanoví, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.

Nebylo však oznámeno ani datum příštího summitu lídrů, který se má konat v Albánii, kde probíhají protitrumpovské a protivládní protesty, a objevily se náznaky, že se tak nestane dříve než v roce 2028.

Summit NATO se nekoná vždy každoročně, avšak v některých částech Evropy panuje obrovská obava, že Trumpovo grandiózní vystupování na těchto akcích riskuje, že dá naději ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, čímž podkopá odstrašující účinek a jednotu aliance.

Evropští lídři se obávali, že Trump je po úterní večeři v sídle tureckého prezidenta v Ankaře ve špatné náladě, a dohodli se, že nebudou zmiňovat porážku amerického týmu 4:1 proti Belgii z počátku tohoto týdne.

Zdálo se, že se jejich nejhorší obavy naplnily, když se Trump ve středu ráno objevil po boku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho a zahájil svou řeč dlouhým monologem, v němž ventiloval řadu stížností na NATO a několik jednotlivých členských států a zároveň zaútočil na íránské vedení.

Trump prohlásil, že je „velmi rozčilený na NATO“, a stěžoval si, že členové aliance „nechtěli pomoci v boji proti státu, který je hlavním sponzorem terorismu, tedy Íránu“ – tím narážel na odmítnutí evropských zemí (s výjimkou Velké Británie) umožnit USA veřejně provádět bombardovací mise z evropských leteckých základen.

Zvláštní výpad směřoval proti Velké Británii, která zpočátku neumožnila USA využít leteckou základnu RAF Fairford v Gloucestershire k bombardovacím misím v Íránu, než britský premiér Keir Starmer změnil názor a povolil omezené útoky na íránská raketová stanoviště.

„Spojené království nám dva týdny nedovolilo ostrov využít, takže jsme se museli vrátit zpět,“ řekl Trump a zopakoval stížnosti, které vůči Starmerovi a Británii vznesl na jaře, když válka v Íránu pokračovala, aniž by došlo ke zhroucení režimu v Teheránu.

Úvodní slovo vedle Rutteho se proměnilo v litanii stížností. „Grónsko je pro nás velký problém,“ řekl Trump a zopakoval své tvrzení, že toto samosprávné arktické území „bylo pro Spojené státy velmi důležité, ale pro Dánsko důležité není“.

Dříve dánská premiérka Mette Frederiksenová při svém příjezdu prohlásila, že Dánsko bude bránit „každý palec“ svého území, a zdůraznila, že Grónsko „samozřejmě není na prodej“.

Od Trumpa zazněly již známé komentáře ohledně výdajů na obranu v rámci NATO, a to navzdory loňské dohodě všech členů, s výjimkou Španělska, že do roku 2035 zvýší národní rozpočty na obranu na 3,5 % hrubého domácího produktu – a tím sjednotí výdaje Evropy a Kanady s výdaji USA.

„Jsem na NATO velmi naštvaný, že platíme mnohem, mnohem příliš mnoho,“ řekl. „Miliardy a miliardy dolarů, příliš mnoho, protože je to nespravedlivé, protože je chráníme, takže je chráníme, ale oni tu pro nás nejsou.“

Nový hněv si vyhradil pro Madrid vzhledem k jeho rozhodnutí odmítnout cíl 3,5 %. „Španělsko s ničím nesouhlasí a neměli byste je tahat za sebou,“ řekl Trump Ruttemu. „Nechci s nimi obchodovat, jasné?“ řekl prezident a obrátil se na Scotta Bessenta, ministra financí USA, který odpověděl: „Ano, pane.“

Rutte se ze své strany snažil Trumpa udržet na uzdě kombinací lichotek a občasných rozhodných přerušení. Byla to strategie, která ho zřejmě uklidnila, když Trumpa pochválil za to, že přesvědčil evropské členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu a vyrovnali se USA v poměru k hospodářskému výkonu.

„Udělal jste to, o co se snažil [prezident Dwight] Eisenhower,“ řekl. „Je to vaše vítězství.“ Trump ho přerušil a odpověděl: „Proto ho mám rád.“ Brzy nato však byl dotázán, zda považuje příměří s Íránem za ukončené, na což reagoval, že tomu tak podle něj je: „Už s nimi nechci mít nic společného. Jsou to šmejdi.“

Tato událost zastínila to, co NATO doufalo, že bude prezentováno jako „summit plnění slibů“ po loňském závazku zvýšit výdaje na 3,5 %. Během summitu byly oznámeny mezinárodní zbrojní kontrakty v hodnotě více než 50 miliard dolarů, včetně závazku 12 zemí vyvinout rakety pro údery na velké vzdálenosti s doletem od 300 km do více než 2 000 km.



Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
268

Diskuse

Obsah vydání | 9. 7. 2026