Íránsko-britská krize začala nekompetentním britským zajetím íránské lodi v Gibraltaru - pod nátlakem USA

21. 7. 2019

čas čtení 3 minuty
 

Ráno poté, co skupina 30 britských námořních vojáků pomohla v Gibraltaru zajmout loď Grace 1, plující pod íránskou vlajkou, nebyli činitelé britského ministerstva zahraničí zrovna nadšení. Nejásali. Byli si dobře vědomi bilaterálních důsledků pro britsko-íránské vztahy.

Nyní, poté co Írán zajal Brity vlastněnou cisternovou loď v Perském zálivu, se realizovaly jejich největší obavy. Cisternová loď Stena Impero a její posádka více než dvaceti lidí jsou nyní v rukou íránských revolučních gard - a vyšlo najevo, že Británie není schopna ochránit britské lodi plující Hormuzskou úžinou.

 

Britové tvrdí, že zajali íránskou loď Grace 1 jen proto, že podezřívali, že pluje do jednoho přístavu v Sýrii, nikoliv proto, že loď vezla íránskou ropu. Sance Evropské unie proti režimu Bašára al Asada bylo nutno si vynutit a dodržet mezinárodní právo, tvrdila Británie. Zdálo se, že není pochybností, že íránská loď směřuje k Sýrii.

Jenže to britské rozhodnutí bylo podivné. Předchozí lodě plující s ropou do Sýrie většinou zastaveny nebyly. Španělsko tvrdí, že Británie jednala na příkaz Spojených států. Trumpova vláda se snaží zastavit veškeré vývozy íránské ropy a chce tím donutit Írán, aby obnovil rozhovory o jaderné smlouvě podepsané r. 2015.

Carl Blidt, předseda Evropské rady pro zahraniční vztahy, řekl: "Legálnost britského zajetí tankeru, směřujícího do Sýrie s ropou z Íránu ve mně vyvolává pochybnosti. Británie hovoří o sankcích EU proti Sýrii, ale Írán není členskou zemí EU. A Evropská unie zásadně nevynucuje své sankce od jiných zemí. To dělají Spojené státy."

Z íránského hlediska neměl britský zásah nic společného s embargem Evropské unie, byl čistě motivován touhou Británie podpořit americký tlak proti vývozu íránské ropy, což je nejrychlejší způsob, jak přivést íránskou ekonomiku ke kolapsu.

Britské úsilí se z toho vymotat začalo o víkendu, kdy britský ministr zahraničí Jeremy Hunt zatelefonoval svému íránskému protějšku Javadu Zarifovi a řekl, že íránská loď by mohla být propuštěna, pokud přislíbí, že nepopluje do Sýrie.

Jenže důvěra mezi Huntem a Zarifem je nízká: Zarif má pocit, že ho Hunt podvedl v celé řadě bilaterálních otázek. Během své krátké návštěvy New Yorku Zarif trval na tom, že loď Grace 1 do Sýrie neplula, odmítl ale říci, kam ve Středozemí měla namířeno.

Británie si ale myslela, že dohoda je možná, a Evropští partneři začali na Británii vyvíjet nátlak, aby věc vyřídila. Jenže v pátek - k frustraci Íránu - soud v Gibraltaru prodloužil zajetí lodi Grace 1 na 30 dní.

Z Íránu začaly přicházet hrozby, že bude reagovat stejným způsobem na to, co považuje za "prostě čistý akt pirátství".

Britský tanker a jeho posádka nyní zůstávají íránským rukojmím a důsledky vidí všichni.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
8747

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2019