Ve světě po smlouvě INF Evropě nezbudou žádné atraktivní možnosti

19. 7. 2019

Evropané, kteří se brzy znova ocitnou na jaderné palebné čáře, se snaží přijít na to, jak do mezinárodní agendy znova vrátit kontrolu zbrojení, napsal Bruno Lété.

Evropané si pamatují 80. léta, kdy Spojené státy a Rusko rychle vybudovaly kombinovaný arzenál takřka 3 500 střel středního doletu s jadernou hlavicí, všechny namířené na Evropu. Pravděpodobný konec Smlouvy o střelách krátkého a středního doletu (INF) 2. srpna zanechá kontinent tváří v tvář jednoduché strategické úvaze: Buď musí přesvědčit USA a Rusko, aby se vrátily ke kontrole zbrojení, nebo se opět sama ocitne na jaderné palebné čáře. Nicméně neexistuje jednoduchá cesta vpřed.

Rusko zjevně na INF nemá zájem. Po déle jak dekádu Moskva utrácela značné množství prostředků na vylepšování pozemní střely s plochou dráhou letu SSC-8, která výslovně porušila dohodu INF v roce 2014 po rozmístění nedaleko Jekatěrinburku a na polygonu Kapustin Jar v Kaspické oblasti. Takovéto střely středního doletu jsou také plně integrovány do ruské doktríny "aktivních opatření", která usiluje o destabilizaci oponentů kombinací konvenčních, hybridních a jaderných sil. Ruské vedení se také obává, že rozšiřování americké protiraketové obrany v Evropě a Asii může podkopat ruskou schopnost druhého odvetného jaderného úderu a tím i nezávislost. Střely s plochou dráhou letu nabízejí levné, spolehlivé a rychlé řešení pro eliminaci americké protiraketové obrany.

Velký zájem nemají ani USA, přinejmenším za Trumpovy administrativy, která je přesvědčena, že omezení uvalená INF a dalšími smlouvami USA spíše škodí. V květnu si Trumpova administrativa vyžádala takřka 100 milionů dolarů na rok 2020 pro vývoj raket vymykajících se INF. Na ministerském jednání NATO v červenci 2019 lídři otevřeně debatovali o potřebě zvážit novou protiraketovou obranu. Jednou z možností může být rekonfigurace raketové obrany NATO v Rumunsku - v současnosti určené proti raketám odpáleným z Íránu - aby také působila proti střelám z Ruska. Až dosud představitelé NATO popírají, že by o této možnosti diskutovali, ačkoliv je zmíněna v poslední americké zprávě Nuclear Posture Review.

A USA i Rusko se obávají rostoucích jaderných arzenálů v Jižní a Východní Asii, z nichž žádný není omezen INF. Principiálním zdrojem obav je Čína, která má nyní odhadovaných 1 600 raket středního doletu, v zásadě určených k odstrašení regionální intervence Ruska a USA. Když prezident Trump oznámil rozhodnutí odstoupit od smlouvy INF, odvolal se na politický boj mezi USA, Ruskem a Čínou - a řekl, že by Čína měla přistoupit k dohodě INF. To není nový nápad: V roce 2007 se ruští a američtí představitelé snažili dosáhnout téhož, ale neuspěli. Peking nereagoval o nic lépe ani vloni, když prohlásil, že USA by neměly podvádět Čínu tím, že jí upřou klíčovou zbraň chránící Východočínské a Jihočínské moře před americkou intervencí.

Další možností pro Evropany je odmítnout nový požadavek USA na rozmístění jaderných střel na svém území. Také zde nemají k dispozici žádné dobré možnosti. Pokud se Evropa sjednotí na odmítnutí takového požadavku, dále to naruší transatlantickou vazbu a ohrozí jednotu NATO, zatímco to nijak nezabrání Rusku rozmístit vlastní systémy. Ale pokud spojená Evropa povolí takové rozmístění, vrátí se na palebnou čáru a zřejmě bude jako v 70. a 80. letech čelit socioekonomickým protestům v evropských hlavních městech. A pokud jen část evropských vlád povolí takové rozmístění, může to vytvořit zlom uvnitř NATO a EU.

Takže Evropa je na křižovatce, která vyžaduje těžká rozhodnutí s bezpečnostními dopady přinejmenším na jednu generaci. Nejlepší možností je pro ni zůstat jednotná, jednat s Američany a Rusy o kontrole zbrojení a snažit se udržet kontinent bez jakýchkoliv střel.

Evropa by také měla konzultovat s Pekingem a společně s Washingtonem a Moskvou usilovat o globální uspořádání ve světě po smlouvě INF. Ale pokud evropské vlády nedokážou jednat se svými partnery, mohou zjistit, že se jejich kontinent znova stal potenciálním bojištěm - nebo předmětem diplomatických obchodů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2711

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2019