Proč lidé vzdorně věří lžím?

17. 12. 2019

čas čtení 3 minuty



Politika nebyla zřejmě dosud nikdy tak polarizována a tak ochromena lhaním, píše vědecká editorka britského serveru The Conversation Miriam Frankel. Pokusy zabránit vzestupu fake news a konspiračních teorií víceméně selhaly. Existuje tedy vůbec nějaká naděje na obnovení vlivu pravdy?

Z výzkumu vyplývá, že zřejmě ano. Klíčem je pochopit to, co vede lidi k tomu, že ignorují pravdu, nikoliv se snažit je vzdělávat fakty.

Nejde totiž o nevědomost, ale o to, že lidé potřebují, aby je přijala skupina, a tak se nedělají věci, které by je ze skupiny mohly vyloučit. Tato potřeba je hluboce zakořeněná v evoluci.    Často způsobuje, že popíráme fakta, která jsou v rozporu se systémem toho, v co věří skupina.

Jestliže vaše skupina silně protestuje proti očkování nebo nevěří v globální oteplování, často dáte nevědomky přednost tomu, abyste se v této věci nedostali do konfliktu - i když fakta dokazují, že vaše skupina nemá pravdu.

Lepší porozumění těmto společenským faktům bude zřejmě klíčem v boji proti dezinformacím. 

Nositel Nobelovy ceny Richard Thaler a další behaviorističtí ekonomové dokazují, že pouhé poskytování dalších a lepších faktů už polarizovaným skupinám vede jen k hlubší polarizaci těchto skupin. Thaler dovozuje, že lidé jsou hluboce iracionální a fungují na základě škodlivé zaujatosti. Nejlepším způsobem je proto provést trik našemu iracionálnímu mozku - například změnit očkování proti spalničkám z povinného přihlášení se k němu na opačný proces - očkuje se automaticky a lidé přitom mají možnost to odmítnout.

Taková řešení však pořád ještě neřeší, co dělat s polarizovanou, proti faktům se bouřící společností.

Mikael Klintman z univerzity v Lundu zjistil, že odporu vůči znalostem je nejlépe porozumět jako projevu společenské racionality. Lidé jsou společenská zvířata: nejdůležitější je pro nás být součástí nějakého kmene.

V případech, kdy jsou věcné znalosti a přítomnost ke kmeni v konfliktu, dáváme přednost členství v kmeni a opustíme fakta. V jednom velkém experimentu se ukázalo, že jak liberálové, tak konzervativci se odmítli účastnit rozhovorů s lidmi na druhé straně o strategii vůči užívání drog, o trestu smrti či o vlastnictví zbraní. Odmítli tuto možnost i tehdy, když jim bylo nabídnuto, že za rozhovor s opačnou stranou dostanou zaplaceno. Vyhnout se informacím od opozice totiž umožnilo lidem nemuset kritizovat názory své vlastní komunity.

Z evolučního hlediska dáváme totiž přednost příslušnosti ke kmeni před fakty. Sociální vyloučení bylo totiž pro jedince v minulosti nebezpečné - znamenalo, že vás sežere divá zvěř. Individualisté měli daleko menší šanci na přežití a na rozmnožování. Být ochoten odmítat fakta je evoluční, genetická adaptace lidí na nebezpečný způsob života v prvobytně pospolné společnosti.

Skupiny, jichž jsme součástí, také utvářejí naši totožnost, takže je pro nás obtížné ze skupiny odejít a připojit se k jinému kmeni. Lidem, kteří neustále přecházejí od jedné skupiny do jiné, se také méně důvěřuje,  i v té nové skupině.  ZDE 

0
Vytisknout
11197

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2019