Koronavirus: Co vědí vědci pět měsíců po vzniku pandemie

12. 4. 2020



Tento virus Sars-CoV-2 téměř jistě vznikl u netopýrů, kteři si vyvinuli zuřivou imunitní reakci na viry. Tato obrana nutí viry, aby se množily daleko rychleji, aby překonaly imunitní obranu netopýrů. Vědci z Hongkongu zjistili, že se tento virus množí třikrát rychleji než virus SARS. Během osmačtyřiceti hodin se virus Sars-CoV-2 rozmnoží asi stokrát, zatímco virus SARS jen 10krát až 20krát. ZDE    Zuřivá imunitní reakce organismu netopýrů na viry je proměňuje v rezervoár rychle se rozmnožujících a silně nakažlivých virů. Když viry přeskočí na jiné savce, kteří nemají ostrou imunitní reakci, viry se začnou v tomto novém prostředí rychle šířit. Z většiny důkazů vyplývá, že se tento nový koronavirus začal šířit přes prostředníka, zvíře jménem luskoun krátkoocasý.
 

"Tento virus pravděpodobně přskočil z netopýra na jiné zvíře a to jiné zvíře zřejmě bylo blízko člověka, pravděpodobně na trhu," konstatuje virolog profesor Edward Holmes ze Sydney University. "A tak jestliže je divoké zvíře nakaženo virem od netopýra a my jsme s ním v kontaktu, je pravpodobné, že se virus rozšíří na osobu, která s tím zvířetem zachází. Ta osoba to pak rozšíří doma na příbuzné a máme epidemii."

Sars-Cov-2 se šíří kapénkami nakažené osoby, když kašle nebo kýchá. Partikuláty s virem lidé vdechnou a virus se dostane do kontaktu s hrdlem a hrtanem. Tamější buňky mají velké množství receptorů, známých jako receptory Ace-2. (Buněčné receptory hrají klíčovou roli při předávání chemických látek do buněk a posíláním signálů mezi buňkami.) Tento virus má povrchovou bílkovinu, která je schopna se uzamknout na buněčné receptory a vložit do buňky svou RNA. Jakmile je v buňce, RNA začne vyrábět velké množství kopií viru. Ty proniknou ven z buňky a infekce se rozšíří. Protilátky,  které vyrobí imunitní systém organismu, se zaměřují na likvidaci viru a ve většině případů zastaví jeho pronikání.

Nákaza COVIDEM-19 je ve většině případů mírná, a to je tajemství jeho úspěchu. Mnoho lidí si ani nepovšimne, že bylo nakaženo, a tak dál chodí do práce, do supermarketů a jinde a šíří nákazu mezi druhé lidi.

Občas COVID-19 dokáže vyvolat vážné problémy. To se děje, když se přesune dýchacím ústrojím dolů a nakazí plíce, kde je dokonce ještě více receptorů Ace-2. Mnoho těchto buněk je zničeno a plíce jsou ucpány fragmenty rozbitých buněk. V takových případech končí pacienti na intenzivní péči.

A co je ještě horší, v některých případech začne imunitní systém reagovat hystericky. Útočí na buňky v plících ve snaze útočit na virus, což vede k zápalu plic. Tento proces se dokáže vymknout kontrole, přichází stále větší množství imunitních buněk a zápal plic se zhrošuje. Říká se tomu cytokinová bouře. (Řecky "cyto" znamená buňka, "kino" pohyb.)

To, proč vznikají cytokinové bouře u některých pacientů a ne u drtivé většiny, je nejasné. Jednou možností je, že někteří lidé mají takový druh receptorů Ace-2, který je zranitelnější vůči koronaviru než jiní lidé.

Lékaři zkoumající pacienty, kteří se z nákazy COVIDEM-19 uzdravili, zjišťují, že ti mají relativně vysoké množství protilátek v krvi. Ty protilátky vyrábí imunitní systém. Protilátky pokryjí povrch viru na určitých místech a zabrání jeho schopnosti pronikat do buněk. Je však velmi nepravděpodobné, že existence protilátek potrvá na celý život.

Většina virologů je přesvědčena, že protilátky proti COVIDU-19 budou existovat jen asi rok dva. Tak se chová většina koronavirů. Znamená to, že i když nakonec bude většina lidí viru vystavena, virus nikdy nezmizí a budeme zaznamenávat sezónní vrcholky infekce. Nakonec nás před virem může uchránit jedině efektivní vakcína.

V pátek informoval časopis Nature, že po světě probíhá 78 projektů snažících se vyrobit vakcínu - a dalších 37 projektů se připravuje. Jeden projekt na Oxfordské univerzitě je nyní v první etapě testů, dva další u amerických biotechnologických korporací a tři další v čínských vědeckých skupinách. Mnoho dalších tvůrců vakcím připravuje letos zahájení testů vakcíny na lidech.

Toto obrovské množství práce vyvolává naději, že by mohla vakcína proti COVIDU-19 vzniknout relativně rychle. Avšak vakcíny vyžadují rozsáhlé bezpečnostní testy a testy efektivnosti. Tisíce lidí musejí dostat vakcínu či placebo, aby se zjistilo, zda je vakcína účinná proti viru.

Někteří vědci navrhují, aby byli dobrovolníci úmyslně vystaveni viru, a tak se zkoumala efektivnost vakcíny. Tento přístup není bez rizika, ale mohl by zrychlit testování vakcíny o mnoho měsíců. Ovšem dobrovolníci by museli být mladí. Úmyslně však nakazit dobrovolníky, zejména ty, kteří by dostali placebo, je velmi kontroverzní. Problém je, že COVID-19 tu a tam usmrcuje i mladé lidi. Vědci dosud nevědí proč. Předtím, než se začnou připravovat tyto rozsáhlé, konečné testy, bude nutno všechny aspekty tohoto procesu pečlivě zvážit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
8102

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2020