Rozhovor Britských listů 251. Volební vítězství lháře Johnsona je špatnou zprávou pro Evropu i svět

14. 12. 2019

čas čtení < 1 minuta


Ohromujícím zjištěním, nesmírně nebezpečným pro všechny země světa, je, na základě čtvrtečních britských všeobecných voleb, že k drtivému volebnímu vítězství stačí donekonečna opakovat jednoduchou lež, skládající se ze tří slov: "Get Brexit done! - Uskutečníme brexit!" O šokujícím dopadu gobbelsovského volebního vítězství lháře a podvodníka Borise Johnsona nejen na Británii, ale na celý svět, hovoří s Janem Čulíkem v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od neděle 15. prosince 2019.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Rozhovor Britských listů 250. Jak destigmatizovat poruchy duševního zdraví

13. 12. 2019

čas čtení < 1 minuta


Bohumil Kartous hovoří s Marií Salomonovou z projektu Nevypusť duši. Byla to původně facebooková kampaň cílená především na studenty, snažící se destigmatizovat duševní onemocnění a zdůrazňovat význam prevence. Ta kampaň se rozšířila a oslovuje nyní studenty, žáky i učitele středních a základních škol. Autorky projektu studovaly ve Velké Británii a inspirace jejích projektu pochází odtamtud. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. prosince 2019..

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Rudá ambaláž populismu: Ledoborec a cop barona Prášila

18. 12. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn se po nejhorší volební porážce strany za více jak 80 let sotva ve funkci dočká uskutečnění snů, na něž se tak těšil ZDE. Šlo o toužebné přání, aby volič negativní dopady brexitu nakonec připsal výhradně konzervativcům, kteří odchod z EU iniciovali - a Corbyn předstoupil před národ s radikálním programem jako spasitel.

Vlastníci: Horor o tom, jaká je dnes Česká republika

17. 12. 2019 / Jan Čulík, Dominika Švecová

čas čtení 10 minut



Kdo má pevné nervy, neměl by si nechat ujít vynikající film Jiřího Havelky Vlastníci, vzniklý v koprodukci České televize a CinemArtu. Jako většina českých filmů, snad proto, aby se nalákali diváci do kina, snímek je inzerován jako komedie. Ve skutečnosti je to horor.

V silně metaforickém filmu, odehrávajícím se skoro po celé půl druhé hodiny v jediné místnosti, vystupují majetníci bytů jednoho činžáku, účastnící se "schůze vlastníků bytových jednotek". Film je však varovným, velmi realistickým obrazem toho, co je v dnešní České republice. Jednotlivé typy vlastníků, hašteřících se sprostě kolem zasedacího stolu, lze interpretovat jako představitele nejrůznějších společenských skupin v dnešním Česku. Neštastný pan Švec, který hlasuje i za svou přestárlou maminku, právě odvezenou do nemocnice, je metaforickým představitelem dnešních českých důchodců, nebo prostě obyčejných lidí, kteří hlasují tak či onak, ačkoliv nemají páru ani o tom, jak se hlasuje a o čem se hlasuje a co to vlastně způsobí. (Totéž samozřejmě dnes např. i v Británii či v USA.)

Varuje ten film vlastně dnes před demokracií? Podmínkou fungování demokracie vždycky byly kvalitní školství a kvalitní média a odpovědně informovaný občan. To dnes nemáme, tak vznikají docela závažné otázky. Ty vznáší velmi drasticky i tento film.

Proč lidé vzdorně věří lžím?

17. 12. 2019

čas čtení 3 minuty



Politika nebyla zřejmě dosud nikdy tak polarizována a tak ochromena lhaním, píše vědecká editorka britského serveru The Conversation Miriam Frankel. Pokusy zabránit vzestupu fake news a konspiračních teorií víceméně selhaly. Existuje tedy vůbec nějaká naděje na obnovení vlivu pravdy?

Z výzkumu vyplývá, že zřejmě ano. Klíčem je pochopit to, co vede lidi k tomu, že ignorují pravdu, nikoliv se snažit je vzdělávat fakty.

Nejde totiž o nevědomost, ale o to, že lidé potřebují, aby je přijala skupina, a tak se nedělají věci, které by je ze skupiny mohly vyloučit. Tato potřeba je hluboce zakořeněná v evoluci.    Často způsobuje, že popíráme fakta, která jsou v rozporu se systémem toho, v co věří skupina.

Jestliže vaše skupina silně protestuje proti očkování nebo nevěří v globální oteplování, často dáte nevědomky přednost tomu, abyste se v této věci nedostali do konfliktu - i když fakta dokazují, že vaše skupina nemá pravdu.


Nositel Nobelovy ceny Richard Thaler a další behaviorističtí ekonomové dokazují, že pouhé poskytování dalších a lepších faktů už polarizovaným skupinám vede jen k hlubší polarizaci těchto skupin. Thaler dovozuje, že lidé jsou hluboce iracionální a fungují na základě škodlivé zaujatosti. Nejlepším způsobem je proto provést trik našemu iracionálnímu mozku - například změnit očkování proti spalničkám z povinného přihlášení se k němu na opačný proces - očkuje se automaticky a lidé přitom mají možnost to odmítnout.

Taková řešení však pořád ještě neřeší, co dělat s polarizovanou, proti faktům se bouřící společností.

Mikael Klintman z univerzity v Lundu zjistil, že odporu vůči znalostem je nejlépe porozumět jako projevu společenské racionality. Lidé jsou společenská zvířata: nejdůležitější je pro nás být součástí nějakého kmene.

V případech, kdy jsou věcné znalosti a přítomnost ke kmeni v konfliktu, dáváme přednost členství v kmeni a opustíme fakta. V jednom velkém experimentu se ukázalo, že jak liberálové, tak konzervativci se odmítli účastnit rozhovorů s lidmi na druhé straně o strategii vůči užívání drog, o trestu smrti či o vlastnictví zbraní. Odmítli tuto možnost i tehdy, když jim bylo nabídnuto, že za rozhovor s opačnou stranou dostanou zaplaceno. Vyhnout se informacím od opozice totiž umožnilo lidem nemuset kritizovat názory své vlastní komunity.

Z evolučního hlediska dáváme totiž přednost příslušnosti ke kmeni před fakty. Sociální vyloučení bylo totiž pro jedince v minulosti nebezpečné - znamenalo, že vás sežere divá zvěř. Individualisté měli daleko menší šanci na přežití a na rozmnožování. Být ochoten odmítat fakta je evoluční, genetická adaptace lidí na nebezpečný způsob života v prvobytně pospolné společnosti.

Skupiny, jichž jsme součástí, také utvářejí naši totožnost, takže je pro nás obtížné ze skupiny odejít a připojit se k jinému kmeni. Lidem, kteří neustále přecházejí od jedné skupiny do jiné, se také méně důvěřuje,  i v té nové skupině.  ZDE 

Adventní úvaha o pokroku jako následování Krista

18. 12. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Křesťan by měl vědět, že ráj na zemi vybudovat nelze. Zejména konzervativní křesťan, který má skepsi k pokrokářům, představujícím si, že až se zvládne to a ještě ono, tak už budeme mít téměř ráj.

Proto mne překvapuje, když někteří křesťané, zvláště konzervativní, pláčou nad úpadkem moderní doby. Eutanazie, interrupce, manželství homosexuálů. Ano, tolerovali by dobré úmysly za těmito jevy, kdyby se v nich dobro dalo vydestilovat dokonale od zla. Např. eutanazie: je hezké, že chcete člověku splnit jeho přání zemřít, ale nesmí to být smrt, jinak ho zabijete, a to je nepřípustné.

Brexit: Boris Johnson teď odstraní od brexitu záchrannou síť

17. 12. 2019

čas čtení 3 minuty


Podvod v celostátním měřítku: Jordan and Anthony z města Burnley, kteří jsou zaměstnáni jen na základě smluv nezaručujících jim žádné pracovní hodiny, žijí v jedné místnosti. Jejich priorita? Trvalé zaměstnání a normální byt.

"Máte naději, že vás Boris Johnson osvobodí z chudoby?"

"Ano, absolutně."


Divoký brexit znovu na stole. Učinit divoký brexit ještě pravděpodobnější je nesmírně neodpovědné. BJ okamžitě dokazuje, jak rychle je ochoten ohrozit ty, kdo mu minulý týden dali důvěru.




Boris Johnson chce "splnit" svůj předvolební příslib "Get Brexit Done" (Realizuji brexit) tím, že tento týden včlení do zákona rozhodnutí, že Británie odejde z Evropské unie stůj co stůj do 31. 12. 2020.

Po formálním odchodu z EU dne 31. 1. 2020 přechází Británie do tzv. přechodného období, kdy si zachová všechny výhody členství v EU, ale nebude mít už v Bruselu žádné rozhodovací pravomoci. Dohodnuta s Bruselem je pouze smlouva o odchodu, neexistuje žádná úmluva o budoucím vztahu Británie k EU, obchodním, bezpečnostním a jiným. O tom se má teprve začít vyjednávat a uzavření obchodní dohody mezi EU a Kanadou trvalo sedm let.

Londýn se musí konečně rozhodnout, jaký druh brexitu chce

18. 12. 2019

čas čtení 1 minuta

Zatímco se lídři EU sešli v Bruselu na prosincové jednání Evropské rady, po celé Británii šli voliči k volbám, které měly odblokovat brexit. Výsledek je rozhodující. Elektorát rozhodl o masivní většině 78 poslanců pro Borise Johnsona, což jeho vládě umožní zajistit ratifikaci dohody o odchodu z EU, napsala Brigid Laffanová.

Brexit? Dejte pozor, co si přejete

18. 12. 2019

čas čtení 5 minut

Svádí to k závěru, že Boris Johnson fundamentálně změnil britskou politiku. Omračujícím volebním vítězstvím si zajistil většinu v Dolní sněmovně, která by v normálních časech signalizovala až deset let nepřetržité vlády konzervativců. To může přinést nejen nový vztah mezi Británií a EU, což bude první Johnsonova starost, ale také dalekosáhlé přesuny v britském elektorátu, napsal Peter Harris.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Po britských volbách nadchází občanská válka v Labouristické straně

18. 12. 2019

čas čtení 3 minuty

Tak to tu máme. Labouristé těžce prohrály všeobecné volby v Británii, přišli celkem o 59 poslanců a umožnili konzervativcům prosazujícím tvrdý brexit největší vítězství od Thatcherové v roce 1987. Stalo se to, o čem mnozí z nás hovořili - a je to horší, než jsme mohli předpokládat, napsala Bonny Brooksová.

Česko potřebuje stromy vysaazovat, ne kácet!

Poslanci nařídili rozsáhlé kácení zdravých stromů u železničních a tramvajových tratí.

17. 12. 2019

čas čtení 5 minut

Tiskový komentář Hnutí DUHA


úterý 17. prosince 2019

Především díky hlasům ANO, KSČM a ČSSD dnes Poslanecká sněmovna opětovným přijetím novely zákona o drahách označila všechny stromy rostoucí v okolí drážních tratí za nebezpečné. V praxi tento cejch způsobí kácení stovek tisíc zdravých stromů. Statistiky Drážní inspekce však potřebu takto radikálního zásahu nepotvrzují.

Pro zachování současného přístupu ke kácení dřevin zvedli ruku zástupci a zástupkyně ODS, STAN, Pirátů, TOP 09, SPD, Jan Čižinský (KDU-ČSL), Jan Chvojka a Roman Sklenák (oba ČSSD).

Problematickou pasáž v § 10 [1] doporučil odstranit Senát právě kvůli neadekvátnosti navrhovaného řešení. Srážky vlaků se stromy [2] totiž v porovnání s dalšími typy dopravních nehod [3] nedosahují počtů, pro jejichž řešení by bylo nutné sáhnout k rozsáhlému pokácení stovek tisíc zdravých stromů se značnou ekologickou hodnotou.

Mezitím v Absurdistánu 113:

Drasticky poklesla popularita polských kněží, vláda pronásleduje soudce a dál bourá oficiální limuzíny

17. 12. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 11 minut

Foto: "Podvratná" grafika Szymona Szymankiewicze


Zdá se, že dlouhá léta vnucováním katolické církve Polákům nyní konečně přináší výsledky. Z nedávno provedeného průzkumu veřejného mínění vyplývá, že povolání kněze se ukázalo být jedním z nejméně respektovaných ze 31 profesí,  na jejichž prestiž byli respondenti dotazováni. Horší pověst než kněží mají v Polsku už jen politikové a makléři. A není divu, protože zatímco někteří nábožensky založení katolíci církev stále ještě hájí, pro většinu Poláků je církev nyní spojována s chtivostí peněz, s politickým vlivem a s utajováním pedofilních skandálů.

Co je úplně nejvíc špatně na Národním investičním plánu

17. 12. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut


Vždy když si řeknete, že s ničím blbějším už nemohou přijít, dokážou překonat sami sebe a přimět vás k zírání s otevřenou pusou.

Národní investiční plán (pročetl jsem si to za vás) má deset priorit - deset tzv. strategických oblastí. Člověk by řekl, že výraz priorita znamená věc nejvyšší důležitosti, tedy něco kam půjde nejvíc prostředků, nejvíc peněz, nejvíc úsilí. Vyjmenuji pět, tedy celou polovinu z těchto strategických oblastí:

- Vzdělávání a sociální věci
- Kultura
- Regiony, krajina, zemědělství
- Výzkum, vývoj, inovace a digitalizace
- Zdraví

Jak je vidět z níže uvedeného grafu, tyto oblasti ("strategické priority!") jsou v podobě těch nejužších čáreček. Vzdělávání celých 0,58%! Kultura úžasných 0,6%! Sociální věci 0,58%! Zdravotnictví 2%! Jen to zemědělství má celá 4,6%, přičemž si dovedeme živě představit, co to v podání Agrofert-landu bude znamenat.

Lze vytvořit demokracii nedemokraticky?

16. 12. 2019 / Muriel Blaive

čas čtení 16 minut

 

9. listopadu 1989 jsem cítila hrdost z pádu berlínské zdi a brečela jsem štěstím. O několik dní později na mě udělala obrovský dojem fotografie, kterou jsem viděla v jednom francouzském časopise - fotografie demonstrantů v Praze, kteří seděli na zemi se svíčkami a květinami před po zuby ozbrojenými policisty, výhrůžně skrytými za průhlednými štíty. Natolik mě oslnila odvaha demonstrantů a jejich morální poctivost, že jsem se v tu chvíli zamilovala do Československa. O několik měsíců později jsem napsala svůj první akademický text o Chartě 77 a následujícího roku magisterskou práci o Václavu Havlovi, v níž musela má kritická mysl zápolit s těžko skrývaným obdivem a respektem.


Jinými slovy, sametová revoluce a její euforická atmosféra ovlivnily běh mého života stejně tak, jak ovlivnily život tolika jiných lidí. Ale je spravedlivé říci, že ne všechny přísliby revoluce byly naplněny a je na čase samotnou revoluci kriticky zkoumat. Text, který následuje, poprvé vyšel na serveru Public Seminar, který funguje jako blog prestižní New School v New Yorku. Ten text je míněn jako úvodní prohlášení, které má vyvolat diskusi, nikoliv jako odhalení nějaké definitivní údajné "historické pravdy" o sametové revoluci. Není to ani nijak nová interpretace - dala jsem jen dohromady útržky výzkumu několika historiků a pokusila jsem se je složit do souvislého narativu. Nedávno jsem na Britských listech apelovala na to, aby došlo k celonárodnímu smíření ohledně komunistické minulosti. Nyní tvrdím, že k němu může dojít až po kritické a sebekritické debatě, takové, jakou požadoval Havel ve svých slavných esejích Dopis dr. Gustávu Husákovi (1975) a Moc bezmocných (1978).


17. listopad 2019 byl třicátým výročím sametové revoluce v Československu. Tato revoluce byla v mnoha ohledech okouzlující, ale vytvořit zralou demokracii z ničeho je nesmírně obtížné, ne-li nemožné. Zdánlivý úspěch této revoluce skrýval nedostatky, které se v onen klíčový okamžik zdály vedlejší, avšak vrátily se a dnešní křehkou demokracii trápí. Za důraz na právní kontinuitu a na vyloučení každého násilí v roce 1989 se později těžce zaplatilo poklesem popularity, a časem i legitimity postkomunistického režimu v České republice.

Prekarizace v ČR existuje už dávno

17. 12. 2019 / Radek Mokrý

čas čtení 2 minuty

Poznámka k článku Muriel Blaive Lze vytvořit demokracii nedemokraticky?
 

Dobrý den,

v článku zmiňujete "pozoruhodné materiály od novinářky Saši Uhlové". Ty jsou ovšem z roku 2017.

Udělal jsem v malém totéž, co Saša Uhlová, ale už podzim roku 2001 (a bez dotace 0,5 mil.) Už tenkrát jsem tušil, že nám prekarizace práce nepřinese nic dobrého. i když zase se tak moc zatím neděje.

U moci je oligarcha s majetkem nainvestovaným v Německu a dolů se ho snaží dostat oligarchové s investicemi v Rusku a Číně sponzorující pravicové strany, Trikolóru třeba konkrétně Home Credit. V Čechách nic divného. Tady je nutné se na věci dívat vzhůru nohama, pak dávají smysl.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Návrat polského Donalda

18. 12. 2019

čas čtení 3 minuty

Donald Tusk se vrací do polské politiky hyperaktivitou v médiích. Když přede dvěma týdny skončilo jeho funkční období předsedy Evropské rady, propagoval svou novou knihu, vyzval k demonstracím proti vládní justiční reformě, kritizoval vládní program sociálních transferů a její postoj ke změně klimatu na skončeném summitu v Madridu. Kromě toho naznačuje, že by ještě mohl kandidovat na prezidenta.

Proč patří děti v Estonsku k nejlépe vzdělaným na světě?

17. 12. 2019

čas čtení 1 minuta

Estonsko ve standardizovaných testech pro patnáctileté zvítězilo nad všemi evropskými zeměmi. Ve vyučování vědy bylo čtvrté na světě, ve čtení páté, v matematice osmé. Přitom Estonsko vydává na školství o 30 procent méně peněz, než je průměr členských zemí OECD.

Tak co dělá Estonsko správně?

Estonsko očekává vysoký standard od všech dětí a dává jim potřebné zdroje, aby dosáhly úspěchu. Učebnice, obědy a doprava jsou pro všechny děti zadarmo. Estonsko svého menšího rozpočtu na školství využívá chytrými způsoby. Staví nové, efektivní školní budovy, které dlouhodobě používají méně zdrojů. Estonsko zvyšuje platy učitelů, aby přilákalo do školství inteligentní kandidáty. Na venkově či ve městě, na malém či velkém městě, všechny školy předpokládají, že jejich žáci dosáhnou vynikajících výsledků. V Estonsku má rodinné zázemí dítěte menší dopad na jejich školní výsledky, a tak je vazba mezi socioekonomickým statusem dítěte a jeho schopnostmi číst menší, než je průměr OECD.

Učitelé mají autonomii. Mohou si zvolit vlastní přístup, pokud dodržují osnovy. A aby bylo zajištěno, že učitelé fungují co nejlépe, když mají možnost jednat svobodně, Estonsko zaměstnává jen učitele s magisterským vzděláním.

Estonsko rychle přijalo digitální technologii. Bylo jednou z prvních zemí, která dala do osnov digitální vzdělávání. Do roku 2020 musejí všechny školy být schopny užívat jen digitální vyučovací materiály. Dvakrát větší počet estonských dětí končí jako počítačoví odborníci, než je průměr OECD,

Jak by se mohly zlepšit školy ve vaší zemi?



V pondělí usmrtila ruská a Asadova letadla v Idlibu dvě děti

16. 12. 2019

čas čtení < 1 minuta

Šest leteckých úderů v pondělí odpoledne bylo zaměřeno proti sítu na obilí a proti táboru IDP nedaleko města Bench. Ruská a Asadova letadla usmrtila dvě děti.


Smlouva svobodných měst

16. 12. 2019

čas čtení 2 minuty

Dokument, který dne 16. prosince podepsali v Budapešti primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy:

Respektujeme své historické svazky a společné kulturní dědictví;

Jsme si vědomi regionální role našich měst při podpoře inovací, hospodářského růstu a prosperity;

Jednáme na základě sdílené historie komunistického útlaku, prodemokratických hnutí, třiceti let společenské a hospodářské transformace a patnácti let členství v Evropské unii;

Pevně podporujeme hodnoty lidské důstojnosti, demokracie, svobody, rovnosti, zákonnosti a lidských práv tak, jak jsou zakotveny v dohodách EU;

Znovu potvrzujeme potřebu ochrany každého jednotlivce a společenských, etnických či jiných menšinových skupin před diskriminací, jak ji definuje Charta základních práv Evropské unie;

Přiznáváme problémy, jimž čelí naše města, zejména klimatickou krizi, nerovnost, bytovou krizi, stárnoucí obyvatelstvo, sociální stratifikaci a vytváření politických kmenů;

Podporujeme a povzbuzujeme občanskou spolupráci a aktivismus;

Uvědomujeme si přidanou hodnotu pro naše města a jeho obyvatele, která vyplývá z mezinárodní spolupráce obecně a ze sítí měst konkrétně.

Proto my, primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy tímto slibujeme:

Prázdnota hodnot, které si chtějí říkat konzervativní

16. 12. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 8 minut


PPF Gate jako projev české mutace ideologie ukořistěného majetku

Chvilku se mohlo zdát, že pojem „obrana tradičních hodnot“ bude jenom obskurním slovním spojením sloužícím k identifikaci s politickým projektem Trikolóra Václava Klause ml.

Pod dojmem poslední etapy bobtnající kauzy PPF Gate je ale čím dál tím více zjevné, že „obrana tradičních hodnot“ je eufemistickou zkratkou ideologie lobující za tradiční rozdělení sil (za ty, co mají), a v první řadě tedy za tradiční uhlíkovou ekonomiku, jejího největšího mezinárodního proponenta, tedy Putinův Kreml a jeho strategické partnery, především Čínskou lidovou republiku.

O tom, že volby probíhají v lidských dějinách

16. 12. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

 

Představa, že masa voličů kdy vážila na miskách vah programy, kterým do detailu porozuměla, je samozřejmě absurdní. K čemu by asi ti voliči tak dospěli? Bylo by to jako často v akademických diskusích, kdy se vytvářejí složité filozofické konstrukce jen k tomu, aby člověk hájil to, co si tak jako tak myslí na základě osobních vazeb a zkušeností?

V reálných volbách převáží pár témat a ta ostatní se s nimi svezou. Dobrého politika si představuji tak, že sice ví, že existují mnohem důležitější témata, než jsou ta, která právě hýbou veřejným míněním, ale právě proto, aby se dostal k moci, kde bude moci prosadit to podstatné, na ně nebude klást v kampani hlavní důraz – a soustředí se na to, co jej může dostat k moci.

Can Democracy Be Established Undemocratically?

16. 12. 2019 / Muriel Blaive

čas čtení 16 minut


In 9 November 1989 I was elated by the fall of the Berlin Wall and cried with happiness. A few days later, I was extremely impressed by an image I saw in a French magazine: that of demonstrators in Prague, sitting on the ground with candles and flowers and facing policemen that were armed to the teeth and holding their transparent shields in a threatening way. I was so dazzled by the demonstrators’ courage and moral rectitude that I fell in love with Czechoslovakia there and then. A few months later I wrote my first scholarly work on Charter 77 and the following year my masters thesis on Václav Havel, in which I had to struggle to exert any critical mind over my hard-concealed exaltation.


In other words, the Velvet Revolution and its euphoric atmosphere determined the course of my life, as it did of so many other people’s. However, it is certainly fair to say that not all promises of the revolution were fulfilled and it is time to critically examine the revolution itself. The following text was first published by Public Seminar, which functions as the blog of the prestigious New School in New York. It is meant as an opening statement for a discussion, not as a revelatory, definitive, would-be “historical truth” on the Velvet Revolution. It is not even a novel interpretation - I only put together fragments of research by several historians and tried to bring them together in a coherent narrative. I recently argued in the columns of Britské listy for a national reconciliation concerning the communist past. I now argue that the latter can only occur after a critical and self-critical debate, one of the kinds that Havel was advocating for in his famous essays Letter to Dr Gustáv Husák (1975) and The Power of the Powerless (1978.)


(The following text was originally published on the server Public Seminar: https://publicseminar.org/essays/can-democracy-be-established-undemocratically/. Jeffrey Goldfarb gracefully allowed Britské listy to reproduce it.)


November 17th, 2019 was the thirtieth anniversary of the Velvet Revolution in Czechoslovakia. This revolution, marvelous though it was, and its aftermath, I believe, demonstrates that creating a mature democracy out of thin air is exceedingly difficult, if not impossible. The apparent success of the revolution hid flaws that appeared to be of secondary importance at that pivotal moment, but that came back to haunt the fragile democracy. The premium placed on legal continuity and on the disarming of any potential violence in 1989 would be paid for dearly later on, in terms of the popularity, and even legitimacy, of the country’s post-communist regime.


A Czech version of this article is HERE

Můžeme si tím rodištěm být opravdu jisti?

16. 12. 2019 / Miloš Dokulil

čas čtení 9 minut

 


Už třeba ta tradiční koleda o tom, že „Půjdem` spolu do Betléma…“, nás o tom ujišťuje. Když římský císař Konstantin mínil „definitivně“ stabilizovat státoprávní poměry ve své rozlehlé říši a dospěl k závěru, že by tomu mezi křesťany (jako příštím „sloupem“ projektu římského občanství) mohlo doprovodně napomoci sjednocení představ o Boží Trojici, nejdříve svolal – jak to pak vyplynulo z dalšího náboženského dění – „první“ křesťanský církevní koncil do Nikaje (roku 325 našeho letopočtu); a hned rok nato pod jeho patronací byla doprovodně zahájena stavba chrámu „Narození Páně“ v Betlémě. Takto mělo být již před skoro 1700 lety velkoryse projektovaným památníkem doloženo rodiště Ježíše, příštího „Krista“. S ním spojujeme v současnosti počtem věřících největší náboženskou světovou obec dneška (byť vnitřně rozmanitě rozrůzněnou).

Řecko "už nezvládá" příchod dalších uprchlíků

16. 12. 2019

čas čtení 3 minuty



Evropská unie musí sdílet odpovědnost za příchod uprchlíků, zdůrazňuje Řecko, a připravuje kontroverzní plány na výstavbu "vězeňských" táborů pro migranty

Navzdory rozbouřenému moři a temným zimním dnům do Řecka připlouvají stále další uprchlíci. V září jich přišlo 10 551. Současná středopravicová řecká vláda, která přislíbila tvrdší postoj vůči migrantům, je pod podstatným tlakem. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis požaduje od EU, aby začala projevovat větší solidaritu vůči Řecku a dalším frontovým státům, kteří si neporadí se stále větším počtem příchozích uprchlíků a migrantů.

Novela zákona o drahách může vést ke kácení stovek tisíc zdravých stromů

16. 12. 2019

čas čtení 4 minuty


Tisková zpráva Hnutí DUHA

pondělí 16. prosince 2019

Poslanecká sněmovna zítra opět projedná novelu zákona o drahách. Senát navrhuje z jejího znění vypustit pasáž, která označuje všechny stromy rostoucí v okolí dráhy za nebezpečné. Toto zákonné ustanovení by v praxi znamenalo rozsáhlé kácení stovek tisíc zdravých stromů v okolí železnic, tramvajových tratí i například podél lanovky na Petřín.

Hospodaření OSBL za listopad 2019

12. 12. 2019

čas čtení 2 minuty

V listopadu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 54 669,89 Kč, výdaje byly 73 689 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
22880