Agenda NATO 2030 musí zahrnovat posílení americko-polských obranných vztahů

17. 6. 2020

čas čtení 5 minut
Minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg spustil novou iniciativu, NATO 2030, k posílení Aliance a přípravě na nové výzvy během několika příštích dekád. Podle generálního tajemníka "Úsilí směřuje k zachování demokratického způsobu života a adaptování na nové skutečnosti. Abychom toho dosáhli, musíme zůstat vojensky silní, politicky být jednotnější a v globálním měřítku uplatňovat širší přístup," cituje Dan Gouré.


Takže i když se NATO snaží rozšířit svou perspektivu - věnovat se novým hrozbám jako kybernetické útoky, stává se politicky aktivnějším a vyrovnává se s rostoucí mocí Číny, musí současně udržovat své investice do ozbrojených sil a vojenských schopností. Jak si povšiml Stoltenberg, "udržovali nás v bezpečí po více jak 70 let a pokračují v tom dodnes."

NATO 2030 nemohla pro alianci přijít v důležitější okamžik. Geografické, demografické, ekonomické a technologické podmínky fungování aliance se během posledních tří dekád významně změnily. Rozsah a komplexita hrozeb činí odstrašování agrese obtížnějším. A nakonec, existují i obavy, že někteří členové se již nedrží zakládajícího světonázoru a hodnot aliance.

S koncem studené války, zhroucením SSSR a rozšířením na 30 členů se vojenská a politická centra NATO posunula na východ - směrem k Polsku, Rumunsku a Pobaltí. Z velké části je tomu tak kvůli rostoucí hrozbě z Ruska. Režim v Moskvě v zásadě usiluje o vzkříšení Sovětského svazu, přinejmenším pokud jde o vliv a kontrolu, pokud ne pod jedinou imperiální vlajkou. V poslední dekádě obsazení Krymu a invaze na východní Ukrajinu demonstrovaly ochotu Moskvy použít vojenskou sílu k dosažení svých cílů.

Rusko zavedlo program rozvržený na několik dekád, jehož cílem je posílení konvenčních i jaderných sil. Moskva rozmisťuje mnohé ze svých nejlepších jednotek a nejmodernější zbraně podél hranice s NATO. Pravděpodobně rozmístila přesně naváděné balistické rakety a střely s plochou dráhou letu i protivzdušnou obranu dalekého dosahu do kaliningradské enklávy. Odsud mohou tyto zbraně udeřit na pozemní, námořní a vzdušné cíle ve většině Střední Evropy a zabránit tak přesunu posil a zásob na východ - v rámci odstrašení nebo odražení ruského útoku.

Ve stejný čas, kdy se hrozba vůči NATO zvyšuje, zdá se, že někteří členové oslabují své závazky vůči principům aliance. Jen 9 z 30 členů NATO plní svůj závazek vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Jen dva z nich, USA a Británie, byly členy aliance v době studené války.

Ještě větším důvodem ke znepokojení je zpochybnění závazků některých zemí NATO vůči základům kolektivní obrany, jadernému odstrašení. Nejméně jedna hlavní německá politická strana vyzvala k odstranění amerických jaderných zbraní z německé půdy. Německá vláda se rozhodla nahradit svůj jediný letoun schopný nést jaderné zbraně, Tornado, strojem, který tuto schopnost nemá. To by vážně podkopalo důvěryhodnost jaderného deterentu NATO, který částečně spočívá na spojencích udržujících důvěryhodnou schopnost dopravit jaderné zbraně na cíl. To je tak vážný problém, že minulý americký velvyslanec v Německu Richard Grenell napsal komentář, který zpochybnil oddanost Německa jadernému deterentu NATO.

Během posledních několika let USA významně rozšiřovaly vojenskou přítomnost v Polsku. Rotují brigádní obrněné bojové týmy (ABCT) z kontinentálních USA do země a tak zajišťují trvalou přítomnost těžkých tankových sil. Vybavení pro druhý ABCT je nyní předsunuto v Polsku. Vloni oba státy podepsaly dohodu o rozšíření americké přítomnosti v Polsku o předsunuté divizní velitelství, logistické jednotky a letku bezpilotních prostředků MQ-9 Reaper. Tisícovka amerických vojáků bude rozmístěna v Polsku, aby zajistila úvodní personál zmíněných jednotek. Polsko nabídlo finanční podporu rozmístěných amerických sil, ačkoliv aktuální úroveň podpory je stále předmětem jednání.

Zatímco Washington stahuje jednotky z Německa a rozšiřuje přítomnost v Polsku, měl by Varšavě navrhnout studii zkoumající potenciál náhrady zbývajících tanků T-72 v polské výzbroji modernějšími M1 Abrams. S ohledem na přítomnost amerických obrněných sil v Polsku existuje infrastruktura k podpoře polských Abramsů. Nejenže by polská armáda získala nejlepší tank na světě (? - KD), ale montáž souprav Abramsů vyráběných v továrně v Limě (Ohio) a úpravy těchto tanků by představovaly pro polský průmysl důležitý krok vpřed. Interoperabilita pozemních sil obou zemí by vzrostla. Vcelku vzato, odstrašující kapacita NATO by byla vylepšena.

NATO 2030 je úsilím znovu vynalézt a posílit alianci. Obvyklou součástí takové snahy je předložit nové možnosti pro zvýšení vojenské síly nových členů. Společná americko-polská studie možností získání tanků M1 Abrams by měla být součástí amerického příspěvku k iniciativě NATO 2030.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4838

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2020