Rozmyslel si Biden návrat k jednání s Íránem?

27. 1. 2021

čas čtení 4 minuty
Foto: Wikimedia Commons. Licence Attribution-ShareAlike 2.0.

Bidenova administrativa docela přirozeně dává přednost řešení některých z největších domácích výzev, zejména pandemie a rozhořčeného stranického rozdělení, které vedlo k hlubokým sociálním trhlinám napříč zemí. Prezident Joe Biden bude ve skutečnosti věnovat značnou část prvních dní v úřadě uspořádání domácích záležitostí, přičemž nechá na zahraničněpolitickém týmu, aby se vypořádal s naléhavými tématy za hranicemi, napsala Raghida Derghamová.


Nominovaný ministr zahraničí Anthony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin budou mít co dělat při obnově vztahů s mezinárodním společenstvím, které po čtyřech chaotických letech s Trumpem USA důvěřuje mnohem méně než dřív. Již byly podniknuty kroky k tomu, aby zeslábly obavy mezi členy NATO a smluvními spojenci ve Východní Asii ohledně amerického závazku vůči zajištění jejich bezpečnosti. Je tu slib ohledně pětiletého prodloužení platnosti dohody o omezení strategických jaderných zbraní START s Ruskem a ministerstvo zahraničí již přehodnocuje politiku vůči KLDR.

Je tu také dobrá zpráva ohledně Blízkého východu.

Je kuriózní, že Bidenova administrativa zřejmě vychladla ve věci jednoho z hlavních bodů, o němž klíčový personál hovořil ještě před několika měsíci: Obnovení jaderné dohody s Íránem z roku 2015, od níž Trump odstoupil. Írán začal poté klíčová ustanovení smlouvy porušovat. Tato porušení zahrnují obnovu obohacování uranu na 20 % izotopu 235, zvýšení zásob nízko obohaceného uranu na dvanáctinásobek limitu povoleného smlouvou a testování pokročilých centrifug.

Blinken a Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan v minulosti vyjádřili záměr sledovat dvojcestnou strategii obnovení takzvané dohody JCPOA a zrušení sankcí proti Teheránu před zahájením jednání s íránským režimem o jeho programu vývoje balistických raket.

Bidenův tým se od té doby snaží snižovat očekávání. Existují známky toho, že místo oznámeného plánu mohou stavět na tlaku Trumpovy administrativy vůči Teheránu s výhledem na zrušení jeho destabilizujících aktivit v různých částech Blízkého východu, jak to nedávno zmínil sám Blinken. Prohlásil, že návrat k JCPOA je podmíněn dodržováním dohody ze strany Teheránu, přičemž potvrdil, že tato podmínka v současnosti není splněna.

Ředitelka národních zpravodajských služeb Avril Haynesová také prohlásila, že rozhodnutí ohledně návratu k paktu není na spadnutí. "[Biden] indikoval, že pokud se Írán vrátí k plnění, nařídí, abychom to udělali také. A myslím prostě, že k tomu máme dost daleko," řekla Haynesová.

Možná má nová administrativa jiné zahraničněpolitické priority, zejména kolektivní bezpečnost ve Východní Asii na pozadí rostoucí hrozby z Číny. Možná Bidenův tým naslouchal obavám znějícím z Blízkého východu ohledně nebezpečnosti návratu k jednáním s íránským režimem, který učinil svým nejvyšším cílem ideologickou expanzi do celého regionu. Každopádně by mělo být jasné, jakou škodu íránský režim způsobil, což zahrnuje vytvoření a udržování ozbrojených proxies v zemích se slabými vládami jako Irák, Sýrie a Libanon. Mnoho politiků v těchto zemích nepředstavuje víc než loutky kontrolované Teheránem.

Jak prohlásil bývalý zvláštní vyslanec USA pro Sýrii James Jeffrey, Bidenova administrativa by udělala dobře, kdyby regionu Blízkého východu "naslouchala" zejména ve třech věcech: "za prvé, proč region nadále zůstává pro Američany velmi důležitý; za druhé, co region dělá proto, aby se s problémy vypořádal sám, a s čím mohou Spojené státy počítat, že udělá; a za třetí, co region potřebuje od Spojených států."

Jedním z truismů ohledně přetížené Ameriky je tvrzení, že tato administrativa může udělat jen omezené množství kroků. Musí tedy spoléhat na své partnery v místě. Nebezpečí plynoucí z toho, když to nedělala, jsou reálná.

Generální tajemník Rady pro spolupráci v Perském zálivu Nayef Al Hajraf k tomu uvádí: "Poslední věc, kterou si nová administrativa přeje, je mít destabilizovaný region, který by ovlivnil nabídku energií, což by dále destabilizovalo ekonomickou reformu v regionu a vytvořilo napětí - vyvolané a udržované chováním Íránu."

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5900

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2021