Hnutí DUHA: Jaká je dobrá a špatná zemědělská praxe? Záznam a prezentace z webináře

9. 12. 2021

čas čtení 7 minut
Od roku 1982 zmizela z české zemědělské krajiny třetina polních ptáků. Po vstupu do EU a zapojení se do SZP se tento negativní trend zrychlil. Mizí druhy vzácnější, ale i ty dříve naprosto běžné, jako je např vrabec domácí nebo vrabec polní. Od začátku sčítání ptáků v roce 1982 poklesla například populace koroptve polní a čejky chocholaté o 80 procent nebo hrdličky divoké o 60 procent. Chocholouš obecný či linduška luční dokonce téměř vyhynuli. Zásadní roli hraje zejména krajinná struktura, jak ukázala studie českých vědců, která srovnávala hraniční oblasti Česka a Rakouska. Díky menším polím jsou počty ptáků výrazně početnější v Rakousku.očně dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě minimálně 4,3 miliardy korun (s dalšími náklady na odstranění škod jde až o 10 miliard korun). Vodní erozí je stále ohroženo 52 % zemědělské půdy, přičemž 16 % je ohroženo extrémně. Větrnou erozí je pak ohroženo 23 % půdy. Riziko vodní eroze se bude s postupující klimatickou změnou dále zhoršovat, až dvojnásobně do roku 2030. Ročně jsou zaznamenány stovky erozních událostí v monitoringu eroze, jde však pravděpodobně o pouhý zlomek událostí. Ke zvýšené degradaci a odnosu půdy přitom vede zejména nadměrné pěstování erozně nebezpečných plodin, jako je kukuřice, pěstování rozsáhlých monokultur nebo chybějící přírodní bariéry mezi poli v podobě mezí či remízků. Utužením je v ČR ohroženo kolem 40 % zemědělských půd.

  • Půda by mohla celkově zadržet až 8,4 milionů m3 vody (tzv. celková retenční kapacita), ale kvůli nevhodnému hospodaření a poškození půdy (např. utužením způsobeným zemědělskou technikou) je schopna zadržet jen 5 milionů m3.
  • Rezidua a metabolity pesticidů se pak nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod v množství nadlimitním. Koktejly pesticidů se v Česku podle studií nachází také ve více než polovině vzorků půdy, kdy v celé třetině vzorků jsou alespoň 3 pesticidy v nadlimitních množstvích.
  • Pokles biodiverzity má dopady na mnoho základních tzv. ekosystémových služeb, které zajišťují např. možnost pěstovat potraviny nebo mít čistou vodu a vzduch. Úbytek opylovačů znamená nižší produkci u 80 % plodin, které jsou na opylování závislé. Systémy s nízkou biodiverzitou jsou mnohem náchylnější k velkým výkyvům, jako je rozmnožení škůdců. Nedostatek přirozených predátorů znamená např. větší potřebu užívání pesticidů. Půda bez života a bohaté škály mikroorganismů není schopna podporovat růst plodin, který je pak nahrazován umělými hnojivy.
Vzhledem k rozsahu problémů, kterým česká krajina a půda čelí, je zřejmé, že dosavadní nastavení zemědělských dotací nevede ke zlepšování stavu, a je proto je nutné přenastavit.

Jak toho dosáhnout, co je vhodná zemědělská praxe a co naopak ne a spoustu dalších informací najdete v přiloženém dokumentu, prezentacích vystupujících a také videu https://www.youtube.com/watch?v=hJUAuwE0Pak&t=3s, kde krátce ukazujeme některé příklady špatné zemědělské praxe.

Opět shrneme, co by se mělo v SZP pro krajinu změnit:

  • Vrátit do krajiny zmizelou strukturu: Strategický plán MZe téměř vůbec neřeší obnovu stabilní krajinné struktury - trvalých krajinných prvků. Je potřeba zemědělce motivovat k jejich vytváření, a to kombinací podmínek např. v ekoschématech, zajištěním jednoduchého přístupu k financím (ať už opatřeními v SZP, či z dotačních nástrojů zajišťovaných MŽP) a poskytnutím kvalitní poradenské podpory.
  • Posílit některé základní podmínky, tzv. DZESy, aby skutečně zajišťovaly nezhoršování stavu životního prostředí; např.:
  • Omezit maximální velikost výměry jedné plodiny na 20 hektarů. Zemědělci v ČR mohou nyní jednu plodinu pěstovat na ploše velké jako 50 fotbalových hřišť (30 hektarů). Menší pole rozdělená neprodukčními krajinnými prvky lépe odolávají erozi a umožňují v krajině přežívat živočichům i dalším rostlinám.
  • Širší ochranné pásy u vodních toků: Pro lepší ochranu vody je potřeba vyčlenit desetimetrové pásy, kde se nepoužívají pesticidy a umělá hnojiva, kolem potoků, řek a dalších vodních prvků v krajině.
  • Vyžadovat vyšší podíl neprodukčních ploch. Zelená dohoda pro Evropu a koaliční smlouva nové vlády obsahují závazek do roku 2030 pokrýt neprodukčními přírodními prvky (s důrazem na stabilní krajinné prvky) alespoň 10 % zemědělské půdy. Tyto prvky jako jsou remízky, meze, mokřady, úhory i ochranné pásy nebudou sloužit k produkci, ale k zachování života v krajině.
  • Posílit ochranu před vodní erozí a začít řešit erozi větrnou, která zatím není řešena vůbec. V minulém roce přijatá tzv. protierozní vyhláška neřeší dostatečně ochranu půdy proti erozi, je proto potřeba posílit dotační podmínky.
  • Finančně motivovat zemědělce k šetrnému hospodaření: posílit ambice ekoschémat. Návrh MZe 1) je bez ambic a moc toho nepřinese. Na dotaci má totiž dle návrhu dosáhnout úplně každý. Proto jsou podmínky nutně nastaveny tak, aby s jejich splněním neměl nikdo výraznější problém. 2) Návrh není spravedlivý a nikoho nemotivuje ke změně. Kvůli stejným podmínkám pro všechny neodměňuje ty, kteří se k půdě a krajině už šetrněji chovají nebo kteří se šetrněji chovat chtějí. Vlastní návrh Hnutí DUHA a České společnosti ornitologické zavádí více úrovní a zároveň kombinaci volitelných opatření, což by spravedlivěji odměňovalo ty, co již hospodaří lépe či se lépe hospodařit rozhodnou.
  • Podpořit rozvoj ekologického zemědělství. Zelená dohoda pro Evropu a koaliční smlouva nové vlády obsahují závazek do roku 2030 hospodařit dle pravidel ekologického zemědělství na 25 % zemědělské půdy. Je potřeba podpořit zejména rozvoj na orné půdě, kde se nachází jen malá část EZ a zároveň by to mělo významné pozitivní dopady. Klíčem je lepší podpora v přechodu k EZ včetně kvalitní poradenské podpory.
  • Ponechávat více neposečených pásů na loukách pro hmyz: Rychle a hromadně sečené louky neponechávají žádný prostor, kam se hmyz a další živočichové mohou schovat či kde se mohou krmit.
  • Nastavit vyšší laťku a motivovat k širšímu využití u dalších dobrovolných opatření: Posílit některá AEKO a další opatření, jako jsou např. biopásy, agrolesnictví, či omezování užívání pesticidů.

0
Vytisknout
2845

Diskuse

Obsah vydání | 14. 12. 2021