Východoevropské a středoevropské země jsou zděšeny Bidenovým postojem k Rusku

9. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

Vykašlou se Spojené státy na střední a východní Evropu a přenechají ji Putinovi?

 
Motto: Soukromý dotaz Jana Čulíka před několika lety jedné americké diplomatce: "Kdyby došlo ve střední Evropě k válce, třeba v důsledku ruské vojenské agrese, přijdou Spojené státy těmto zemím na pomoc?"
Diplomatka: "Ne."

Oznámení Joea Bidena, že skupina zemí NATO povede rozhovory s Moskvou, vyvolalo znepokojení na východním křídle aliance, kde členové blízcí Rusku dlouhodobě trvají na tom, že jakékoli dohody o evropské bezpečnosti nesmí být vyjednávány přes jejich hlavy.

Představitelé Polska a dalších východo a středoevropských zemí NATO se v soukromí ohradili proti Bidenově charakteristice snahy o "dohodu" s Ruskem a obávají se, že jakýkoli kompromis by mohl zvýšit nebezpečí, kterému tyto státy čelí ze strany expanzivního Ruska.

 

Estonská premiérka Kaja Kallasová ve čtvrtek veřejně prohlásila, že "Rusko nesmí mít žádný vliv na to, jak NATO organizuje obranu svého území" nebo na to, kdo se může k vojenské alianci připojit. "Nejvíce znepokojující je snaha Ruska přeměnit Evropu na sféry vlivu. Je to nepřijatelné a morálně neospravedlnitelné a Rusko si to musí jasně uvědomit."

Očekává se, že východní členové NATO budou požadovat místo u jednacího stolu dříve, než Biden v pátek odhalí další podrobnosti o jednáních s Putinem .
 
"Mnohokrát jsme řekli, že musíme být zahrnuti do všeho, o čem se v našem regionu jedná; nic by se nemělo projednávat bez nás," řekl Linas Linkevičius, bývalý ministr zahraničí a ministr obrany Litvy.  "Záměry Ruska jsou dobře známé, vždy se snažilo rozdělit, rozděluje, marginalizuje, takže to není nic nového... musíme zachovat jednotu a principiální rozhodnutí, zejména když tu máme tu možnou agresi proti Ukrajině."

Linkevičius, stejně jako ostatní, poznamenal, že o jednáních je zatím k dispozici jen málo veřejných informací, a uvedl, že mnozí představitelé pravděpodobně čekají na další informace od Bidenovy vlády, než o nich začnou veřejně mluvit.

Diplomat z jednoho z pobaltských států uvedl, že existují obavy, že rozhovory, které byly oznámeny v době, kdy Rusko dál výrazně posiluje svou vojenskou přítomnost na hranicích Ukrajiny, "vypadají tak, že Putin dostává, co chce".

Jeden z vysokých představitelů jednoho východevropského státu NATO rovněž řekl listu Financial Times, že jakékoli řeči o kompromisu s Moskvou "musí být okamžitě utnuty u kořene". Rusko uvedlo, že očekává "diskusi o strategické bezpečnosti na kontinentu".

Očekává se, že Biden bude ve čtvrtek hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy "bukurešťské devítky", skupiny zemí na východním křídle NATO, které vstoupily do vojenské aliance po rozpadu Sovětského svazu.

Půjde o Bidenovy první přímé rozhovory s touto skupinou od úterního dvouhodinového videohovoru s Vladimirem Putinem. Bezprostředně po rozhovoru s Putinem  hovořil Biden s Borisem Johnsonem, Angelou Merkelovou,  Emmanuelem Macronem a  Mariem Draghim, nikoliv však se středo a výchoevropskými politiky. Biden uvedl, že jednání s Ruskem se zúčastní "nejméně čtyři naši hlavní spojenci v NATO a Rusko, aby projednali budoucí obavy Ruska ve vztahu k NATO jako celku".

Michal Baranowski, ředitel varšavské kanceláře German Marshall Fund, uvedl, že oznámení nových rozhovorů s Ruskem podle něj vyvolalo v Polsku "zmatek" a "určitý hněv", protože signalizovalo změnu směru uvažování Bílého domu. Bylo by "škodlivé", kdyby Polsko, Rumunsko a další země východního křídla byly z rozhovorů vyloučeny, řekl.

"Reakce by byla velmi negativní a vyslalo by to jasný signál Rusku, že podívejte se: pokud potřebujete mluvit o evropské bezpečnosti, nestarejte se o to, co si myslí ti otravní Středoevropané, musíte prostě mluvit s velkými mocnostmi," řekl.

Jakýkoli pohyb směrem k omezení toho, kdo může vstoupit do NATO, by podle něj uznal ruskou sféru vlivu, což by Polsko a další země východního křídla vystavilo většímu riziku.

"I kdyby z toho nic nevzešlo, i kdyby jen vyslechli stížnosti Rusů, natož aby, nedej bože, došlo k nějaké dohodě, pak se bude mluvit o Mnichovu a o  Jaltě," řekl s odkazem na minulé vyrovnání s nacistickým Německem a Sovětským svazem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

2
Vytisknout
5736

Diskuse

Obsah vydání | 14. 12. 2021