Východoevropské země přijímají během pandemie autoritářská opatření
29. 12. 2021
Analýza odhalila v reakci na pandemii rozsáhlé porušování mezinárodních demokratických svobod
Politický přístup Evropy k pandemii koronaviru se rozdělil podle ostrých linií mezi východem a západem.
Z výzkumu rovněž vyplývá, že východoevropské země častěji sahají ke zneužívání práva, k dezinformacím a k diskriminačním opatřením, přičemž nejčastějším problémem je cenzura médií.
Nejhorší porušování demokratických svobod bylo zaznamenáno v Srbsku, kde bylo registrováno třikrát vyšší skóre problémů, než je evropský průměr. V rámci zvláštního režimu zavedeného za vyhlášeného výjimečného stavu se stali terčem pronásledování uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl. Jsou podrobováni přísné 24hodinové karanténě, kterou kontroluje armáda. Mají zakázáno opouštět vazební střediska a pomocnému personálu byl znemožněn vstup.
Belgie byla jedinou západoevropskou zemí, kde docházelo k mírným prohřeškům. Podle institutu V-Dem zaznamenala země během pandemie etnické profilování, přičemž rasistické policejní praktiky se neúměrně dotýkaly menšinových etnických komunit.
Smrt devatenáctiletého muže severoafrického původu během policejní honičky vyvolala protesty proti rasismu, při nichž lidé požadovali spravedlnost a odpovědnost. Později vydal Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (Cerd) zprávu, v níž vyjádřil znepokojení nad diskriminačními činy policie.
Podle odborníků takové akce často následují po opatřeních Covid-19 stanovených vládou a nemají jasný základ v právním státě.
Dr. Joelle Groganová, docentka práva na Middlesexské univerzitě, zjistila, že odborníci z 24 z 27 zemí EU zaznamenali alespoň určité obavy týkající se restriktivních opatření, která nespadají do zákonných pravomocí vlády.
Nicméně i když "téměř všechny země mají problém s vyvážením právního státu s intenzivním tlakem na jednání v mimořádných situacích", neznamená to podle ní, že bychom měli mít stejné obavy ze všech zemí.
Analýza také odhalila, jak některé vlády ze střední a východní Evropy, které v minulosti podkopávaly demokratické principy, zneužily pandemie k dalšímu šíření protidemokratických praktik.
Ve Slovinsku vláda v rámci jednoho ze svých stimulačních balíčků proti koronaviru zavedla finanční a právní omezení pro nevládní organizace a změnila environmentální legislativu. Od 23. června 2021 byla země zařazena na seznam sledovaných zemí, v nichž dochází k rychlému úpadku občanských svobod.
"Od chvíle, kdy se vláda dostala k moci, využívá Covid-19 jako záminku ke snaze přijmout opatření, která se dotýkají základních lidských práv," uvedla organizace Civicus, globální aliance občanské společnosti.
Polský parlament nedávno schválil zákon o médiích, jehož cílem bylo ovládnout hlavní polskou soukromou televizi TVN, čímž pokračovala snaha vlády o kontrolu médií. Polský prezident však tento zákon vetoval. Míra ohrožení demokratických svobod v Polsku je více než třikrát vyšší než evropský průměr.
Podle Groganové panují hluboké obavy z "krize právního státu, kdy mnoho států EU systematicky podkopává a likviduje demokratické instituce".
Vedle Maďarska a Polska byl od roku 2010 zaznamenán výrazný pokles demokratických poměrů také v Srbsku, Turecku a Slovinsku.
Zatímco ve většině západní Evropy zůstaly demokratické režimy poměrně stabilní, čtyři východoevropské země se podle Institutu V-Dem posunuly směrem dolů od liberálních k volebním demokraciím. Další dvě země - Maďarsko a Srbsko - se posunuly od volební demokracie k volební autokracii.
Podle Groganové spočívá riziko v tom, že se porušování demokracie ve jménu reakce na mimořádné události normalizuje. "Riziko normalizace mimořádné situace spočívá v tom, že se zapomene na běžná očekávání, jaká práva můžeme uplatňovat bez podmínek, a jaká rozhodnutí by měla vláda činit pouze se souhlasem: můžeme říkat, že máme demokracii, ale nežijeme v ní."
Naděje však existuje, neboť autoritářství se podle ní zásadně opírá o podporu veřejnosti. "Pro obyčejné lidi - protest, námitka a vzdělání [jsou] nejlepším odporem proti antidemokratickým tendencím."
Index liberální demokracie, který vypracoval institut V-Dem, hodnotí míru demokracie a sílu demokratických institucí v dané zemi, a to body od 0 do 1. Měří kvalitu voleb, volební právo, svobodu projevu a médií, svobodu sdružování, omezení výkonné moci a právní stát. Skládá se z několika menších indexů a jeho cílem je poskytnout komplexní hodnocení kvality demokracie v dané zemi.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse