Čínským ministrem obrany se stal generál podléhající americkým sankcím proti Rusku

14. 3. 2023

čas čtení 3 minuty
Čínským ministrem obrany se stal generál, který je od roku 2018 pod americkými sankcemi za svou roli při nákupu ruských zbraní. Jmenování generála Čínské lidové osvobozenecké armády Liho Šang-fua přichází v době, kdy nejvyšší čínští vůdci vyhrožují Washingtonu "konfliktem", pokud nezmění svou politiku zadržování Číny.

Čínský prezident Si Ťin-pching zase na závěrečném zasedání Národního lidového kongresu slíbil, že posílí bezpečnost země a promění její ozbrojené síly ve "velkou ocelovou zeď".

Jmenování Liho Šang-fua se očekávalo poté, co se na říjnovém sjezdu komunistické strany stal členem Ústřední vojenské rady, nejvyššího státního orgánu velení ozbrojených sil. Lidový kongres schvaluje rozhodnutí přijatá na kongresu, minulý týden byl Si potřetí zvolen prezidentem ČLR.

Li Šang-fu byl v minulosti odpovědný na ministerstvu obrany za nákup zbraní a podléhal americkým sankcím za jednání s Rusy spojenými s obranným sektorem a zpravodajskými službami. Mezi těmito transakcemi byl nákup protiletadlových raketových systémů S-400 a stíhaček Su-35.

Situace je choulostivá, Washington by měl odstranit Liho ze sankčního seznamu, ale při současné úrovni napětí mezi oběma zeměmi bude pro Bílý dům politicky obtížné takový krok podniknout, řekl Lyle Morris, vysoký spolupracovník Asian Society Policy Institute, který byl dříve řídil čínský odbor na americkém ministerstvu obrany. Komunikační kanály mezi USA a Čínou jsou ve velmi špatném stavu, řekl Morris Financial Times. Horká linka pro předcházení konfliktům byla v provozu během nedávného incidentu s balóny, které USA detekovaly ve svém vzdušném prostoru a označily je za čínské, ale ostatní komunikační kanály jsou účinně blokovány.

Přitom ministr obrany v Číně je z velké části diplomatická funkce, není spojen s operačním řízením ozbrojených sil (řeší to dva místopředsedové Ústřední vojenské rady). Jedním z důvodů Liho jmenování by podle odborníků mohly být jeho vazby na Rusko. Čínské vojenské vztahy se Spojenými státy a Ruskem mají v oficiálních dokumentech dva hlavní proudy, říká Joel Watnow, odborník na čínskou armádu z National Defense University:

"Potřebují řídit vztahy s oběma zeměmi, protože chtějí stabilitu s USA a solidaritu s Ruskem."

Si Ťin-pching v pondělí slíbil delegátům, že "promění armádu ve velkou ocelovou zeď, která účinně zajistí národní suverenitu, bezpečnost a naše rozvojové zájmy". Některé jeho výroky podle agentury Reuters připomínaly minulé projevy Vladimira Putina, s nímž by se Si Ťin-pching mohl setkat příští týden. Zejména Si Ťin-pching řekl, že "bezpečnost je základem rozvoje a stabilita je podmínkou prosperity".

Minulý týden Si Ťin-pching neočekávaně důrazně obvinil Washington z kampaně za omezení Číny. A další den ministr zahraničí Čchin Kang dodal: Pokud USA nezmění svůj postoj, "určitě to povede ke konfliktu a konfrontaci".

Si je ohledně vztahů mezi Čínou a Spojenými státy stále pesimističtější, napsal The Wall Street Journal s odkazem na lidi obeznámené s pozicí čínského vůdce. Podle jeho názoru by se řeči ve Washingtonu o potenciálním konfliktu mezi dvěma supervelmocemi mohly nakonec ukázat jako "sebenaplňující se proroctví".

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3460

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2023