Dilema levice, jež se dusí vlastní identitářskou morálkou

24. 10. 2023

čas čtení 4 minuty
Sahra Wagenknechtová zakládá novou německou stranu. To je špatná zpráva pro střední třídu – i když by AfD v důsledku toho mohla ztratit voliče. Protože i dnes platí starý princip demokracie, píše Hannah Bethke.

Pracovala na tom měsíce a přitáhla pozornost médií, a teď je to hotová věc: Sahra Wagenknechtová zakládá novou stranu. V pondělí představila na tiskové konferenci své sdružení "BSW – Za rozum a spravedlnost", ze kterého má strana vzejít.

Program strany zatím není znám, ale samotný název udává směr: BSW, "Aliance Sahry Wagenknechtové", stojí především za svou vlastní osobou, které se daří zůstat ve veřejné konverzaci navzdory všem kontroverzním postojům. Mnozí tvrdí, že by to mohlo odvést voliče od AfD, což často doprovází pocit úlevy. Ale tento pocit klame: Buržoazní střed musí být založením této strany hluboce znepokojen.

Krizové časy posilují radikální síly, a to neplatí jen na pravici. Wagenknechtová není o nic méně proti establishmentu a liberální buržoazii než AfD – jen v opačném gardu.

Minulý měsíc Wagenknechtová v časopise Bild pojmenovala hlavní body svého projektu: "ekonomický rozum", "sociální spravedlnost", "mír", "svoboda". To, co zní jako společenský konsenzus, znamená: Omezit tržní síly, regulovat stát, snížit vojenské výdaje, zastavit dodávky zbraní.

Dá se předpokládat, že Wagenknechtová zůstane věrná své socialistické tradici a neopustí blízkost k Rusku. Jako připomínku obviňuje Západ z ruské útočné války proti Ukrajině, v Bundestagu hovořila o "ekonomické válce proti Rusku", na Twitteru napsala, že "šílená válka proti Rusku" je pro Zelené "nejvyšší prioritou", a už léta volá po vystoupení Německa z NATO.

Image: Skutečný zástupce lidu

Wagenknechtová obratně spoléhá na naštvané občany, kteří už mají "systému" dost. Je pobouřena politikou identity "lifestylové levice", hovoří o "cancel culture" a v dokonale padnoucích kostýmech vystupuje jako skutečná reprezentantka obyčejných lidí.

To samozřejmě vyvolává zděšení v levicově liberálním mainstreamu, kde je okamžitě cítit blízkost k pravicovým nepřátelům. Toto nadšení jen znovu ilustruje dilema sociální levice, která se dusí svou vlastní identitární morálkou a nedokáže si uvědomit, že Wagenknechtová je mnohem levicovější než v oblasti hospodářské politiky.

Nic na tom nemění ani údajná blízkost AfD, která plány Wagenknechtové sleduje ostřížím zrakem. Ne nadarmo Björn Höcke cítí nebezpečnou konkurenci a na platformě X (dříve Twitter) se rozpoutává "narcistická porucha", i když ji před několika měsíci vyzval, aby se připojila k AfD. René Springer, který patří k AfD v Braniborsku, připouští, že Wagenknechtová má v mnoha ohledech pravdu, ale že AfD se etablovala jako "silná strana" v "prostředí kritickém k vládě".

Wagenknechtová však správně rozpoznala, že etablované strany zanechávají mezeru v zastoupení, kterou může zaplnit nejen AfD. Pro většinu občanů jsou sociální otázka a ekonomická stabilita klíčové – a to zahrnuje i vhodnou migrační politiku. I zde Wagenknechtová poukazuje na důležitý bod, který zvyšuje pravděpodobnost úspěchu její strany: Současná imigrace zaplavuje zemi a musí být zastavena, varovala před několika týdny Markuse Lanze.

Jakkoli je však její kritika v tomto bodě přesná, sama o sobě by neměla zastřít, odkud Wagenknechtová pochází – byla členkou SED a patřila k levicově extremistické Komunistické platformě – a kam směřuje se svými levicovými autoritářskými ideály.

Termín "levicový konzervatismus" by byl jako politický přístup zajímavý pouze tehdy, pokud bychom ignorovali, jak je zakořeněn v zahraniční a hospodářské politice. To však není jen možnost pro liberální střed. Ti, kdo posilují politické okraje, oslabují demokracii.

A tak strana Wagenknechtové není řešením, ale součástí problému. Jediným pozitivním efektem je, že strana Die Linke, odkud politička odchází, se pravděpodobně stane historií. Protože pokud se více jejích poslanců přesune do strany Wagenknechtové, Die Linke ztratí status poslaneckého klubu.

Liberalismus se však nadále nachází v sevření mezi levicí a pravicí. Bylo by žádoucí, aby se oba extrémy navzájem zablokovaly ve snaze vyjádřit údajně pravdivý hlas lidu. Akce politického středu se však nesmí omezovat na naději na neúspěch populistů.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
2294

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2023