Evropa v pohotovosti při podezření na žhářství a sabotáž zřejmě páchané Moskvou

30. 5. 2024

čas čtení 6 minut
Foto: Požár nákupního střediska ve Varšavě


Bezpečnostní služby se domnívají, že série požárů a útoků na infrastrukturu by mohla být součástí systémového pokusu Ruska o destabilizaci kontinentu

Po sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Spojeném království jsou bezpečnostní služby v Evropě v pohotovosti před potenciální novou zbraní ruské války - žhářstvím a sabotážemi.

Když tento měsíc vypukl požár v Ikei v litevském Vilniusu, málokdo se k němu vyjádřil, dokud polský premiér Donald Tusk nenaznačil, že by mohl být dílem zahraničního sabotéra.

 
Vyšetřovatelé již vyslovili domněnku o možném zapojení Ruska do žhářského útoku ve východním Londýně, do pekla, které zničilo největší nákupní centrum v Polsku, do pokusu o sabotáž v německém Bavorsku a do antisemitských graffiti v Paříži.

Ačkoli neexistují žádné důkazy o tom, že by některý z těchto incidentů napříč kontinentem byl koordinovaný, bezpečnostní služby se domnívají, že by mohly být součástí systémového pokusu Moskvy destabilizovat Západ, který podpořil Ukrajinu.

Obavy z toho, že by tyto hybridní útoky mohly být dílem Ruska, jsou tak velké, že se tato otázka objevila tento týden na summitu ministrů zahraničí a obrany v Bruselu, kde nizozemští, estonští a litevští bezpečnostní představitelé varovali před zranitelností jednotlivých zemí.

Jeden z ministrů, který si nepřál být jmenován, uvedl, že jsou hluboce znepokojeni „sabotážemi, fyzickými sabotážemi, které organizují, financují a provádějí ruští zmocněnci“.

Minulý týden Tusk odhalil, že polské úřady zatkly devět osob v souvislosti se sabotážemi, které byly údajně spáchány na příkaz ruských služeb.

Uvedl, že tyto trestné činy údajně zahrnovaly „bití, žhářství a pokus o žhářství“, přičemž vyšetřovatelé zkoumají, zda se Rusko podílelo na požáru v nákupním centru ve Varšavě, což ruské velvyslanectví označilo za konspirační teorii.

Mluvčí společnosti Ikea uvedl, že vyšetřování zdroje požáru v Litvě pokračuje, ale že tento požár byl spolu s pokusem o žhářský útok na lakovnu v Polsku jedním z příkladů, které Tusk uvedl ve svém varování před možným zahraničním vměšováním.

V dubnu byl jeden Brit obviněn z organizace žhářského útoku na dvě jednotky spojené s ukrajinským podnikatelem v průmyslové zóně v Leytonu ve východním Londýně poté, co byl údajně naverbován ruskou rozvědkou. Britská prokuratura tvrdila, že byl „zapojen do jednání zaměřeného na podniky, které byly spojeny s Ukrajinou, s cílem získat prospěch pro ruský stát“.

V úterý estonský ministr obrany Hanno Pevkur, který je v Bruselu na summitu EU o obraně, uvedl, že země se již stala obětí ruské sabotáže.

„Podobné operace prováděli i v Estonsku. Najali 10 lidí, kteří zaútočili na auto ministra vnitra a na auto novináře. To je normální chování Ruska. Je nám to líto, ale musíme pochopit, že Rusko je stále agresivnější vůči evropským zemím a také zemím NATO,“ řekl.

Měl na mysli únorové incidenty, kdy byla rozbita okna aut ministra vnitra Lauriho Läänemetse a novináře.

Krátce poté bylo zatčeno šest osob, včetně ruských státních příslušníků a dvojích rusko-estonských občanů, uvedl prokurátor.

V Německu existuje kromě vlny kybernetických útoků v roce 2023, které provedla hackerská skupina napojená na ruskou rozvědku, také podezření na útoky řízené zahraničními zpravodajskými službami.

Minulý měsíc byli zatčeni dva německo-ruští státní příslušníci pro podezření z plánování sabotážních útoků, mimo jiné na vojenskou základnu v Bavorsku. Hlavní podezřelý byl obviněn z plánování výbuchu, žhářství a udržování kontaktů s ruskou rozvědkou.

Vyšetřovatelé ve Francii zvažují, zda graffiti namalované minulý týden na pařížském památníku obětem holocaustu nebylo na objednávku ruských bezpečnostních služeb.

Je to ozvěna loňského útoku, kdy byla na budovy v Paříži a okolí nastříkána Davidova hvězda, což vyvolalo obavy z opakování pokusů o identifikaci domů židů z doby nacismu.

Evropští představitelé se obávají, že tyto útoky přispějí k již tak se množící dezinformační kampani. Ve středu bylo po bombovém podvodu evakuováno několik škol v okolí Atén. Policie vystopovala ruský server a uvedla, že cílem akce bylo „narušit veřejný pořádek“.

Země EU tyto události sledují. Litevské národní centrum krizového řízení (NKVC) varovalo podniky včetně nákupních center a organizací podporujících Ukrajinu, aby zvýšily svou ostražitost.

Vilmantas Vitkauskas, šéf NKVC, před dvěma týdny novinářům řekl: „Úroveň ohrožení je poměrně vysoká. Vyzýváme veřejnost, aby zůstala ostražitá.“

V pondělí nizozemský národní koordinátor pro bezpečnost a boj proti terorismu varoval před rizikem podvratných operací v Nizozemsku, včetně „špionáže a předsunutých prostředků pro sabotáž životně důležité infrastruktury“.

V úterý v Bruselu nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová uvedla, že Rusko se „snaží zastrašit“ země NATO, čímž se členské státy EU stávají zranitelnými.

„Ano, jsme zranitelní. Myslím, že jsme zranitelní všichni. Máme životně důležitou infrastrukturu. Máme infrastrukturu na mořském dně, máme dodávky elektřiny, vody, jsme zranitelní vůči kybernetickým útokům. v několika evropských zemích nyní vidíme, že se nás Rusko snaží destabilizovat a také zastrašit.

„Myslím, že to byl způsob, jakým Rusko a také Sovětský svaz pracovaly v celé nedávné historii, opravdu; za 75 let existence NATO jsme to myslím viděli často,“ řekla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1839

Diskuse

Obsah vydání | 4. 6. 2024