Stop trampingu?! (víkendová příloha Britských listů :-)
31. 5. 2024 / Beno Trávníček Brodský
čas čtení
4 minuty
Foto: Bratrstvo svobodných poutníků. Autor vysvětluje: Jako student
jsem chvilku pobýval v osmdesátých letech na VŠ dřevařské ve Zvolenu... měli
jsme tam prima sešlost trempíků z různých koutů Česka. Časem jsme
potřebovali nějakou kroniku... měli jen červené s nápisem BSP
(brigády socialistické práce). Tak jsme to
koupili a pak si dali večer bouření mozků, jak se tedy bude naše osada
jmenovat, aby to bylo BSP... s náskokem vyhrálo Bratrstvo svobodných
poutníků. Já v dřepu první zleva:-)
V
poslední době se v Česku objevují zprávy o úspěšných
zásazích oficiálních ochránců či správců různých a různě
chráněných území proti „nekalým“ ohništím či roubeným
přístřeškům (hlavně trampovnám) přiklenutým k nějakému
převisu či schovaným v houští (kdo ještě nepotkal - trampovna
je drobný nenápadný přístřešek, ve kterém můžete na vandru
přenocovat i v lijáku relativně v suchu nebo se aspoň usušit).
Může a nemusí být součástí nějakého trampského kempu. Tu a
tam v něm můžete najít komusi zbylou konzervu, čaj, hrnek...
nebo tam naopak nějaký „přebytek“ necháte pro čísi nouzi
budoucí. Co tam nenecháte, je nepořádek, protože jste na vandru.
Tedy nejste hovado.
Když
jste naopak hogo i fogo současně, tedy homo vícecenný; dokážete
si prosadit a postavit jakoukoli zhovadilost kdekoli v přírodě.
Nadzemní, podzemní, hlídanou kamerou, hejnem vzteklých dog či
maskovanými ranaři. Zaplotíte k tomu třeba kus lesíka, protože
je přece váš! A běda, když vám tam někdo bude čundrat!
A
ohně? Kdo „v lese“ rozdělá oheň je dneska něco jako „vrah
malých dětí“, ať je jinak čímkoli. JENŽE!
Vandrák, tedy
tremp – nikdy les nezapálí. Ví kde, kdy a jak oheň udělat může
a také ví, kdy to fakt nepude, a tak musí vytáhnout liháč nebo
jet tentokrát na studeno.
Jak
typický je pro čecháčky princip „DOJEDNOHOPYTLE“. Kdy třeba
trampové skončí v jednom vaku s pivními čundráky, ocvokovanými
šílenci, některými neomalenými turisty či úplnými mastňáky
(samozřejmě je řada pozitivních výjimek, jako ve všem).
Přitom
skutečný tremp je stav duše a celého člověka, na kterém by
společnost měla spíš stavět. Michal Tučný to kdysi hezky
popsal na jednom užším proudu, kdy říkal, že country je všechno,
čím žije. Stejně je to s dušemi dalších přírodních bytostí
- horolezců, vodáků, muzikantů, písmáků, výtvarníků...
Namísto toho ale likvidace trampoven (tím někdy i trampských
osad), i bezpečných ohnišť... lidských duší... Šup do žumpy
vylít vanu i se „školkou plnou dětí“. Kde potom chce
společnost hledat své zdravé jádro?
Když ne v lesní moudrosti
A. B. Svojsíka, Jiřího Wolkera... kamarádů ze Ztracenky (Jarka
Mottl), Zlatého dna (j. Packard Krsek), Zlatého klíče (Wabi a
Miki Ryvolové), Islandu (kapitán Kid), Toronta (Jan a František
Nedvědovi) – z druhé strany téže mince mě napadá Mejla Hlavsa
a jeho krásná knížka „Bez ohňů je underground“... a spousty
a spousty dalších.
V
mobilních aplikacích? Televizních tuporeklamách? Nebo v duchu
epigrámku „inženýra poezie“ Jirky Žáčka: „Z hlav se
setnou ty, co přeční, zato blbové jsou věční.“?
Smutno je
mi. Zdá se, že co nezvládne kůrovec, stihneme sami.
Třešinkou
na dortu lidské tuposti jsou současné legislativní hrátky o
plocení lesa. Stovky let to nikoho ani nenapadlo. Další perlou je
diskutovaný zákaz sběru klestu, který leží na zemi a dneska ho
můžete sebrat do průměru 7 centimetrů. Co na tom, že to šlo
vždycky, i za celý život mého dědy (1905 - 1992).
JE NOVÁ DOBA!
1771
Diskuse