Krajně pravicová AfD zvítězila v klíčových zemských volbách v Německu, ale možná nezíská většinu

6. 9. 2026

čas čtení 6 minut

Exit poll ukazuje, že strana Alternativa pro Německo (AfD) získala v Sasku-Anhaltu 44,5 % hlasů při mimořádně vysoké volební účasti; sčítání hlasů stále probíhá


Populistická krajně pravicová a protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) se podle odhadů exit pollů stala vítězem klíčových zemských voleb v Německu, není však zatím jasné, zda se jí podaří sestavit vládu a stát se tak první krajně pravicovou stranou, která se od druhé světové války dostane k moci na regionální nebo parlamentní úrovni.

První průzkumy u volebních uren ukázaly, že strana získala 44,5 % hlasů a výrazně tak předstihla křesťanské demokraty kancléře Friedricha Merze v souboji, který sledoval celý svět.

 

CDU výrazně zaostávala s 18,5 % a krajně levicová Die Linke byla třetí s 9,5 %, zatímco sociální demokraté získali 8 % a Zelení 9 %. Menší strana BSW proti očekáváním překonala 5% hranici potřebnou k návratu do parlamentu.

Sčítání hlasů stále probíhá, ale zpočátku se zdálo, že AfD se možná nepodařilo získat absolutní většinu, což je podle ní klíčová podmínka pro převzetí moci, jelikož odmítá vládnout s jinou stranou.

Volební účast dosáhla rekordní úrovně 76,5 %.

Ve středovýchodním spolkovém státě s 2,1 miliony obyvatel mělo právo volit přibližně 1,7 milionu lidí. Volební místnosti se otevřely v 8:00 místního času a uzavřely se v 18:00, kdy byly zveřejněny odhady výsledků.

Závěrečné průzkumy před volbami ukazovaly, že AfD má podporu kolem 40–41 %. Strana nakonec dopadla ještě lépe, než se předpovídalo, ale podle předběžných výsledků se zdá, že nedosáhla cíle svého hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda, kterým bylo získat 45 % nebo více.

Siegmund důsledně tvrdil, že odmítne převzít funkci zemského premiéra, pokud jeho strana nezíská absolutní většinu, s tím, že to je jediný způsob, jak může v Německu účinně prosadit změny.

Průzkumy ukázaly, že počet nerozhodnutých voličů před hlasováním byl mnohem nižší než při předchozích volbách.

O významu těchto voleb pro celou německou politickou scénu svědčí i výrazně vyšší volební účast než při předchozích volbách – podle zemského volebního komisaře dosáhla ve 14:00 54 %, zatímco ve stejnou dobu před pěti lety to bylo pouze 27 %.

Tuto malou spolkovou zemi vládne od roku 2002 Merzova konzervativní CDU společně se dvěma menšími stranami.

CDU a všechny ostatní mainstreamové strany odmítly spolupracovat s AfD ve vládě, což se označuje jako Brandmauer, neboli „požární zeď“. AfD v Sasku-Anhaltu byla německou domácí zpravodajskou službou klasifikována jako „pravicově extremistická“.

Na závěrečném shromáždění v sobotu řekl Siegmund  svým příznivcům: „Bez ohledu na výsledek zítřejších voleb jsme již vstoupili do dějin.“

Volby v Sasku-Anhaltu byly považovány za dosud největší zkoušku pro Merze, který je nepopulární, stejně jako jeho vláda – koalice se SPD –, jelikož se mu dosud nepodařilo splnit sliby o oživení německé ekonomiky, která se potýká s problémy, ani zastavit vzestup AfD, která od svého vstupu do parlamentu v roce 2017 pravidelně a stabilně posiluje a je nyní vedoucí opoziční stranou. Neregulérní imigrace se od nástupu Merze do úřadu snížila, avšak ne v takové míře, aby to uklidnilo průměrného voliče.

Vítězství AfD vyvíjí na Merze obrovský tlak. V celostátních průzkumech veřejného mínění byla CDU rovněž předstihnuta AfD, která má zálusk na vítězství v příštích spolkových volbách v letech 2029 nebo 2033.

Pokud se AfD podaří sestavit vládu v Sasku-Anhaltu, Siegmund slíbil, že okamžitě zahájí ofenzivu zaměřenou na remigraci a deportace, zakáže duhové vlajky ve školách a zastaví výstavbu nových větrných elektráren.

Chce změnit slogan spolkové země z „Think Modern“ na „Think German“ a znovu zavést zpívání německé národní hymny ve školách.

Siegmund se také během kampaně snažil využít nálady „ostalgie“, tedy nostalgie po komunistickém východním Německu, a využít nespokojenosti mezi východními Němci. Opakovaně poukazoval na nárůst kriminality spojené s cizinci, a to i přesto, že míra kriminality dramaticky poklesla.

Siegmund se v neděli ráno dostavil k volbám se svou manželkou na mopedu z doby východního Německa v barvách strany, který byl také výrazným rekvizitem během volební kampaně na shromážděních po celé spolkové zemi. Ve svém prohlášení před volební místností vyjádřil optimismus, že strana dosáhne „45 % a něco“, a uvedl, že chce „budovat mosty“.

Napětí před volbami bylo vysoké, v ulicích byla silná policejní přítomnost a bylo naplánováno několik demonstrací. V sobotu se v hlavním městě spolkové země, Magdeburku, sešly tisíce odpůrců AfD na „festivalu demokracie“.

V sobotu večer se na fasádě magdeburské katedrály objevil nápis: „To, co milujeme, neopouštíme. Skutečná láska k vlasti není AfD.“

Magdeburský biskup Gerhard Feige ve svém projevu k shromážděným věřícím varoval před silami, „které chtějí zasévat svár, podněcovat nedůvěru a strach“. Poukázal na historické paralely a varoval, že demokracie má potenciál sama sebe zrušit. „Ne každý, kdo demokraticky hlasuje nebo je demokraticky zvolen, je demokrat,“ řekl.

Německý ekonomický institut varoval před dalekosáhlými důsledky pro německou ekonomiku, a to jak v Sasku-Anhaltu, tak i mimo něj. Uvedl, že imigrační politika AfD by byla pro tento spolkový stát, který má stárnoucí a ubývající obyvatelstvo a je silně závislý na zahraničních pracovnících, „katastrofální“.

Kritici rovněž varovali, že spolková země vedená AfD by kvůli pro-kremlovskému postoji strany mohla vyzradit citlivé informace Rusku. AfD tato tvrzení odmítla. Strana uvedla, že se bude snažit o reformu domácí zpravodajské služby, kterou označila za zaujatou.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
413

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2026