Kauza Chášakdží má širší přesah

Vražda jak z Pulp Fiction?

11. 10. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 8 minut

Nemohu souhlasit s alibistickými tvrzeními Karla Dolejšího v článku Kauza Chášakdží: Saúdská Arábie dělá, co musí, podle nichž nelze na předáky saúdské monarchie nahlížet jako na podezřelé pachatele v případu zmizelého či zavražděného novináře Džamála Chášakdžího. Přední světová periodika, včetně listu The Washington Post, kde Chášakdží pracoval, každý den o této kauze přinášejí alarmující podrobnosti. Deník The New York Times dokonce zveřejnil natolik šokující zvěsti, které jako by vypadly z kultovního filmu Pulp Fiction. Tato kauza nejenže může přinést signifikantní zvrat ve vztazích mezi USA a Saúdskou Arábií, ale může ovlivnit i výsledek listopadových voleb ve Spojených státech.

Je zapotřebí zdůraznit to, co jsem uvedl ve svém předchozím textu k této kauze: Prozatím se pohybujeme v rovině důvodného podezření, že saúdskoarabská královská rodina vydala příkaz, aby byl Džamál Chášakdží zavražděn, neboť nezvratné důkazy nejsou k mání. Je však jisté, že prominentního novináře poté, co 2. října přišel na saúdský konzulát v Istanbulu, nikdo už nespatřil. Podle dostupných informací byl buďto přímo na konzulátě zavražděn, nebo byl unesen do Saúdské Arábie, kde skončil v jedné z tamních mučíren. To by ostatně nebyl první případ, kdy Rijád v cizí zemi unesl saúdského občana, kritizujícího poměry v této feudální tyranii, jenž poté beze stopy zmizel. Tipuji, že se vzhledem k prominentnímu postavení Saúdů na mezinárodní scéně nikdy nedozvíme, co se vlastně Chášakdžímu stalo, třebaže jejich reputace bude natrvalo pošpiněna.

List The New York Times v úterý večer publikoval šokující poznatky tureckých bezpečnostních orgánů, podle nichž byla vražda Chášakdžího nařízena z nejvyšších míst královského dvora. Rijád měl do Istanbulu poslat patnáctičlennou popravčí četu, včetně forenzního experta, který měl s sebou pilu na kosti. Chášakdží měl být usmrcen do dvou hodin od svého příchodu na konzulát; jeho tělo bylo následně rozřezáno na kusy a odvezeno v jedné či dvou černých dodávkách se zatemněnými skly. Jeden anonymní zdroj přirovnává incident ke kultovnímu filmu Pulp Fiction. Turecká rozvědka prý dokonce obdržela videonahrávku zachycující Chášakdžího vraždu, avšak zatím ji nezveřejnila.

Proerdoganovská periodika ve středu zveřejnila údajnou totožnost patnácti Saúdů, kteří do Istanbulu přiletěli ve dvou letadlech v den Chášakdžího zmizení a kteří tentýž den odcestovali do Saúdské Arábie přes Káhiru a Dubaj. Mezi těmito osobami mají být tři členové elitní jednotky korunního prince Mohameda bin Salmána a šéf forenzního týmu. Turecká televizní stanice NTV odvysílala také záběry členů údajného komanda smrti pořízené kamerovým systémem.

Informace pocházející od bezpečnostních služeb jednotlivých států, ať už se jedná o nominálně demokratickou zemi či autoritářský režim, jaký panuje i v Turecku, vždy musíme brát s rezervou, pokud nejsou zveřejněny v respektovaných médiích. Ačkoli Erdoganova vláda byla s těmito informacemi seznámena již v sobotu, očividně se zdráhá jít do přímého střetu s Rijádem. Turecko, nacházející se nyní v ekonomické krizi, udržuje s ropnou monarchií přátelské ekonomické vztahy. Jestliže však turecké bezpečnostní orgány a provládní média, vědomy si Erdoganovy zdrženlivosti a choulostivých ekonomických zájmů, přicházejí s tak otřesnými detaily a jednoznačně ukazují prstem na nejvyšší saúdské představitele, nelze tato obvinění brát na lehkou váhu.   

Saúdové samozřejmě všechna obvinění tureckých bezpečnostních služeb vehementně popírají, nicméně jejich obhajoba se až nápadně podobá školáckým výmluvám typu „pes mi sežral domácí úkol“, jak v časopise Foreign Policy trefně poznamenal Steven A. Cook. Rijád tvrdí, že v den, kdy Chášakdží navštívil konzulát, zrovna nefungovaly bezpečnostní kamery. Podle Saúdů novinář konzulát brzy opustil a zmizel neznámo kam. Objevily se i zvěsti, že se zalekl sňatku se svou tureckou snoubenkou. Tato ostentativně vratká obhajoba ale v žádném případě nemůže obstát, neboť Chášakdží by těžko mohl zmizet jak pára nad hrncem. Navíc Rijád měl zvlášť pádné důvody se jej zbavit, neboť Chášakdží působil v prestižním listu a jeho kritické texty byly primárně určeny Američanům, tedy obyvatelům země, jejíž vláda Saúdům prodává zbraně za stovky miliard dolarů a poskytuje jim životně nutnou diplomatickou podporu. Chášakdžího osud patrně zpečetil i fakt, že měl stanout v čele organizace Democracy for the Arab World Now (DAWN), jejímž deklarovaným cílem má být posílení demokratických proudů v arabském světě.

Deník The Washington Post přichází s poněkud odlišnou verzí incidentu, podle níž na novináře saúdský tým na konzulátě už čekal. Americká zpravodajská služba ještě před Chášakdžího zmizením zachytila konverzaci saúdských představitelů, z níž vyplývá, že Saúdové chtěli prominentního novináře unést a vyřídit si s ním účty na domácí půdě. Není však jasné, zda jej chtěli jen uvěznit a vyslýchat, nebo rovnou usmrtit. Ať tak či onak, americký prezident buďto předstírá nevědomost, když tvrdí, že o případu nic neví, anebo ho zpravodajská služba jednoduše ignoruje. To by ale v souvislosti s odhaleními Boba Woodwarda nebylo ničím překvapujícím.

Nabízí se také otázka, zda Trumpův Bílý dům kvůli této kauze přehodnotí nadmíru přátelské vztahy se saúdskou monarchií. Na to však vzhledem k Trumpovu vágnímu postoji k dodržování lidských práv a akcentaci skvělých „dealů“ za miliardy dolarů nelze spoléhat. Nicméně znepokojení nad nekalými praktikami Rijádu vyjadřují také vlivní představitelé Demokratické strany. A pokud demokraté zvítězí v listopadových volbách do Kongresu, mohou na Trumpovu administrativu vyvinout účinný tlak, aby vztahy se Saúdy revidovala.

Ostatně kauza zmizelého novináře bude pravděpodobně hrát důležitou roli v předvolební kampani. Populární vermontský senátor Bernie Sanders ostře kritizuje Trumpův kabinet kvůli jeho nadstandardním vztahům s Rijádem, jejž obviňuje z Chášakždího zmizení či možné vraždy a ničivé intervence v Jemenu. Demokraté nyní mohou poukazovat na Trumpovu zálibu v autoritářských blízkovýchodních režimech, jimž posílá balíky peněz od daňových poplatníků, či na vřelé přátelství jeho zetě Jareda Kushnera se saúdským korunním princem Salmánem. Kritika týkající se americko-saúdského spojenectví přichází dokonce i od vlivných republikánů, kupříkladu od Lindseye Grahama a Marca Rubia, již rovněž vyjadřují hluboké znepokojení nad osudem prominentního novináře.

Celá věc má i pozitivní stránku, neboť kauza Chášakdží nakonec může přispět k ukončení ostudné americké vojenské podpory Rijádu při jeho genocidním tažení v Jemenu, jakož i americké spoluviny na tamní tragédii. A není vyloučeno, že si bezzubé apely Trumpovy administrativy na svědomí Rijádu v listopadu vyžádají svou daň.


Aktualizace: Podle zprávy listu The Washington Post, vycházející z odposlechů amerických zpravodajských služeb, saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán vydal osobně příkaz k tomu, aby byl Džamál Chášakdží vylákán ze Spojených států do Saúdské Arábie, kde měl být uvězněn. Z odposlechů není jasné, zda plán počítal s tím, že novináři bude ublíženo. Nicméně americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Fox News naznačil, že prozatím to vypadá tak, že Saúdové Chášakdžího usmrtili. Někteří američtí senátoři uvedli, že pokud Rijád Chášakdžího připravil o život, bylo by záhodno, aby USA přehodnotily vojenské, politické a ekonomické vztahy se Saúdskou Arábií.

 

 

1
Vytisknout
13374

Diskuse

Obsah vydání | 16. 10. 2018