Jak účinně čelit hrozbě společenského kolapsu?

10. 12. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Žijeme v naprosto unikátní době, kdy se mnohé z přetrvávajících problémů, jimiž se dennodenně zabýváme, stávají ve světle možného společenského rozvratu takřka irelevantními; kolapsu, ke kterému může dojít již v tomto století, jak varuje více než 250 výzkumníků z celé řady vědních oborů. Zajisté, nemůžeme ignorovat běžné „provozní záležitosti“, jako je dění na domácí politické scéně, včetně groteskního úsilí jednoho mesianistického naivy o restart „slušné politiky“, apod., nicméně pokud budeme i nadále prokrastinovat tváří v tvář možné záhubě, vše může být nenávratně ztraceno.

V první řadě je třeba neprodleně a především efektivně čelit postupnému klimatickému rozvratu, což úzce souvisí i s řešením pandemické krize, jak se dočteme v robustní studii publikované v lékařském časopise Lancet. Účinný globální postup proti klimatické krizi a pandemii přitom přináší značné výhody, konkrétně lepší veřejné zdraví, výkonnější ekonomiku a důmyslnější environmentální ochranu. A nejen systematická devastace panenských ekosystémů, ale i tání permafrostu a zvyšování mořské hladiny v důsledku globálního ohřívání významně přispívá ke vzniku a rozmachu smrtících epidemií. 

Jedno je zcela evidentní: pokud budeme i nadále pokračovat v nastalém kurzu, riziko globální katastrofy je víceméně reálnou vizí. Přechod na obnovitelné zdroje sice bude obnášet nejeden problém a zádrhel, nicméně jedině tak se můžeme vyvarovat apokalypsy. Autor globálního zeleného nového údělu ekonom Robert Pollin konstatuje, že dosažení nulových emisí do poloviny století by vyžadovalo investice odpovídající zhruba 2,5 procentům globálního HDP ročně.

Ačkoli zlí jazykové tvrdí, že přechod na zelenou energii dozajista povede k ekonomickému zhroucení a obrovskému lidskému strádání, opak je pravdou. Masivní investice do realizace globálního nového zeleného údělu by se v průběhu času vrátily zpátky, jelikož na celém světě by došlo ke snížení energetických nákladů pro spotřebitele. Vytváření nových pracovních míst a implementace spravedlivých politických strategií k přechodu na obnovitelné zdroje jsou jádrem tohoto ambiciózního projektu. Kupříkladu v Indii by při investicích ve výši dvou procent HDP každý rok po dobu dvaceti let bylo vytvořeno 13 milionů pracovních míst ročně.

Nikdo příčetný snad nepochybuje o tom, že onou příslovečnou žábou na prameni, jež se zuby nehty brání přeměně globálního energetického systému (a tím pádem urychluje smrtící marš k propasti), je korporátní kapitalismus chronicky závislý na dobývání fosilních paliv. Nadnárodní korporace, ať už hovoříme o energetických gigantech, farmaceutických korporacích nebo finančních institucích, mají světové vlády hluboko ve své kapse. Přestože si nyní připomínáme páté výročí ratifikace pařížské klimatické dohody, země G20 jen v rámci programů na ekonomické zotavení od vypuknutí koronavirové pandemie poskytly fosilnímu průmyslu přinejmenším 233 miliard dolarů (nepočítaje v to roční apanáž přesahující půl bilionu dolarů ročně). 

Dokonce i představitelé vědecké obce nyní bez obalu přiznávají, že bezuzdná honba za HDP za cenu světa rozvráceného katastrofickou klimatickou změnou, nedostatkem nerostů a hmot může do poloviny tohoto století rozložit lidskou civilizaci. Podle výzkumníků podporovaných výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizon 2020 kapitalismus tak, jak ho známe, nedokáže podpořit tranzici na čistou energii.

Nabízí se samozřejmě otázka, jak z této šlamastyky ven. Multinacionální koncerny podle mého soudu nakonec pochopí investiční východy zelené agendy (některé z nich už to pochopily), takže s kolapsem kapitalismu nelze v následujících letech počítat. Máme však na výběr: buďto budeme předstírat, že se nic tak dramatického neděje, a budeme i nadále jako somnambulové kráčet vstříc záhubě, anebo ze všech sil budeme volat po přeměně globálního energetického systému, aby existovala reálná možnost k vybudování spravedlivějšího světa bez absurdní koncentrace moci v několika rukou; světa, kde bude méně mizérie, než je tomu dnes. Pokrok totiž spočívá v uskutečňování zdánlivých utopií.

 

 

 

0
Vytisknout
10997

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2020