Čína: Více jak půl milionu lidí zotročeno při sběru bavlny

16. 12. 2020

Více než půl milionu lidí z etnických menšin v Sin-ťiangu bylo přinuceno ke sběru bavlny, v měřítku mnohem větším, než se dosud myslelo, ukázal nový výzkum.

Region produkuje více jak 20 % světové produkce bavlny a 84 % čínské. Avšak podle nové zprávy thinktanku Center for Global Policy existují významné důkazy, že tato produkce je poznamenána porušováním lidských práv, včetně podezření z nucené práce Ujgurů a dalších lidí z prostředí turkických muslimských menšin.

Odhalení přichází v době, kdy Mezinárodní trestní soud oznámil, že nemá jurisdikci nad vyšetřováním podezření ohledně zločinů proti lidskosti a genocidy v Sin-ťiangu.

Spojené státy letos uvalily sankce a omezení na dovoz bavlny od dodavatelů kontrolovaných společností Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) - což je polovojenská produkční entita, která produkuje třetinu čínské bavlny - kvůli ohledům na lidská práva. Avšak podle nové zprávy se obavy týkají celého regionu, nikoliv jen XPCC. Zpráva doporučuje americké vládě rozšířit omezení importu tak, aby pokryla veškerou bavlnu ze Sin-ťiangu, nejen tu produkovanou XPCC.

Zpáva nezávislého výzkumníka Adriana Zenze analyzovala vládní dokumenty a zprávy státních médií, aby zjistila, zda je pravděpodobné, že úřady používají údajně donucovací "programy transferu pracovní síly" k zajištění stovek tisíc sběračů bavlny.

Tyto programy by měly být součástí masivního vládního programu boje s chudobou, ale přibývající důkazy indikují, že se zaměřují na Ujgury a další muslimské menšiny v Sin-ťiangu a vynucují si jejich účast.

I když se mechanizované sklizeň v oblasti spravované XPCC rozšířila na zhruba 83 %, oblasti na jihu provincie Sin-ťiang - které produkují mnohem větší podíl bavlny - zůstávají těžce závislé na ručním sběru. I zatímco počty dělníků přivezených z ostatních provincií během sklizně klesl, zpráva zjistila, že podíl pracovníků z místních etnických menšin se dramaticky zvýšil.

Odhaduje se, že jen ze tří prefektur hustě osídlených menšinami - Aksu, Hotanu a Kašgaru - pochází 570 000 osob a pracovní programy v dalších regionech s etnickými menšinami a prací vězňů zřejmě přinesou další stovky tisíc.

Pracovní programy nejsou tajné; často o nich píšou státní média jako o zářných příkladech vládní pomoci pro miliony chudých lidí, ale tyto články také obsahují známky donucujícího charakteru těchto programů. Převedení pracovníci jsou často vysláni daleko od domova, musejí žít v továrnách a jsou podrobeni ideologickému školení.

Publikace často zmiňují politiku odrazující od "ilegálních náboženských aktivit" a změnu myšlení a chování.

Jedna zpráva státních médií z roku 2019 o programu sběru bavlny vyhlašuje úspěch účastníka, který "postupně překonává nevýhody nedostatku půdy, hluboce zakořeněných myšlenek na lenost, nedostatečnou vnitřní motivaci a nízké povědomí o chození do práce".

Další informuje o potřebě "zbavit se staromódních, zablokovaných, líných myšlenek rolníků a pastevců".

Záříjový Zenzův výzkum, na němž spolupracovala Reuters, zjistil, že úřady v Tibetu masivně rozšiřují program transferu pracovní síly, stanovily kvóty pro přesun statisíců lidí z jejich půdy do zařízení pro pracovní výcvik ve vojenském stylu.

Čínské zacházení s menšinovým obyvatelstvem - včetně masového internování lidí v převýchovných táborech, nucené sterilizace žen, technologického a lidského špehování - analytici označují za kulturní genocidu. Čína obvinění odmítá a tvrdí, že tábory jsou centra pro pracovní výcvik nezbytná pro boj s náboženským extrémismem. V září vláda potvrdila, že takovými centry každoročně projde asi 1,29 milionu lidí.

Vedlo to k mezinárodnímu odsouzení, včetně sankcí a dalších diplomatických opatření proti Číně, která dál popírá, že by udělala něco špatného.

V červenci Ujgurové v exilu předali Mezinárodnímu soudnímu tribunálu (ICC) složku s důkazy s žádostí o vyšetření zločinů proti lidskosti a genocidy v Sin-ťiangu. V pondělí kancelář vyšetřovatelky Fatú Bensúdové prohlásila, že to nemůže provést, protože údajné zločiny se odehrály v Číně, která se nachází mimo jurisdikci ICC.

ICC také nenalezl "základ pro postup" ohledně separátních obvinění z nucených deportací, které podle Ujgurů proběhly do Tádžikistánu a Kambodži. Obě země jsou signatáři mezinárodního paktu o ICC.

Podrobnosti v angličtině: ZDE