Jak poznáte, že ruský prezident říká ptákoviny? Když otevírá ústa

27. 12. 2021 / Karel Dolejší

Francois-Marie Arouet známý spíše pod literárním pseudonymem Voltaire v roce 1731 publikoval spisek Histoire de Charles XII roi de Suede (Historie švédského krále Karla XII.). V kontextu biografie důležitého panovníka se také zmiňuje o Ukrajině za kozáckého hejtmana Ivana Mazepy (1639-1709), což bylo ovšem v době vzniku díla na tehdejší poměry takřka aktuální téma.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem Ukrajinu vynalezl Lenin, a to prý teprve v roce 1922.

Lenin samozřejmě nemohl vynalézt Ukrajinu v roce 1922, jestliže je výslovně zmíněna v textu článku 6 brestlitevské mírové smlouvy z roku 1918 podepsané bolševickou vládou a ještě předtím figurovala v další mezinárodní smlouvě jako subjekt mezinárodního práva.

V hypotetickém případě, že by - jak o tom sní Vladimir Putin - Sovětský svaz nezanikl a v jeho čele by tedy, jak v této zemi bývávalo zvykem, stál dosud žijící Michail Gorbačov, který není původním povoláním agent celý život zvyklý věšet lidem bulíky na nos, ale opravář kombajnů, a jehož matka Maria Pantělejevna Gorbačovová rozená Gopkalová byla Ukrajinka, žádné podobné ptákoviny ohledně ukrajinské historie a státnosti bychom ovšem z Kremlu neslyšeli. Gorbačov by možná spíše vzpomínal na to, jak s matkou v Privolném, kde se narodil, zpívali ukrajinské písně a četli Gogola.

Když už jsme u Gorbačova, ten také již dávno vysvětlil, jak to bylo s údajným "slibem ohledně nerozšiřování NATO na východ".

Kdyby to někomu náhodou nestačilo, poté co Putin na předvánoční čtyřhodinové tiskové konferenci opět zmínil tento nesmysl, přispěchal s osobním svědectvím jeho bývalý premiér Michail Kasjanov.

"Putin řekl, že v NATO slíbili nerozšiřovat se na východ, ale `nakašlali`. Takové sliby Západ nedával ani M. S. Gorbačovovi, ani B. N. Jelcinovi. Vím to z osobních rozhovorů s nimi", napsal Kasjanov.

Putin dále straší "rozmístěním amerických hypersonických střel na Ukrajině", přičemž Spojené státy za prvé na rozdíl od Ruska žádné funkční hypersonické zbraně nemají, za druhé o rozmisťování neexistujících zbraní pochopitelně nebyla nikdy nikde řeč a neexistují žádné takové plány. Všichni američtí vojáci na území Ukrajiny patří k Národní gardě a zdržují se výhradně na jediné základně na západě země. Výjimku představovala jednodenní návštěva malého týmu, který před svátky přijel vyhodnotit možnosti posílení ukrajinské protivzdušné obrany. 

Ovšemže glajchšaltovaná ruské média, kde je každý nezávislý hlas neprodleně označen za "cizího agenta" a pronásledován, si nedovolí rozebírat a kriticky hodnotit nesmyslná tvrzení hlavy státu, třebaže každé z nich lze vyvrátit za pět minut.

Český prezident Miloš Zeman, který nás nyní také obšťastnil vánočním (p)oselstvím, nejenže patří k obdivovatelům Putina a jeho zacházení s žurnalisty, ale také jako on často a rád lže.

Ovšem v České republice zatím máme nezávislá média a nezávislé soudy, takže alespoň v některých nejkřiklavějších případech Zemanových pomluv došlo i na žaloby a rozsudky pro prezidenta nepříznivé.

V Rusku nic podobného nehrozí. Tam si Putin může lhát před televizní kamerou a stovkami novinářů, jako by se nechumelilo.

A v dalším kroku přicházejí západní Putinversteheři ve všech možných politických barvách od hnědé až po krvavě rudou, hovoří o "hlubokých myšlenkách" ruského fýrera a snaží se nás přesvědčit, že ho máme brát vážně a naslouchat tomu, co se nám snaží říci.

Rusko je ovšem v časech nepovedené "digitální revoluce" obzvláště těžce postiženou zemí. Vrstva městských intelektuálů výrazně ovlivněných řeckým racionalismem a západním osvícenstvím tam byla vždy relativně úzká - a nyní se každým rokem zmenšuje o desetitisíce dalších, kteří v podmínkách naprosté beznaděje, politického útlaku a falšování voleb "hlasují nohama".

Většina obyvatelstva byla nejprve cíleně udržována v nevědomosti carským režimem, poté sedm dekád ideologicky manipulována a zastrašována totalitním režimem - a nyní je po necelých třech dekádách relativně liberálních poměrů opět vystavena systematickému ohlupování a cenzuře.

Jestliže poslední české parlamentní volby ukázaly, že naše společnost je rozdělena přibližně na půl mezi příznivce západní orientace a "visegrádského" populismu, ruská je daleko fatálněji rozštěpena na úzkou vrstvu "petrohradské a moskevské kavárny" a "ty ostatní", kteří se samostatně v politice ani v historii nijak zvlášť neorientují.

Naděje na to, že by v nejbližších letech v Rusku převládli nositelé prozápadní osvícenské tradice, pro něž jsou pravda a fakta důležitější než účelově vylhaná agresívní imperiální mytologie, je v danou chvíli za jinak stejných okolností velice, velice nízká.