USA varují Izrael, že musí podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, jinak bude čelit právním krokům

15. 10. 2024

čas čtení 13 minut
OSN konstatuje, že Gaza  čelí nejhoršímu omezení humanitární pomoci od začátku současného konfliktu 7. října 2023

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin  sdělili Izraeli, že musí urychleně podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, aby se vyhnul právním krokům týkajícím se americké vojenské pomoci.

„Píšeme nyní, abychom zdůraznili hluboké znepokojení vlády USA nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a usilujeme o to, aby Vaše vláda tento měsíc podnikla naléhavé a trvalé kroky ke zvrácení této trajektorie,“ napsali v dopise z 13. října svým izraelským protějškům, který zveřejnil reportér Axiosu na Twitteru.

Zdá se, že konfliktem zničené pásmo Gazy čelí nejhorším omezením pomoci od začátku války mezi Izraelem a Hamásem před více než rokem, uvedla v úterý OSN a vyjádřila politování nad obzvláště ničivým dopadem na děti.

„Den za dnem je situace dětí horší než den předtím,“ řekl James Elder, mluvčí dětské agentury OSN UNICEF.

Navzdory zoufalé potřebě zvýšit množství pomoci směřující do Gazy Elder litoval, že se přístup k pomoci zhoršuje. „V srpnu přišlo do pásma Gazy nejméně humanitární pomoci ze všech celých měsíců od vypuknutí války,“ řekl.

V posledním týdnu bylo „několik dní, kdy nebyl povolen příjezd žádných komerčních nákladních vozidel“, dodal Elder.

Izraelská armáda podle úřadu OSN pro lidská práva „zcela odřízla sever Gazy“.

Úřad OSN pro lidská práva v úterý uvedl, že izraelská armáda zřejmě „zcela odřízla severní Gazu od zbytku pásma Gazy“.

„Uprostřed intenzivních pokračujících bojů a příkazů k evakuaci v severní Gaze čelí rodiny nepředstavitelnému strachu, ztrátě blízkých, zmatku a vyčerpání. Lidé musí mít možnost bezpečně uprchnout, aniž by jim hrozilo další nebezpečí,“ uvedl v prohlášení Adrian Zimmerman, vedoucí subdelegace MVČK v Gaze.

„Mnozí, včetně nemocných a postižených, nemohou odejít a zůstávají chráněni podle mezinárodního humanitárního práva, musí být přijata veškerá možná opatření, aby zůstali nezraněni. Každá vysídlená osoba má právo na bezpečný návrat domů,“ dodal.



Spojené království oznámilo sankce proti extremistickým osadnickým skupinám na Západním břehu Jordánu


Ministr zahraničí Spojeného království David Lammy kritizoval „nečinnost izraelské vlády“, která umožňuje „beztrestný rozkvět“ extremistických osadníků na Západním břehu Jordánu, a zároveň oznámil novou vlnu sankcí proti těmto skupinám v reakci na pokračující násilí.

Opatření jsou zaměřena na tři základny a čtyři organizace, které podporují a páchají „ohavné porušování lidských práv“ vůči palestinským komunitám na okupovaném území, uvedl ministr zahraničí.

Mezi osadnické outposty, na které byly v úterý uvaleny sankce, patří outpost Tirzah Valley Farm, outpost Meitarim a outpost Shuvi Eretz.

Čtyřmi organizacemi, na které se opatření zaměřila, jsou Od Yosef Chai Yeshiva, Hashomer Yosh, Torat Lechima a Amana.

Britské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž podrobněji vysvětluje důvody tohoto kroku, který byl podle něj učiněn v reakci na nárůst násilí vůči palestinským komunitám. Očekává se, že toto násilí vyvrcholí v průběhu tohoto měsíce - na začátku sklizně oliv.

Nelegální osadnické základny, na které byly uvaleny sankce - základna Tirzah Valley Farm Outpost, základna Meitarim a základna Shuvi Eretz Outpost - se „podílejí na usnadňování, podněcování, propagaci nebo poskytování podpory činnosti, která představuje závažné porušování práva Palestinců nebýt vystaven krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu,“ uvedlo britské ministerstvo zahraničí.

Poskytlo také podrobnosti o čtyřech organizacích, na které se nyní vztahují sankce.

Od Yosef Chai Yeshiva je náboženská škola usazená v osadě Yitzhar, zatímco Hashomer Yosh je nevládní organizace, která poskytuje dobrovolníky pro nelegální outposty, včetně outpostu Meitarim, na který byly dnes rovněž uvaleny sankce). Meitarim založil extremistický osadník Yinon Levy, na kterého Spojené království v únoru uvalilo sankce.

Torat Lechima je registrovaná izraelská charitativní organizace, o níž bylo zdokumentováno, že poskytuje finanční podporu nelegálním osadnickým outpostům spojeným s násilnými činy proti palestinským komunitám na Západním břehu Jordánu.

Amana dohlíží na zřizování nelegálních outpostů a poskytuje finanční prostředky a další ekonomické zdroje izraelským osadníkům zapojeným do vyhrožování a páchání agresivních a násilných činů vůči palestinským komunitám na Západním břehu Jordánu.

Hussam Abu Safiya, ředitel nemocnice Kamal Adwan, jedné ze tří nemocnic v severní Gaze, uvedl, že se potýkají s vážným nedostatkem potravin, léků a pohonných hmot, což by mohlo brzy ovlivnit pacienty v jejich zařízeních.


„Je zde výrazný nedostatek spotřebního materiálu a zásoby začaly docházet. Dochází mléko a vše, co je k dispozici, se vyčerpává a mohli bychom čelit humanitární katastrofě, která by měla dopad na pacienty v porodnicích a na novorozeneckých odděleních,“ uvedl Abu Safiya ve videu adresovaném mezinárodním skupinám pro pomoc a lidská práva.

V severní části Gazy žije více než polovina z 2,3 milionu obyvatel tohoto území. Podle odhadů OSN zde zůstává přibližně 400 000 lidí.


Irsko nehodlá „čekat“, až zbytek EU přijme opatření proti extremistickým izraelským osadníkům, prohlásil premiér země v souvislosti s rostoucí frustrací v Dublinu a Madridu z vnímané nečinnosti Bruselu.

Cestou na zasedání vlády v Dublinu Simon Harris prohlásil, že Irsko „nehodlá čekat na konsenzus“ v EU, aby přijalo opatření.

Přichází v době, kdy se Irsko nově zabývá dlegislativou,  která by mohla zablokovat dovoz výrobků vyrobených na Izraelem okupovaných územích.

O takových zákonech se uvažovalo v roce 2020, ale má se za to, že po červencovém poradním stanovisku Mezinárodního soudního dvora, podle něhož došlo při okupaci palestinských území k několikanásobnému porušení mezinárodního práva, existuje silnější právní argument.

Španělský premiér Pedro Sanchez vyzval Evropskou komisi, aby „jednou provždy“ reagovala na „formální žádost“ Dublinu a Madridu z února „o pozastavení“ dohody o přidružení k obchodu.


Po setkání s Joem Bidenem ve Washingtonu minulý týden Harris prohlásil, že požádá EU, aby obchodní dohodu přehodnotila, a stěžoval si, že svět nedělá dost pro zastavení lidské katastrofy na Blízkém východě.

„Až se lidé budou ohlížet zpět na tuto dobu v dějinách, bude to okamžik hanby světa, že se neudělalo více pro zastavení války,“ řekl.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při pondělních izraelských úderech v Libanonu zahynulo 41 lidí a 124 jich bylo zraněno.


Izrael je darebácká země. Měl by být vyloučen z OSN

V uplynulém roce Izrael podnikl útoky na řadu zemí a okupovaných území: pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu, Libanon, Sýrii, Jemen a Írán.

Kromě zemí a území se však Izrael zaměřil také na jednu konkrétní organizaci, na kterou podnikl řadu bezprecedentních rétorických a násilných útoků.

Ano, na Organizaci spojených národů. Všichni jsme byli svědky toho, jak Izrael fakticky vyhlásil OSN válku.

Vezměme si záznamy z posledních týdnů a měsíců:

Izraelský premiér, když stál na pódiu Valného shromáždění OSN, odsoudil tento orgán jako „opovrženíhodný“, „dům temnoty“ a „bažinu antisemitské žluči“.

Odstupující izraelský velvyslanec při OSN skartoval výtisk  Charty OSN miniaturní skartovačkou papíru, když rovněž stál na pódiu valného shromáždění, a později prohlásil, že sídlo OSN v New Yorku „by mělo být uzavřeno a vymazáno z povrchu zemského“.

Izraelský ministr zahraničí generálního tajemníka OSN lživě obvinil, že neodsoudil íránské útoky na Izrael, prohlásil ho za „personu non grata v Izraeli“ a oznámil, že mu „zakázal vstup do země“.
Izrael je darebácký stát. Měl by být vyloučen z OSN, píše známý americký komentátor  Mehdi Hasan.

Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že koncem tohoto týdne navštíví Libanon, a prohlásila, že vyhovět jednostrannému požadavku Izraele na stažení mírových sil OSN ze země by bylo „vážnou chybou“.


V projevu v dolní komoře parlamentu řekla, že očekává svou návštěvu Libanonu v pátek, a uvedla, že stažení mise UNIFIL „by bylo vážnou chybou a podkopalo by důvěryhodnost“ OSN.

„Domníváme se, že postoj izraelských sil je zcela neoprávněný,“ řekl Meloni v horní komoře parlamentu a označil ho za ‚hrubé porušení‘ rezoluce OSN, která libanonskou misi pověřila.

V pozdějším projevu v dolní komoře parlamentu řekla: „Domnívám se, že stažen jednotek OSNí na základě jednostranné žádosti Izraele by bylo velkou chybou. Podkopalo by to důvěryhodnost samotné mise, důvěryhodnost OSN.“

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin  sdělili Izraeli, že musí urychleně podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, aby se vyhnul právním krokům zahrnujícím americkou vojenskou pomoc.
„Píšeme nyní, abychom zdůraznili hluboké znepokojení vlády USA nad zhoršující se humanitární situací v Gaze a usilujeme o to, aby vaše vláda tento měsíc podnikla naléhavé a trvalé kroky ke zvrácení této trajektorie,“ napsali v dopise z 13. října svým izraelským protějškům, který zveřejnil reportér Axiosu na Twitteru..

Britský ministr zahraničí David Lammy kritizoval „nečinnost izraelské vlády“ za to, že umožňuje „rozkvět beztrestnosti“ extremistických osadníků na Západním břehu Jordánu, a zároveň oznámil novou vlnu sankcí proti těmto skupinám v reakci na pokračující násilí.
Opatření jsou zaměřena proti třem základnám a čtyřem organizacím, které podporovaly a páchaly „ohavné porušování lidských práv“ proti palestinským komunitám na okupovaném území, uvedl Lammy.

Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že izraelská armáda zřejmě „zcela odřízla severní Gazu od zbytku pásma Gazy“.
„Uprostřed intenzivních pokračujících bojů a příkazů k evakuaci v severní Gaze čelí rodiny nepředstavitelnému strachu, ztrátě blízkých, zmatku a vyčerpání. Lidé musí mít možnost bezpečně uprchnout, aniž by jim hrozilo další nebezpečí,“ uvedl v prohlášení Adrian Zimmerman, vedoucí subdelegace MVČK v Gaze.

Pentagon uvedl, že v pondělí začaly do Izraele přicházet komponenty pro pokročilý protiraketový systém a že podle prohlášení bude v blízké budoucnosti plně funkční.

Útočník v úterý zastřelil izraelského policistu a zranil dalších pět lidí poblíž města Ašdod na jihu země, což policie označila za „teroristický“ útok. Střelec byl zabit při útoku na křižovatce Yavne u dálnice spojující Ašdod s Tel Avivem, uvedly úřady.

Počet mrtvých při izraelských vojenských úderech vzrostl na 50. Podle agentury Reuters izraelské síly v úterý uprostřed prudkých bojů s bojovníky vedenými Hamásem sevřely Džabalíju na severu enklávy.

Palestinští zdravotníci uvedli, že nejméně 17 lidí bylo zabito izraelskou palbou poblíž Al-Falouja v Jabalii, největším z osmi historických uprchlických táborů v Gaze, zatímco 10 dalších bylo zabito v Bani Suhaila ve východní části Chán Júnis na jihu, když izraelská raketa zasáhla dům.

Po izraelském náletu na severolibanonskou vesnici Aitou úřad OSN pro lidská práva uvedl, že obdržel zprávy, že většina z 22 obětí zásahu na tamní budovu byly ženy a děti.

Izraelské vojenské údery zabily nejméně 40 Palestinců v celém pásmu Gazy, když izraelské síly v úterý uprostřed prudkých bojů s bojovníky vedenými Hamásem sevřely Džabalíju na severu enklávy. Palestinští zdravotníci uvedli, že nejméně 11 lidí bylo zabito izraelskou palbou poblíž Al-Falouja v Jabalii, největším z osmi historických uprchlických táborů v Gaze, zatímco 10 dalších bylo zabito v Bani Suhaila ve východní části Chán Júnis na jihu, když izraelská raketa zasáhla dům.

Desetitisíce civilistů jsou  uvězněny v hustě obydlené severní čtvrti Gazy Džabalíja v důsledku nové izraelské vojenské operace, která tam probíhá. Většina z nich trpí otřesnými podmínkami a narůstajícím počtem obětí izraelského ostřelování, bomb a raket.


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1481

Diskuse

Obsah vydání | 17. 10. 2024