Dočasné uvolnění patentů k vakcínám proti covidu je bezesporu krok správným směrem

7. 5. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Přestože americká vláda a Evropská unie vyjádřily podporu dočasnému zrušení patentů k vakcínám proti covidu, kritické hlasy namítají, že tento krok k hladší globální očkovací kampani nepřispěje. Zastánci duševního vlastnictví mají pravdu jen zčásti – jedná se totiž o namáhavý, komplikovaný a především zdlouhavý proces. Kdyby však západní vlády a farmaceutický průmysl kývly na požadavek Indie a Jihoafrické republiky, které vybízely ke zrušení patentových práv už v říjnu loňského roku, tedy dva měsíce před začátkem vakcinační kampaně ve Velké Británii, nemusela by covidová situace nabrat tak děsivých obrátek.

Samotné pozastavení patentů přirozeně nevyřeší takové problémy, jako je nouze o vyškolený personál, nedostatek ingrediencí potřebných k vyrobení očkovacích sér či relativní mezery ve výrobních kapacitách, jak uvádějí stoupenci duševního vlastnictví. Nikdo však nikdy netvrdil, že půjde o snadný proces a že jako mávnutím kouzelné hůlky všechny trable s patogenem zmizí. 

Pakliže bylo lidstvo navzdory dlouhodobému varování epidemiologů pandemií zaskočeno a zprvu bylo nuceno improvizovat, rychlý a efektivní vývoj vakcín proti covidu mělo doprovázet koordinované úsilí o zahájení spravedlivé globální očkovací kampaně. Ano, žijeme ve velmi nedokonalém, ba nehostinném světě, přičemž první apely na dočasné zrušení patentů k očkovacím sérům proti patogenu zazněly teprve v říjnu loňského roku.

Nicméně Spojené státy, Evropská unie a Velká Británie tyto snahy půl roku úspěšně blokovaly a teprve až po ohromném tlaku mezinárodního společenství kývly na dočasné pozastavení patentů. Farmaceutické korporace, jejich lobbisté a s nimi spříznění novináři tento zásadní a potřebný krok zhusta kritizují a poukazují na nejeden zádrhel doprovázející narušení farmaceutického monopolu. S podobnou kritikou přicházejí taktéž představitelé významných evropských zemí, jmenovitě Německa a zčásti i Francie.

Jejich četné výtky se zpravidla týkají technických a logistických obtíží, jež však mohly (a stále mohou) být postupně překonány. Houževnatý odpor „Big Pharma“ vůči sdílení „obchodního tajemství“ s chudšími zeměmi vnímám jako nechutný cynismus, a to za situace, kdy bohaté státy systematicky hromadily vakcíny na úkor rozvojových zemí.

Pakliže vakcíny proti covidu jsou hlavně ve vlastnictví amerických korporací – přičemž vývoj očkovacích sér byl téměř výhradně financován z veřejných prostředků – největší manévrovací prostor, co se sdílení technologií a „obchodního tajemství“ týče, má nyní Bidenova administrativa.

Podle Achala Prabhaly, koordinátora iniciativy AccessIBSA project – jenž volá po snazším přístupu k vakcínám v Brazílii, Indii a Jihoafrické republice – by pak stovky firem po celém světě mohly vyrábět miliardy dávek očkovacích látek. A co je zásadní a neoddiskutovatelné: Bidenův Bílý dům má morální povinnost poskytnout chudším zemím návod k výrobě vakcín, jakož i potřebný biologický materiál. Washington navíc disponuje právní mocí tak učinit.

Prabhala nesouhlasí s námitkami zastánců duševního vlastnictví, podle nichž rozvojový svět postrádá potřebné výrobní kapacity. Kupříkladu v Indii existují stovky výrobců biologického materiálu a léčiv, kteří jsou schopni produkovat vakcíny na bázi technologie mRNA. Výrobní kapacity k produkci očkovacích látek proti covidu podle Prabhaly existují i v dalších zemích, namátkou v Bangladéši, Indonésii, Jihoafrické republice, Ghaně, Turecku, Brazílii, Argentině, Rusku, Číně apod.

 

 

 

0
Vytisknout
5345

Diskuse

Obsah vydání | 11. 5. 2021