Zeman & Zeman, aneb K logice visegrádského populismu

22. 8. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má jasno: Úsilí ministryně spravedlnosti dosazené z iniciativy Miloše Zemana je zaměřeno na personální čistky "neposluchů" v justici ZDE. Česko se tak hrdě řadí pod prapor visegrádské odrůdy politického populismu, která se vyznačuje extrémní nesnášenlivostí vůči nezávislé justici.


Zatímco i ultrapravičák Salvini přinejmenším dosud nezávislost italských soudů formálně ctí, postkomunistický visegrádský prostor poskytuje bohaté příležitosti ke studiu zcela jiného přístupu k justici.

Orbánovské Maďarsko nezávislost justice zlikvidovalo sice důkladně, ale zároveň více méně potichu. Klíčem k pochopení této nenápadnosti je tzv. salámová metoda - postup po malinkých krůčcích, při kterém došlo k úplnému dovršení a zabezpečení exekutivní kontroly nad soudy teprve v loňském roce, a i to ještě s pomocí sofistikovaného obchvatu v podobě dvojkolejnosti soudního systému ZDE. Celkem tak Orbánovi pomalé znásilnění justice zabralo devět let.

To polská vládní strana PiS postupovala mnohem přímočařeji a pokusila se zvládnout vše potřebné za několik málo roků. Avšak již v roce 2015, kdy se do soudců pustila, začal její přístup narážet na odpor v Bruselu, který formálně vede proti Varšavě šetření ve věci porušování pravidel právního státu ZDE.

Nyní je tedy už i Česko na nejlepší cestě do této "vážené" společnosti. Prezident, na nějž připravují ústavní žalobu kvůli osmi kauzám, vnutil premiérovi oslabenému kriminálním vyšetřováním za ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Ta následně zahájila přípravu zákonných změn, jejichž cílem, jak se dalo s jistotou předpokládat, jsou personální čistky v justici a systém exekutivní kontroly nad ní.

Zatíímco na Západě se model nezávislosti justice opravdu velmi vžil - i v zemích s těmi nejdobrodružnějšími politickými tradicemi již funguje přes 70 let a lidovým hrdinou se zde mezitím stal statečný a neúplatný soudce Cattani - v postkomunistickém marasmu je situace dosti odlišná. Nic se tu usadit ani zažít ještě pořádně nestihlo. Zmanipulovat cokoli je o řád snazší než v zemích s jakous takous institucionální stabilitou. Na destabilizaci českého ústavního a politického systému stačil nemrtvý alkoholik zastávající politickou pozici, na níž formálně neměl mít prakticky žádné reálné pravomoci.

Než se ovšem začnou sbíhat čeští strejci a hromadně vysvětlovat, že jinak to prostě nejde ZDE, dovolte prosím jednu poznámku.

Ve skutečnosti nikde nebylo předem napsáno, že to v Česku musí dopadnout právě takhle. Kdyby velké většině spoluobčanů nebylo především dočista jedno, co se v jejich zemi děje, žádné historické determinace by samy pád nezávislosti justice způsobit nedokázaly. S Maďarskem ani Polskem nás totiž nepojí žádné záhadné fatální pouto omezující pohyb kupředu. Pouze nežádoucí politická dispozice.

Budiž řečeno jasně, že jsme s maďarskou a polskou populistickou politikou jednoznačně "spřízněni volbou" - a že tyto Wahlverwandtschaften, na rozdíl od Goethových, není problém definitivně zpřetrhat, až o to jednou bude poněkud více lidí doopravdy stát.

1
Vytisknout
8111

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2019