Stane se Rusko skutečným poraženým v nové americko-čínské studené válce?

6. 5. 2020

čas čtení 6 minut
Ačkoliv Moskva měla v minulosti prospěch z rostoucího napětí mezi Washingtonem a Pekingem, nedávné události hrozí zajít příliš daleko, tvrdí Dimitri Alexander Simes.


Čína se po potlačení studentských protestů v roce 1989 nachází v globální divočině. Násilné potlačení přineslo rozsáhlé odsouzení na Západě a krátce poté Spojené státy a Evropská unie uvalily na Čínu embargo na vývoz zbraní, které dodnes zůstává v platnosti.

V následujících letech Peking nalezl neočekávaného partnera v postkomunistickém Rusku. Kolaps Sovětského svazu finančně zdevastoval ruský zbrojařský průmysl, což ho učinilo velmi ochotným obchodovat s ekonomicky sílící Čínou. Během následující dekády Čína v rámci své snahy o vojenskou modernizaci nakoupila ruské stíhačky a raketové systémy, čímž se stala největším kupcem ruských zbraní.

O více jak třicet let později může nová krize ještě jednou svést Čínu a Rusko dohromady. Objevení nového kmene koronaviru v čínském průmyslovém centru Wu-chanu v posledních několika měsících vyústilo v globální pandemii a ekonomickou depresi, což vyvolalo mezinárodní nevraživost ve vztahu k Číně.

Během nejnovější turbulence se Rusko zařadilo mezi několik málo států, které se postavily za Čínu a proti jejím kritikům. Jak se nynější globální zdravotní krize stále více mění v geopolitickou událost, Moskva a Peking hledají jeden u druhého podporu.

Koronavirová pandemie v posledních měsících poškodila globální obraz Číny, stejně jako její obchodní zájmy v zahraničí. Spojené státy vedly útok proti Pekingu, když Trumpova administrativa obvinila Čínu z epidemie a rostoucí počet senátorů Republikánské strany hrozí přijetím trestající legislativy pro lidové republice. Četné evropské vlády obvinily Čínu z toho, že chce využít krizi k politickým ziskům a poslala jim nefunkční testovací vybavení.

Dokonce několik blízkých čínských partnerů v Africe se pustilo do Pekingu kvůli údajné diskriminaci svých občanů v rámci jejích omezení týkajících se veřejného zdraví.

Několik klíčových asijských ekonomických těžkých vah na druhé straně podniklo kroky ke snížení závislosti na Číně. Japonsko počátkem dubna oznámilo, že nabídne finanční pobídky domácím společnostem, aby přesunuly svou produkci z Číny zpět domů. Indie zavedla nová omezení zahraničních investic, aby předešla "oportunistickému přebírání" svých společností čínskými kupci.

Z tohoto kontextu Rusko vychází jako jeden z mála a navíc nejhlasitější obránce Číny na globální scéně. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odsoudil výzvy, aby Čína zaplatila kompenzace za škody způsobené koronavirovou pandemií jako "nepřijatelné" a šokující: "Stojí mi vlasy na hlavě, když takové věci slyším," prohlásil hlavní ruský diplomat.

Ruský prezident Vladimir Putin podobně během telefonického rozhovoru s čínským protějškem dne 16. dubna odsoudil kritiku, podle níž Čína nejednala dost rychle, aby zadržela pandemii, jako "kontraproduktivní". Ale ruský lídr zašel dokonce ještě o krok dále, když pochválil "konzistentní a efektivní akce" čínských úřadů v boji s virem a prohlásil, že krize posloužila jako "další důkaz zvláštní povahy všestranného rusko-čínského strategického partnerství."

Navíc zatímco jiné země nedávno přerušily ekonomické vazby s Pekingem, Moskva podnikla kroky k jejich posílení. Kreml oznámil, že povolil investice Ruského národního zdravotnického fondu do čínského juanu a čínských státních dluhopisů.

Ruská vláda také pošilhává po nových velkých projektech s Čínou, jakmile pandemie ustoupí, včetně nového plynovodu do Číny a ambiciózní nové železnice, která by propojila přístavy v Arktidě a Indickém oceánu.

Peking ze své strany začal nakupovat více ruské ropy, zatímco globální ceny padají. Čínské importy surové ruské ropy se v březnu meziročně zvýšily o 31 %, oznámila Reuters. Tyto rostoucí nákupy ropy z Číny pomohly ruským ropným společnostem udržet se během poklesu poptávky v Evropě vyvolaného koronavirem.

Čína také zkoumá možnosti dalšího posílení spolupráce s Ruskem. Pokud se vztahy s Washingtonem budou dál zhoršovat, Peking položí ještě větší důraz na rozvoj ekonomických vztahů s Moskvou, předpovídá expert na čínskoruské vztahy z East China Normal University v Šanghaji Sin Čang.

Sin zmínil jednu zvláštní oblast, kde Rusko a Čína pravděpodobně posílí spolupráci, a tou je dedolarizace ekonomiky. Obě země během posledních několika let podnikly některé počáteční kroky ke snížení závislosti na americkém dolaru, ale malý zájem Pekingu na tomto procesu významně zpomalil jeho postup. Rostoucí napětí s USA by to změnilo, říká Sin.

V Moskvě jsou nicméně někteří znepokojeni, že Rusko může z nové americkočínské studené války vyjít jako lúzr. Ačkoliv Rusko mělo v minulosti prospěch z rostoucího napětí mezi Washingtonem a Pekingem, nedávné události hrozí zajít příliš daleko, varuje Dmitrij Suslov, profesor mezinárodních vztahů na Národní výzkumné univerzitě Vysoké školy ekonomické v Moskvě.

"Pokračující intenzifikace americkočínské konfrontace staví Rusko před vážné výzvy, protože čím vážnější se stane měření sil, tím větší bude tlak na Rusko, aby si zvolilo stranu, což je něco, co nechce udělat," řekl Suslov.

Suslov dodal, že stále asertivnější čínská zahraniční politika je pro Moskvu dalším zdrojem znepokojení. Uprostřed koronavirové pandemie Peking začal uplatňovat nový typ "diplomacie vlčího bojovníka", což je přístup, který vedl k tomu, že se mnoho čínských velvyslanců v hostujících zemích dostalo do vážných sporů.

"Mnoha ruským pozorovatelům se zdá, že koronavirus zničil ještě další politicko-psychologické omezení čínské zahraniční politiky - to, které bránilo Číně propagovat se jako model pro jiné a prosazovat se jako globální lídr," dodává Suslov.

Během poslední dekády Rusko i Čína vyzvaly k "principu nevměšování" do vnitřních záležitostí druhých. Jistě, jejich společná averze vůči americkému globálnímu prosazování demokracie oběma zemím sloužilo jako klíčový společný bod. Suslov nicméně varuje, že povzbuzená Čína by mohla nakonec požadovat, aby Rusko následovalo její příklad.

Rusko dosud sledovalo čínský boj proti koronaviru s obdivem. Může příliš mnoho triumfalismu na straně Pekingu hrozit změnou těchto vřelých citů v resentiment?

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7744

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2020