Virus vyslaný jako puma?

6. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 3 minuty
 

Ne, nejde tu o přirovnání k té šelmě, co se od loňského podzimu stále má někde potulovat po severních Čechách! (A že by přesto šlo o nastražené nebezpečí pro tamní obyvatele v lese, když tu ještě nebyla ta epidemie?) Ale jako kdyby ten poslední typ koronaviru, „covid-19“, byl údajně vyroben v nějaké laboratoři a podstrčen ekonomicko-politické konkurenci jako nálož ke kritické zkoušce, zda a jak se s tím vyrovná… (Zde lze ovšem dodat libovolné významné státy do té šalebné hry jako údajného pachatele. Nebudeme pošetile spekulovat.)

Rovněž tu nebudeme dalekosáhle uvažovat o tom, že v té celosvětové soutěži o popularitu vždy se něco může najít, co by mohlo státu nebo politikovi (či političce) ublížit; morálně, politicky, a pak taky ekonomicky. A vymyslí se nějaký blud jako propagandistický tah.

 

Mělo by možná být zrovna tak jasné, že jde-li o zatím neznámý virus, stěží lze přijatelně předvídat jeho možné účinky. Už ovšem chemicky vytvořit takovou látku není běžný úkol, nemající svá možná rizika pro její případné tvůrce. Jde tu přece o desetitisíce molekul, jejichž sřetězení a vlastnosti lze stěží odhadovat. (Genom viru = 30 tisíc funkčně sřetězených molekul.)

Zvažme třeba jen hodně obecně, co zatím nebylo pro současné biochemiky problémem. „Covid-19“ nese své zlověstné poselství jako „genetický kód“ svým RNA (tj. svou ribonukleovou kyselinou). Tato kyselina je obalena v bílkovině. Obě složky mají ochranný obal ve dvou membránách (které jsou ve vodě nerozpustné; jde o tzv. lipidy). Vně tohoto obalu po celé kulovité ploše jsou rozmístěny jakoby hřebíkovité bílkovinné trny s rozšířenou jejich hlavičkou, usnadňující přisátí k vhodnému příštímu nedobrovolnému „hostiteli“. Velikost takového viru může být kolem 120 nanometrů (což převedeno do měřítka o tři řády snad představitelnějšího znamená 120 miliontin milimetru).

Asi by se tu hodilo zmínit se o tom, že v relativně krátkém období „covid-19“ je již třetí pro nás lidi rizikovou variantou koronavirů, které nyní jsou známé „obecně“. Předtím to byly v anglických zkratkách uvedené makromolekuly SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, čili: „soubor závažných akutních příznaků dechové nedostatečnosti“; známý od roku 2002) a MERS (Middle East Respiratory Syndrome, čili: „soubor dechových potíží z Blízkého Východu“; známý od roku 2012). Zatím je známo celkem sedm druhů koronavirů. Všechny byly nejdříve zjištěny jako nákaza u zvířat.

Pokud jde o covid-19, ten se dostal v Číně mezi lidi tak, že Číňané mají v oblibě různá masa z divokých nebo mimo chovy jsoucích zvířat, včetně netopýrů, z nichž mnozí byli koncem minulého roku nakaženi právě covidem-19. Ve Wu-chanu bylo ne zrovna legálně provozované velké tržiště s produkty mimo hygienickou kontrolu, kde koncem loňského roku propukla nákaza, která se dostala málem do celého světa. (To tržiště již neexistuje.)

Kdo si troufne na základě těch výchozích stručných dat tvrdit, že koronavirus covid-19 byl jakobynic vyroben někde v laboratoři? A když začal škodit v Číně, že se mělo takto jednat o útok proti Číně? Nu, a pokud teď mají tolik obětí přímo i na životech Spojené státy, co s tím námětem tajné biologické zbraně uděláme teď? (Epidemie se nedostala pouze tam, kam ji nemohl přenést nakažený člověk, protože tam zrovna neměl cestu.)

0
Vytisknout
7913

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2020