Podzimní vlna úmrtí (1. část)

8. 12. 2020 / David Stein


Na přelomu října a listopadu zemřelo přes 4 tisíce osob za jediný týden, zhruba o 2 tisíce lidí více než dlouhodobý průměr v tomto týdnu. Za celý říjen bylo 'navíc' téměř 5 tisíc úmrtí. Potvrdilo se, že ČR není výjimkou -- jako v mnoha dalších demograficky srovnatelných zemích je i u nás odplatou přírody za liknavost vlády v časech pandemie ohromující počet obětí.

ČSÚ zveřejňuje data úmrtí se značným zpožděním, a proto se teprve nyní můžeme podívat na údaje o zemřelých i na samém konci října. V pondělí oznámil iRozhlas předběžná čísla pro 44. týden.


Úmrtí v září a říjnu

Podívejme se nejdříve na počty úmrtí od začátku září do konce října:




Zde je 36. týden prvním v září a 44. týden posledním v říjnu (26. 10. - 2.11)


V tomto období byl v letech 2015 - 2019 průměrný počet zemřelých 2 038 osob za týden; podívejme se tedy na vzestup  pohledem nad dolní hranici dvou tisíců úmrtí:



Srovnejme nyní vývoj v roce 2020 s předešlými pěti lety:



Všimněme si, že rozptyl v počtu úmrtí v předcházejících letech je zejména ke konci října malý (relativně k současnému vývoji).  Přispívá k tomu zajisté i skutečnost, že v nedávné minulosti nedocházelo na podzim k občasným vlnám zvýšené úmrtnosti (na rozdíl od léta či zimy, kdy do úmrtnosti mohou zasáhnout vlna veder či epidemie chřipky).

V letech 2015 - 2019 navíc není v říjnu patrný výrazně vzestupný směr počtu úmrtí, který by mohl značnou část růstu v letošním roce vysvětlit -- přičemž letošní září začínalo velmi blízko dlouhodobému průměru.


Nadbytky úmrtí

Z výše uvedených důvodů lze považovat rozdíl mezi letošními úmrtími a průměrem let 2015-2019 za hrubý odhad nadbytku úmrtí, který nastal při nástupu podzimní epidemické vlny.

Porovnejme tedy podzimní vývoj s křivkou průměrného počtu úmrtí 2015 - 2019:



Vidíme, že v říjnu bylo téměř 5 tisíc úmrtí takříkajíc navíc:




Otevření škol


Ke konci září je viditelná menší vlnka úmrtí, ta je ovšem viditelná i v průměrech úmrtí z minulých let:


Je možné, že otevření škol souvisí se šířením nákaz mezi dětmi a z dětí pak do rodin, ovšem přispívají určitě i návraty dospělých z dovolených, občas přivlečenými virózami, a přeplněná MHD nejen školáky.

V minulosti šlo o pouze mírná zvýšení úmrtnosti a i letošní vyšší ale rychlejší vlnka je nesrovnatelně menší, než co následovalo.  Stagnace úmrtí ve 40. týdnu roku 2020 navíc napovídá, že otevření škol samo o sobě mohutnou vlnu úmrtí v říjnu nevyvolalo, pouze k ní přispělo.


Vlny chřipky


V předchozí dekádě byl nejvyšší počet úmrtí v ročním týdnu téměř 3 tisíce v březnu 2018.  Šlo o chřipkovou epidemii, která souvisela s největší vlnou úmrtí v letech 2011-2019.

Podívejme se na tuto vlnu z pohledu současné vlny úmrtí:


Jak je vidět, byla letošní vlna na přelomu října a listopadu již mnohem vyšší, než vrchol chřipkové epidemie na začátku března 2018. Přitom není zřejmé, zda 45. týden letošního roku nepřinese ještě vyšší počty zemřelých, a epidemie bohužel ustupuje pomaleji, než nastoupila -- na rozdíl od chřipkové vlny roku 2018.  Navíc v zimě se i bez epidemií chřipky umírá v průměru více, než na podzim, což může souviset i se šíření dalších virů či následky mrazů na zdraví.

Současná vlna tedy přinese celkově několikanásobek úmrtí největší chřipkové vlny předchozího desetiletí.

Zde je třeba zdůraznit, že tyto dvě vlny nelze srovnávat za účelem porovnávání nebezpečnosti nemoci COVID a chřipky.  

Současná vlna je totiž omezena nejpřísnějšími protiepidemickými opatřeními za posledních sto let.  

Porovnávat nebezpečnost nemoci COVID a běžné chřipky dle počtu mrtvých je tedy trochu jako porovnávat počty obětí lvů v zoologických zahradách s počty obětí volně žijících medvědů. Kdyby lvi v klecích zabili 'jen' 3x více chovatelů, než medvědi myslivců, tak by to nebyl zrovna duchaplný argument pro propuštění lvů na svobodu.  

Podobně i s nemocí COVID: bez protiepidemických opatřeních by byla vlna úmrtí mnohem horší.

Ve druhé části série článků se podíváme na věkovou strukturu zemřelých a ve třetí části prozkoumáme souvislost vlny s nemocí COVID.


Poznámky


Data úmrtí zveřejněná ČSÚ se pak ještě několik týdnů o něco zvyšují. Konečné počty zemřelých budou tedy ještě o něco vyšší.

Předběžná data pro 44. týden byla zveřejněna v článku Dvakrát víc mrtvých, než je obvyklé na iRozhlas.



Průměry úmrtí 2011-2019 či 2005-2019 jsou nižší (počet obyvatelstva pomalu ale přeci jen stoupá) -- proto raději používám pouze průměr 2015-2019.

ČSÚ nabízí data týdenních úmrtí od roku 2011, podívejme se tedy v každém týdnu i na nejnižší a nejvyšší počty úmrtí za období 2011 - 2019:


I zde je vidět, že rozptyl dat a případná role "šumu" v nich je z pohledu roku 2020 zcela zanedbatelná -- i v případě, že přičteme k maximu 44. týdne maximální rozptyl (max - min), tak máme stále blízko 2 tisíc úmrtí navíc.
 
Samozřejmě je třeba mít na paměti, že tento článek je určen pro široký okruh čtenářů -- proto se zde nepokoušíme o žádné závěry, které by závisely na více než jen hrubých odhadech, kdy na +- 10% odchylce nezáleží.
 

1
Vytisknout
4651

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2020