Putin nadále řinčí šavlí, přitom však zorganizoval televizní divadýlko o deeskalaci

15. 2. 2022

čas čtení 4 minuty
V pondělí Putin v rámci neobvyklé hry pozval do Kremlu svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova a ministra obrany Sergeje Šojgua, aby před kamerami podle pečlivě napsaného scénáře diskutovali o tom, jak to všechno probíhá.

"Již vícekrát jsme řekli, že varujeme před nekonečnými rozhovory o otázkách, které je třeba vyřešit dnes," řekl Lavrov a zopakoval varování, že Rusko se nenechá odbýt. "Ale přesto bych asi jako ministr zahraničí měl říci, že šance vždy existuje." Putinovi doporučil, aby pokračoval v rozhovorech se Západem.

 
Podobně Šojgu Putinovi sdělil, že řada vojenských cvičení "končí", což signalizuje, že Rusko by mohlo brzy stáhnout část svých těžkých zbraní. "Shrnutí schůzky Putina se Šojguem: cvičení končí, všichni se vracejí domů, Rusko nebude mít novou válku s Ukrajinou," napsal po schůzce jeden z reportérů v Kremlu.

Realita na místě však tak povzbudivá není. Údaje z otevřených zdrojů nadále ukazují, že se letadla a vrtulníky rozmísťují v blízkosti hranic a tanky a dělostřelectvo opouštějí místa soustředění na pozicích, kde by byly připraveny k útoku. A velká část výzbroje, kterou Kreml umístil u ukrajinských hranic, se oficiálně žádného cvičení neúčastní.

Přesto byly televizní schůzky s jeho nejvyššími představiteli neobvyklým přikývnutím směrem k deeskalaci pro Putina, který veřejnosti o této krizi vysvětlil ohledně svých postojů jen málo a zdá se, že je při svém rozhodování izolován dokonce i od svých vlastních ministrů.

V Kremlu byli Lavrov i Šojgu nuceni sedět na konci dlouhého konferenčního stolu, což je součástí drakonických protiuprchlických opatření, která Kreml v posledních měsících používá (včetně návštěvy Emmanuela Macrona při jednání minulý týden). Vše nasvědčovalo tomu, že se jednalo o formální setkání s Lavrovem a Šojguem určené spíše pro televizní kamery než o skutečné konzultace.

Načasování se shoduje s tím, před čím západní představitelé varovali, že se jedná o klíčový týden na ukrajinské hranici, kdy je Rusko připraveno "kdykoli" zahájit útočné operace.

Americká média informovala, že Joe Biden sdělil spojencům v NATO, že Rusko může zahájit útok počínaje středou, ačkoli tvrdil, že Putin zatím rozkaz nevydal. (Ruská média tato tvrzení zesměšnila, stejně jako tvrzení USA, že Kreml měl v plánu nastolit okupační vládu a natočit propagandistické video o útoku pod "falešnou vlajkou" jako casus belli).

Pokud se Rusko připravuje na velkou válku, nezdá se, že by na ni připravovalo i vlastní veřejnost. Aktuální informace o Ukrajině často běží uprostřed zpravodajských relací a většina médií nešíří hysterické, nacionalistické pořady, které dominovaly rozhlasovým vlnám v roce 2014 před anexí Krymu.

Existují však výjimky. Margarita Simonyanová, fundamentalistická šéfka televize Russia Today, pravidelně obhajuje intervenci a anexi Ruskem ovládaných separatistických oblastí. "Rusko nemůže tuto válku nezastavit," řekla během celostátně vysílaného televizního programu. "Na co čekáme? Až tam budou koncentrační tábory? Až začnou plynovat vlastní obyvatelstvo?" dodala.

Nálada v Kyjevě je klidná a bez paniky. Západní spojenci v čele se Spojenými státy však stáhli své diplomatické pracovníky, vyzvali své občany k odjezdu a některé letecké společnosti uvedly, že kvůli možnému nebezpečí přestanou nad Ukrajinou  létat. Kyjev byl nucen spustit pojistný fond ve výši 600 milionů dolarů, aby zajistil pokračování letecké dopravy do země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další ukrajinští představitelé varovali, že klíčovým cílem ruského posilování armády na hranicích je podnítit vnitřní napětí, vyvinout tlak na ekonomiku a přesvědčit Ukrajinu o její nejisté situaci.

Ruský ekonomický deník Kommersant v pondělí uvedl, že poslední tři měsíce "diplomatického a bezpečnostního tlaku" přinesly určitý "prospěch": zvýšený tlak na Ukrajinu ze strany Západu kvůli minským dohodám, uznání ochoty Ruska bojovat proti případnému budoucímu rozšiřování NATO a frontu vrcholných západních politiků, kteří se chtějí setkat a hovořit s Putinem.

Tlak však "měl i řadu negativních dopadů", dodal deník s tím, že zatímco klady existují "pouze na papíře", negativní dopady se již staly realitou.

Ty zahrnují oživení NATO s rozmístěním amerických a dalších jednotek ve východní Evropě a také přímé dodávky zbraní na Ukrajinu, jako jsou tisíce protitankových raket dodaných Velkou Británií.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 
 

1
Vytisknout
6899

Diskuse

Obsah vydání | 17. 2. 2022