Polská PiS opět triumfovala. Fúzí pravicové a levicové agendy

16. 10. 2019

Polská vládní strana Právo a spravedlnost kombinuje štědrou politiku welfare state se sociálním konzervatismem, což jí přineslo další rozhodné vítězství, napsala Anabelle Chapmanová.

Pokud jde o stát experimentující s novými formami sociálních výdajů, nemusíte chodit dál než do Polska. Od příchodu k moci v roce 2015 strana PiS buduje to, co sedmdesátiletý lídr Jaroslaw Kacziński označuje za "polskou verzi welfare state". Jeho administrativa ale patří také k nejkonzervativnějším vládám v Evropě, pokud jde o sociální témata jako rovnost LGBT menšin nebo právo na potrat. PiS si pohodlně zajistila druhý vládní termín ve volbách z 13. října.

PiS získala 43,8 % hlasů, což ji umisťuje daleko před centristickou opozici vedenou Občanskou platformou, která (jako celá koalice - pozn. BL) získala 27,2 %. Levicová aliance skončila na 12,5 % následovaná agrárnickou a křesťansky demokratickou Polskou koalicí (8,6 %) a krajně pravicovou Konfederací (6,8 %). Tyto výsledky naznačují, že PiS si udrží absolutní většinu v Sejmu.

Pozn. red.: Jiní pozorovatelé poukazují na to, že strana PiS neovládla horní komoru parlamentu, což znamená, že nebude pro ni tak lehké prosazovat své zákony jako dosud. ZDE  Jak je zjevné z tohoto obrázku, PiS nebude mít v Senátu většinu:

Jak je vidět z této mapky (modrá barva jsou volební okrsky, kde vyhrála PiS) opozice zvítězila především v těch volebních okrscích, které NEBYLY ovládány Ruskem, a má v Senátu většinu ZDE:



PiS je jako brexit: Polarizuje. Na jedné straně byla široce kritizována za iliberální směřování: Úsilí kontrolovat televizi a soudy se ukázaly jako obzvlášť kontroverzní. Na druhé straně úspěšně vyhověla náladě v Polsku, zejména mezi voliči mimo velká města jako Varšava, Vratislav a Gdańsk, kteří se cítí odcizeni vůči ekonomickým, sociálním a kulturním změnám od zhroucení komunismu.

Ačkoliv je strana často označována za "pravicovou", PiS prosazuje ekonomické ideje obyčejně spojované s levicí, jako je státní intervencionismus a vysoké sociální výdaje. Její vlajkovou lodí je měsíční dávka 500 zlotých na dítě, původně počínaje druhým, s výjimkou rodin s nízkými příjmy. Před volbami rozšířila politiku na všechny děti a přidala další opatření, včetně jednorázového bonusu 1 100 zlotých pro penzisty, odpuštění daně z příjmu pro dělníkdy do věku 26 let a zvýšení minimální mzdy z 2 250 zlotých na 4 000 od konce roku 2023. To znamená růst o 78 %.

Tuto politiku doprovázejí výrazné výdaje. Vláda odhaduje, že budou stát 30-40 miliard zlotých ročně, což má být pokryto zlepšeným výběrem daní a omezením administrativních výdajů. Pomohou však také udržet ekonomický růst.

S ohledem na polskou poválečnou zkušenost se PiS vyhýbá slovu "socialismus" a místo toho hovoří o "solidaritě" a reformě kapitalismu s cílem poskytnout lidem lepší záchrannou síť.

PiS spojila tento ekonomický intervencionismus s pravicovou sociální politikou. V roce 2015 oslovila voliče tím, že se prezentovala jako jediná strana, která ochrání Polsko před uprchlíky ze Severní Afriky a Blízkého východu, které představuje coby bezpečnostní hrozbu. Letos se jejím terčem stala LGBT komunita. S podporou katolické církve vede PiS kampaň prezentující gaye a lesby jako hrozbu rodině, zejména dětem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2070

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2019