Jak je možné, že se tohle v ČR děje?

V červnu 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 60 278.65 Kč,  výdaje byly 61 73150  Kč.

Děkujeme mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, z předběžného přehledu za červenec 2020 vyplývá, že finanční podpora v létě docela podstatně poklesla.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Vláda stáhla z pondělního programu Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, kterou v pátek slíbil projednat premiér a předseda Rady vlády pro rovnost žen a mužů.

Pozn. red.: Istanbulská konvence se o právech homosexuálů vůbec nezmiňuje. Viz Informace pro polskou vládu: násilí proti ženám není "tradiční hodnota".

„Vláda stáhla kalhoty před brodem,“ říká Marta Smolíková, nová předsedkyně České ženské lobby. „Úmluvou by vláda i parlament měly deklarovat, že násilí na ženách a domácí násilí je v naší společnosti nepřípustné. Namísto soucitu s obětmi a potřeby jim zajistit účinnou pomoc však vyvolává v našich politicích, a bohužel  i političkách, spíše strach z klerokonzervativců, kteří varují před zahraničním tlakem na změnu našeho hodnotového rámce a ztrátou tradiční role mužů a žen,“ dodává.  

Už celé dva měsíce demonstranti v ulicích amerického Portlandu protestují proti policejní brutalitě, rasismu a proti nasazení federálních jednotek ve městě. Federální agenti po lidech střílejí slzný plyn a používají další „méně smrtících zbraně“, aby rozehnali dav před federální soudní budovou, která se stala středobodem nočních protestů.

Městská rada v Portlandu jednomyslně hlasovala proti spolupráci portlandského policejního sboru s federálními sílami. Federální úřady mezitím hlásí, že od začátku jejich působení v Portlandu bylo zadrženo nebo zatčeno 60 lidí. Oregonští kongresmani Earl Blumenauer a Suzanne Bonamici a asi dvanáct dalších zákonodárců požaduje rezignaci šéfa ministerstva vnitřní bezpečnosti Chada Wolfa kvůli tomu, jak se k probíhajícím protestům postavil, informuje web Democracy Now!

Kterak v zájmu upevňování korporátního vlivu přituhuje infantilizace české společnosti a veřejného diskursu o minulosti

V polovině července uveřejnil Deník N text o financování nákupu CME (mediální společnost provozující televizní stanice v Bulharsku, Česku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku) skupinou PPF, či modernizace slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice skupinou EPH (ZDE).

Na financování obou projektů se podílí bývalá banka RVHP, tedy Mezinárodní investiční banka, ve které je Ruská federace se 47,63% největším podílníkem. Pro srovnání, tak Česko se svým podílem ve výši 9,64% se řadí na čtvrtou příčku (viz. například web MFČR).

Jiří Paroubek se vrací do ČSSD, má být poradcem šéfa strany Jana Hamáčka. Což o to, Jiří Paroubek nepochybně byl českým politickým gigantem, který získal ve sněmovních volbách 2006 přes 32 procent hlasů. Je to už 14 let.

Pak z ČSSD odešel, založil si vlastní politickou stranu, národně socialistickou, a ve volbách, žádných, nikdy už neuspěl. V roce 2018 zkoušel kandidovat do Senátu v obvodu Ostrava-město. Chtěl tehdy kandidovat za ČSSD, ale ta ho nechtěla. Nakonec do toho šel sám a se ziskem 6,9% skončil na krásném sedmém místě.

Až v samotném závěru debaty na DVTV s Michalem Klímou se děkan Filosofické fakulty strefil do černého a vystoupil z defenzivní pozice. Když mu Daniela Drtinová předhodila twitterový výrok pana Kalouska, že prý bolševickou slinou špiní pověst Filosofické fakulty, centra svobodného bádání a obhajoby svobody jednotlivce, Michal Pullmann snad nemohl reagovat lépe, když tento slovník Miroslava Kalouska označil za slovník stalinský.

Pullmannův zpětný úder – jinak známý především z bojových umění – se nesnažil pacifisticky zadržovat agresivitu útočníka, nýbrž humanisticky obrátit útočnou energii agresora proti němu samému a přemoci ho tak jeho vlastní silou.

PRAHA (26. července 2020) – Na Malostranském náměstí v Praze proběhne v neděli 26. července mezi 14:00 – 18:00 demonstrace, která má upozornit na to, že  řešení nabízená vládou ČR pro ozdravení české krajiny a boj se změnou klimatu jsou nedostatečná, neefektivní, nebo dokonce škodlivá. Demonstraci organizuje české klimatické hnutí ve spolupráci s ostatními aktéry občanské společnosti a klimatickou změnou nejvíce postiženými skupinami. Těmi jsou především lidé pracující v zemědělství, zahrádkáři, hasiči, nebo též celé obce a jejich starostové a starostky, či občané čelící nesmyslným projektům prosazovaným vládou ČR v reakci na řešení klimatické krize.

Demonstrace bude zahájena vystoupením zástupců obyvatel, kteří již dnes čelí dopadům měnícího se klimatu, nebo se potýkají s nežádoucími kroky české vlády v jejím neefektivním boji s klimatickou změnou. Následovat bude průvod Prahou směrem k ostrovu Štvanice, kde demonstrace skončí závěrečným programem.

Cílem demonstrace je dosažení následujících požadavků od vlády ČR:

Nedělejme si předběžně těžkou hlavu z toho, co asi ideově je v české politice „pravice“. (Aniž jí kvůli znovu nežádoucně bobtnajícímu koronaviru teď obrazně svou ruku naléhavě podáme a pak solidárně stiskneme, že?) Ono se to s tím „nasměrováním“ postupně rozmanitě měnilo (a mění). Nikoli vždy nutně sociálním zakotvením nebo vyhlašovanými programovými idejemi. Vizme též mj.: Odvěká polarita mezi námi stále vězí, i když rozmanitě ředěná a filtrovaná

Takže může se potom jednat především spíše o čísílka pod záhlavím jednotlivých rubrik závažných jejich a dalších – pak i konkurenčních – reprezentantů než o jejích historicky charakteristické ideové vyznání a sociální podhoubí.

(Vše je hned jednodušší a okamžitě „průhlednější“; ale i „řešitelnější“, že?) 

V posledním svém příspěvku do BListů jsem „nakousl“ jako téma onu nemálo odvěkou „polaritu“ vzájemně mezi námi lidmi (ale i mezi lidmi a zvířaty, třeba proslule u Descarta, když zvířata odsoudil k tomu, aby byla „bez duše“; nebo mezi námi a „protinožci“, když Země byla našimi ne příliš vzdálenými předky vnímána jako deska na mořské hladině; nemluvě od poměrně nedávného času o nás lidech vzhledem k „mimozemšťanům“, kteří pro mnohé mezi námi pohostinsky údajně postavili třeba egyptské pyramidy a následně „odfrčeli“ kamsi zpět „domů“). Viz v BListech předchozí příspěvek téhož autora: Nejdřív předběžně k odvěké polaritě mezi námi lidmi

 (Společný jmenovatel je taky „jistá“ perspektiva, viďte?)

Každý o tématu SARS-CoV-2 přemýšlí po svém, tudíž se může domudrovat závěrů a následných zvěstí nejen relevantních ale i velmi hloupých. Co by ale mělo být právě teď jedním ze základních cílů našich veřejných složek (zejména státu) v pasování se s touto globální pandemií? 

Nedokážu si představit, že rozumní lidé, rozhodující o životě ostatních, by neměli za cíl dožití většiny populace do období funkční vakcíny ve zdraví; a to zejména proto, že dle dostupné literatury nikdo nikomu nemůže zaručit, že po průchodu onemocněním COVID-19 nebude mít nějaké trvalé následky, jejichž možná variabilita se zdá být značná. Stále slyšíme o mírném průběhu nemoci v našich podmínkách, ale existuje zatím velmi málo veřejných informací o případných trvalých následcích nebo případném dlouhodobějším průběhu onemocnění.

Nedávná tragická nehoda dvou vlaků opět obnažila dlouhodobý systémový problém.

Následné reakce vedení a lidí z oboru dobře ilustrují, jak funguje zvůle moci, prostoupená celou naší společností. Vedení, jako obvykle, používá logický klam „jen jedno shnilé jablko v sadu“, tváří se, že je všechno v pořádku a chybu udělal člověk, jehož potrestáním je vše vyřešeno, a můžeme jet v klidu dál.

Takto se se hájí status quo. Realita versus systém, kdy je vždy do nějaké míry vinen systém, ve smyslu soustavy podmínek a pravidel versus Systém, který tvrdí, že za to vždy a výhradně může jen selhavší lidský faktor. Že selhání lidského faktoru lze vhodnými opatřeními vždy zvýšit nebo snížit, se obvykle nepřiznává.

Demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů schválila vojenský balíček ve výši 740 miliard dolarů – o dvě miliardy dolarů více než v loňském roce. Skupina protiválečných demokratů usilovala o desetiprocentní snížení rozpočtu Pentagonu, avšak 139 demokratických zákonodárců se připojilo k jejich republikánským kolegům, aby tento návrh smetli ze stolu.

Více než stovka demokratických zákonodárců se ve Sněmovně reprezentantů připojila k republikánům, aby společně zamítli návrh, který počítá se stažením amerických vojsk z Afghánistánu.

Členka Kongresu Ilhan Omar, která návrh předložila, na Twitteru hlasování kritizovala: „Kongres není ani po 20 letech ochoten podpořit stažení našich vojsk z Afghánistánu. Nekonečné války i nadále ničí lidské životy. Už dávno jsme tuto válku měli ukončit. “

Republikány ovládaný Senát odmítl snahy demokratů i republikánů o omezení transferu vojenského vybavení, včetně slzného plynu, granátometů a ozbrojených dronů, lokálním policejním sborům.

Původní text v angličtině ZDE

List New York Times 26. června napsal, že Rusko loni vyplácelo Tálibánu finanční odměny za zabíjení amerických vojáků v Afghánistánu. Celá záležitost se však rychle vyjasnila.

Zatímco armáda tato obvinění vyšetřuje, šéf sboru náčelníků štábů Mark Miley tvrdí, že neexistuje důkaz o tom, že by ruské pletichy vedly k úmrtím amerických vojáků. Národní bezpečnostní agentura (NSA) konstatuje, že neobjevila žádnou zpravodajskou komunikaci, která by toto obvinění podporovala, píše na webu Informed Comment novinář Reese Erlich.

Těžce ozbrojení federální agenti bez jmenovek provádějí noční útoky proti antirasistickým demonstrantům v Portlandu (Oregon). Federální síly zatýkaly lidi na ulici, které pak odvlekly do neoznačených dodávek, což vyvolalo rozsáhlé pobouření. „To, čeho jsme byli svědky, je neustále narůstající násilí proti demonstrantům,“ říká afroamerická aktivistka z Portlandu Lilith Sinclair v pořadu Democracy Now!

Dočasný odklad anexe části okupovaného Západního břehu je výsledkem neshod na izraelské politické scéně, jakož i varování těch, kdo s tímto protiprávním krokem nesouhlasí. Panují obavy, že Izrael bude ještě intenzivněji chápán jako stát praktikující apartheid. A případná anexe by skutečně byla považována za apartheid v izraelském stylu, píše na webu middleeastmonitor.com Adnan Abu Amer.

Digitální prostor, tento největší, epochální vynález lidstva, zrušil mnoho doposud funkčních adaptačních řešení. Nevíme si s tím rady. V nouzi předstíráme před nastupujícími generacemi, že řešením pro budoucnost je návrat do minulosti.

S cílem nasytit rostoucí populaci se podařilo vytvořit technologie k průmyslovému zpracování a uchovávání potravin. Jenže jednoduchý snadný přístup k energeticky bohatým potravinám vede k pandemii obezity.  Abychom se ochránili před smrtícími infekcemi, vynalezli jsme antibiotika. Důsledkem je ovšem nárůst nemocí způsobených poruchami imunity a vznik rezistentních bakterií. Internet představuje epochální průnik v přenosu informací a komunikačním propojení světa, jenže dopady masového rozšíření a užívání vedou rychlostí skutečně digitální k masovému rozšíření psychických problémů a narušení společenské soudržnosti. A to jsme teprve na začátku digitální transformace, jak uvádějí v úvodu ke své knize Ingenious: The Unintended Consequences of Human Innovation (Důmysl: Nezamýšlené důsledky lidské inovace) autoři Peter Gluckman a Mark Hanson.

Pobouření, které vyvolala moderním výzkumem podložená stanoviska děkana Filozofické fakulty Michala Pullmanna o demokratických (či participativních) prvcích komunistického režimu, jsou neklamným znamením toho, že laciný antikomunismus v české kotlině zdaleka neřekl své poslední slovo. A třebaže má rigidní pohled na ultimátní zlo symbolizované komunistickým režimem trhliny od samého počátku, jeho nepříliš důvtipní zastánci si svou svatou krávu i po dlouhých třiceti letech brání zuby nehty. Pokud si ale poslechneme Pullmannovy názory, prezentované v DVTV a na ČRo Plus, zjistíme, že historik ani v nejmenším nezpochybňuje zločinné aspekty minulého režimu ani jeho autoritářskou povahu (ba naopak); pouze veřejnost seznamuje s aktuálními poznatky historického bádání.

V pátek 17. července 2020 byl celý výtisk Deníku N věnován tématu sexuálního obtěžování a dalšímu genderově podmíněnému útisku. A to jejich kritice a hledáním východisek. Pod názvem „Promluvily jsme“ bylo zveřejněno 35 osobních výpovědí českých žen, které se přestaly bát veřejně sdílet své negativní životní zážitky. Výpovědi jsou dostupné i online (https://denikn.cz/399571/promluvily-jsme-petatricet-zen-popisuje-svou-zkusenost-se-sexualnim-obtezovanim/?ref=tit). Jde o publikační čin v naší společnosti průlomový. Jinými slovy, to tady ještě nebylo.