Koronavirus s námi bude už navždy. Tato epidemie nikdy neskončí

22. 7. 2020

čas čtení 5 minut

My se už nikdy nebudeme moci vrátit do situace, jaká byla v roce 2019


Profesor Sir John Bell, Regius Profesor lékařství na Oxfordské univerzitě v úterý v Dolní sněmovně:

Lidi si myslí, vznikne vakcína, a tím pádem bude problém koronaviru vyřešen. Realitou je, že tento patogen už s námi bude navždycky. Nezmizí. Existuje ho po světě už tolik, že se nám ho nikdy nepodaří zlikvidovat. I kdybychom úplně sterilizovali obyvatelstvo, je velmi nepravděpodobné, že bychom kdy tuto nemoc eliminovali. Uvědomte si, kolik problémů měli, když se snažili například eliminovat obrnu. Ten program likvidace obrny trvá už padesát let a stále ještě není úspěšný. Takže pandemie koronaviru bude sílit a slábnout, v zimě bude toho viru vždycky hodně, je nepravděpodobné, že vakcína bude mít trvalý dopad, který by trval dlouhou dobu, takže budeme muset mít neustále opakovaný cyklus očkování a pak další epidemie, další očkování, a tak dále. Takže představa, že se nám koronavirus podaří zlikvidovat ve všech populacích, to není realistické. Bude s námi pořád. Je to, jako když jsme zažili první velkou epidemii chřipky. Což bylo velmi dávno. Tento virus bude v lidské populaci přítomen velmi dlouho.

Moderátor pořadu BBC "PM", úterý v podvečer:

 
Novinářka, která se věnuje vědeckým tématům, Laurie Garrett, získala Pullitzerovu cenu za své články o epidemii eboly v roce 1995. Je autorkou knihy The Coming Plage, Přicházející mor. Co si máme myslet o tom, co nám říká John Bell, a o tom, jak bude život vypadat, já nevím, za dva, tři, deset let?

Laurie Garrett: Myslím, že Sir John to říká zcela přesně. Předpovídala jsem letos v únoru, že v nejlepším případě, pokud budeme mít účinnou vakcínu, budeme stále čelit tvrdým karanténám a ekonomické katastrofě nejméně po dobu 36 měsíců. To byla má nejoptimističtější předpověď. A já také jsem už tehdy varovala, že jestliže nepodnikneme v únoru, v březnu, v dubnu, razantní akce, virus nad námi získá vrch a stane se endemickým. V jedné zemi po druhé. To znamená, jak říká Sir John Bell, ten virus bude mezi námi pořád přítomen. A my budeme tomu viru neustále vystavováni znovu a znovu. Existují dva opravdu základní problémy ohledně té vlny zpráv o přípravě vakcín. Prvním problémem je, že všechny ty vakcíny používají různé metody pro měření, jak efektivní ta vakcína je. Takže se ty vakcíny nedají srovnávat. A druhým problémem je, že nikdo nebyl očkován po dobu delší než jen několik týdnů, takže my vůbec netušíme, jak dlouho ta imunita potrvá.

Moderátor: Tak zaprvé: Jestliže budeme žít ve světě, kde všichni budou muset být každých šest týdnů očkováni, aby mohli žít normálním životem, nevytvoříme prostě takový svět, kde budeme všichni opakovaně očkováni? Když to máme srovnat s poklesem HDP o 20 procent, což jsme už utrpěli, nezdálo by se to jako rozumný projekt?

Laurie Garrett: No, skáčete kupředu k předpokladu, že my takovou vakcínu budeme mít a že takové očkování bude možné. Že se virus nepozmění, že nedojde k virové evoluci, a tak dál. Tolik věcí je na tom neznámých. Reálnou odpovědí je: My se už nikdy nebudeme moci vrátit do situace, jaká byla v roce 2019. Ekonomika se do té doby nevrátí, a způsob, jakým my všichni žijeme na této planetě, se nevrátí do roku 2019.

Moderátor: Když říkáte, že se nevrátíme do doby, jaká byla před pandemií. Myslíte, že ani za deset let ne?

Laurie Garrett:  Vzniká nová normalita. Ještě nevíme, co to bude. Myslím, že lidi trpí selháním kolektivní představivosti. Lidi pořád ještě uvažují příliš úzce a v příliš krátkodobé perspektivě.

Moderátor: Takže říkáte: Zapomeňme na 36 měsíců. Tohle potrvá víceméně věčně. V každém případě po zbytek života většiny našich posluchačů. Řekněte to jasně: Říkáte, že prostě nebudeme chodit do divadla? Anebo budeme muset chodit do divadla, kde bude jen velmi málo lidí? Anebo budeme muset nakonec nechat virus promořit celé obyvatelstvo?

Laurie Garrett: Na tu otázku, kterou jste položil, nemůžeme fundamentálně odpovědět, protože nemáme žádný výrobek, který by nám poskytl imunitu, která by vám dovolila jít do divadla. Doufáme, že jednoho dne se to stane. A já si myslím, že jedním opravdu velkým problémem, právě teď, jemuž kolektivně čelíme, je v tom, že ekonomové strašně jásají nad těmi prvními kroky při testování vakcín. Avšak ty vakcíny, které nejpravděpodobněji vytvoří trvalejší imunitu, vzniknou až za opravdu dlouhou dobu. Testování na lidech těchto vakcín zřejmě začne až tak za rok. Můžeme tedy nyní jásat nad neefektivní, špatnou vakcínou, ale to neznamená, že za rok za dva nevznikne slušná vakcína. Nicméně se nemůžeme vrátit k životu, jaký existoval do roku 2019. To se v následujících třech, čtyřech, pěti letech nestane. Možná se to nestane nikdy. A stejné je to s globálním oteplováním. A svět se tomu pomalu začíná přizpůsobovat. Nemůžete si radostně představovat, že budeme moci donekonečna pálit fosilní paliva. Svět se musí změnit.

Zdroj v angličtině (audio, registrace) ZDE  Od minuty 20.

0
Vytisknout
12597

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2020